Přírodní katastrofy vždy budily zájem a informační věk jich může lačným konzumentům nabídnout tolik, že se o tom abonentům Krameriových císařsko-královských vlasteneckých novin ani nesnilo. Současný hurikán Irma si ale pozornost zaslouží, protože se jeho ničivá síla vyšplhala na nejvyšší možný stupeň pět. V takové chvíli ovšem nastoupí další tik komentátorů katastrof: každá nová je označena za důsledek globálního oteplování.

Souvislost mezi klimatickými změnami a hurikány je logická, protože zdánlivě děsivý jev vyrovnává energetickou bilanci mezi různě se zahřívajícími oblastmi planety, především mezi oceány a soušemi. Bez nich by přišly katastrofy horší. A čím víc do systému vstupuje energie, tím víc je třeba vyrovnávat. Konkrétně čím víc tepla přijímá oceán, tím víc vody se vypařuje a tím větším množstvím energie tropická bouře disponuje. Teplejší atmosféra také udrží víc vlhkosti, což znamená vydatnější srážky, povodně a další pohromy související s hurikány.

...

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé. Děkujeme za vaši přízeň.
Obsah starší než měsíc je součástí archivu a do článků zdarma se nepočítá. Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.
Předplatit od 199 Kč / měsíc
Máte již předplatné?