Když Donald Trump coby developer hledal v polovině 90. let zdroje kapitálu, našel spolehlivého partnera v Deutsche Bank. Finanční ústav dominující na německém trhu bankovních služeb tehdy prahl po tom, aby mohl expandovat ve Spojených státech. Jeho váženými klienty se stali bohatí developeři, mezi nimi i současný prezident USA.

Donald Trump největší německé bance "pravděpodobně" dluží kolem 300 milionů dolarů, napsal nyní list Financial Times. Dlužník jako zástavu poskytl několik nemovitostí v Miami a ve Washingtonu.

Američtí zákonodárci, hlavně ti z Demokratické strany, a také nevládní organizace Občané pro odpovědnost a etiku požadují, aby se Trumpovy vztahy s Deutsche Bank dostaly na veřejnost.

300 mil.

dolarů zhruba činí Trumpovy závazky vůči Deutsche Bank. Ta se k tomu odmítá vyjádřit s tím, že je povinna chránit své klienty.

Tím spíše, že jde o banku, jež se dostala do křížku se zákony USA. Deutsche Bank loni zaplatila federální vládě pokutu 7,2 miliardy dolarů za nekalé praktiky v obchodování s hypotečními zástavními listy. Jinak jí hrozil soud, jehož verdikt mohl být pro banku likvidační. Další kauza se týká podezření, že její brokeři manipulovali s cenami amerických vládních dluhopisů.

Americké úřady Deutsche Bank prošetřovaly například i kvůli praní špinavých peněz v Rusku a byla i vyslovena hypotéza, že se ruské peníze mohly projevit v Trumpově prezidentské kampani a výrazně mu napomoct k vítězství ve volbách. Maxine Watersová, jež sedí ve Sněmovně reprezentantů za Demokratickou stranu, požaduje, aby banka zákonodárcům poskytla podrobné záznamy. Kongresmanka chce vyjasnit, jaké vazby existovaly mezi Moskvou na jedné straně a Trumpem, jeho rodinou a obchodními přáteli na straně druhé.

Německý ústav to vše odmítl komentovat s odůvodněním, že jeho povinností je chránit důvěrné informace týkající se klientů. Sdílná není ani Trump Organisation, holdingová společnost zastřešující prezidentovo podnikatelské impérium. Podle jejího právního zástupce Alana Gartena byly Trumpovy vztahy s Deutsche Bank "standardní" a není v nich žádný problém.

"Vzniká spousta otázek kolem možného střetu zájmů. Musíme se ptát, zda je prezident opravdu nestranný," míní naopak Norman Eisen, poradce předchozího prezidenta Baracka Obamy pro etiku a vládní reformu (a také bývalý velvyslanec USA v Česku).

Prezident Trump není pod tlakem jenom kvůli svým závazkům vůči Deutsche Bank. Čelí také několika žalobám, podle nichž se provinil proti článku ústavy zakazujícímu veřejným činitelům a státním úředníkům přijímat platby a dary ze zahraničí.

Ústavu měl porušit tím, že po své inauguraci nepřestal podnikat. "Trumpovi přitékají peníze ze Saúdské Arábie, Indie, Číny či Kataru, což je nepřípustné," cituje server nbcnews.com Briana Froshe, generálního prokurátora státu Maryland, jenž na Trumpa podal žalobu v červnu. Právníci Bílého domu ale tvrdí, že například příjmy z hotelů, do nichž Trump v minulosti investoval, vůbec s jeho nynější funkcí nesouvisí, a proto nejsou v rozporu s americkou ústavou.