Barmská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij v úterý poprvé promluvila k národu v souvislosti s uprchlickou krizí na hranicích s Bangladéšem. V televizním projevu odsoudila jakékoli porušování lidských práv a uvedla, že její vláda je připravena začít s prověřováním rohingských uprchlíků, aby se mohli vrátit.

Podle agentury Reuters ale nekomentovala armádní operace v problematickém barmském Arakanském státě.

"Budeme stíhat všechny, kdo jednají v rozporu se zákony naší země a porušují lidská práva, nehledě na jejich víru, rasu či politickou příslušnost," prohlásila držitelka Nobelovy ceny za mír. Organizace spojených národů či organizace Amnesty International označují dění kolem Rohingů za etnickou čistku ze strany barmské armády, Su Ťij na možné viníky krize neukázala.

"Jsme znepokojeni tím, že tolik muslimů prchá přes hranici do Bangladéše. Chceme zjistit, proč k tomuto exodu dochází," uvedla v projevu v angličtině. "Hluboce soucítíme s utrpením všech, kdo byli do tohoto konfliktu zavlečeni," řekla Su Ťij. Dodala, že od 5. září na západě Barmy nedochází k žádným ozbrojeným střetům, ani zde vojáci neprovádí pročišťovací operaci.

Organizace Amnesty International ihned reagovala prohlášením, že barmská vůdkyně strká hlavu do písku, neboť roli armády v etnické čistce dokládají "nezpochybnitelné důkazy".

Lidskoprávní organizace mají za to, že barmská armáda a buddhistické ozbrojené skupiny vedou kampaň s cílem vyhnat ze země muslimské obyvatelstvo. Armáda tento výklad odmítá a tvrdí, že zasahuje pouze proti rebelům, kteří v srpnu zaútočili na policejní stanice a vojáky.

Zmiňovaný návrat rohingských uprchlíků bude zřejmě velmi problematický, neboť Barma je považuje za nelegální přistěhovalce a neumožňuje jim získat občanství. Su Ťij v úterý řekla, že osoby se statusem uprchlíků budou bez problému přijaty, čímž odkazovala na dohodu s Bangladéšem z roku 1993.

Podle Reuters se ale v minulosti po komplikovaném prověřovacím procesu mohl vrátit jen malý počet osob.

Mnozí západní diplomaté uvítali projev barmské vůdkyně, která řekla, že její země je "odhodlána obnovit mír". Někteří nicméně vyjádřili pochybnosti. "Musíme její slova brát tak, jak jsme je slyšeli. Ale nikdo z nás pochopitelně neví, co se tam doopravdy děje," řekl pracovník Dětského fondu OSN (UNICEF) pro Barmu Paul Edwards.

Z Barmy od 25. srpna kvůli vlně násilí uteklo přes 410 tisíc muslimských Rohingů, což je více než třetina jejich barmské populace. Většinu uprchlíků tvoří děti. Mnohé osobnosti v poslední době kritizovaly postoj Su Ťij k utrpení v její zemi a volaly po tom, aby jí byla odebrána Nobelova cena za mír. Západ přitom Su Ťij dlouho vyzdvihoval pro její roli při přechodu Barmy od vlády vojenské junty k demokracii.

Obě strany konfliktu se navzájem obviňují z vypalování rohingských vesnic, jichž jsou stovky nyní opuštěné. "Toto je nejhorší krize v dějinách Rohingů," řekl agentuře AP Chris Lewa, zakladatel iniciativy Arakan Project, který usiluje o zlepšení životních podmínek pro muslimskou menšinu.

"Bezpečnostní složky pálí vesnice jednu za druhou, postupují velmi systematicky. A pořád to pokračuje," řekl Lewa.

Šéf mise OSN, která zkoumá situaci v Barmě, v úterý požádal o více času při vyšetřování obvinění z masového zabíjení, mučení, sexuálního násilí, použití min a pálení osad. Chce, aby vyšetřování bylo prodlouženo o dalších šest měsíců do září 2018. "Půjdeme tam, kam nás zavedou důkazy," uvedl předseda mise Marzuki Darusman. Barmský velvyslanec při OSN v reakci uvedl, že vyšetřování "nepředstavuje užitečný postup".

Související