Vše potřebné k referendu o nezávislosti Katalánska je z organizačního a logistického pohledu už připravené. "A to včetně volebních uren. Není žádný důvod si myslet, že se hlasování nebude konat," prohlásil v rozhovoru pro HN člen katalánské vlády pro mezinárodní vztahy Raül Romeva.

"Všichni můžeme skončit ve vězení: šéf katalánské vlády Carles Puigdemont, členové jeho kabinetu, starostové, šéfka regionálního parlamentu," dodává katalánský "ministr zahraničí". Přesto Barcelona podle jeho slov z referenda neustoupí. Katalánská vláda má už připravený podrobný plán pro případ, že si lidé zvolí nezávislost a odtržení od Španělska.

Napětí mezi katalánským regionálním kabinetem a centrální vládou v Madridu, která hlasování považuje za nelegální, mezitím stoupá.

Jak to vidí Madrid

Španělská centrální vláda v Madridu referendum v Katalánsku dlouhodobě odmítá. Tvrdí, že ho ústava nedovoluje, a proto je podobné hlasování nelegální. Opakovaně jí dal za pravdu i španělský Ústavní soud. Ten například pozastavil platnost zákona o referendu nebo také zákona o přechodném období. Madrid například požaduje trestní stíhání všech zástupců katalánské vlády, kteří se budou na přípravě hlasování podílet. Hrozí jim postih za zneužití veřejných peněz nebo nerespektování ústavy.

Tlak na Barcelonu roste

Do referenda v Katalánsku zbývá deset dnů. Madrid neustále stupňuje tlak na regionální vládu, aby referendum zrušila. Španělská policie zabavuje předvolební materiály a prohledává tiskárny, které by mohly tisknout letáky nebo volební lístky, a pátrá po volebních urnách. Všem organizátorům referenda hrozí tresty kvůli porušování ústavy nebo zneužití veřejných peněz.

Za vyhroceným sporem o referendum se schovává odlišný pohled Madridu a Barcelony na výklad zákonů a španělské ústavy.

Španělská centrální vláda v Madridu v čele s lidovcem Marianem Rajoyem zdůrazňuje, že ústava podobné referendum zakazuje a hlasování je tedy protiústavní. Ústava říká, že území Španělska je nedělitelné a regionální vlády nemohou podobný plebiscit svolat.

Rajoy se také opírá o rozhodnutí Ústavního soudu, který dosud všechny kroky katalánské vlády, jako například zákon o referendu, zpochybnil.

"K hlasování nechoďte, bude ilegální," vyzval Rajoy nedávno Katalánce. Také král Felipe VI. prohlásil, že lidé by měli respektovat ústavu.

Jenže regionální katalánská vláda v Barceloně to vidí jinak. "Svolat referendum není trestný čin. Španělský trestní zákoník to od roku 2005 za trestný čin nepovažuje," tvrdí Romeva.

První protesty

V centru Barcelony se včera sešlo několik tisíc lidí. Ti protestovali proti zásahu španělské policie, která včera provedla razie v sídlech několika regionálních úřadů. Zabavila tisíce předvolebních letáků. Zadržela celkem 14 lidí, kteří se podíleli na přípravě hlasování. Mezi nimi skončil také Josep Maria Jové, pravá ruka katalánského vicepremiéra Oriola Junquerase. Předseda katalánské vlády Carles Puigdemont označil postup policie za porušení autonomie Katalánska. "Vláda dělá jen to, co musí," hájil svůj postup premiér Mariano Rajoy.

"Stát na nejvyšší úrovni porušuje základní práva − na hlasování, shromažďování a svobodu projevu. A to tím, že za trestný čin považuje něco, co jím není," dodává.

Romeva tvrdí, že problematika referenda přesahuje hranice Španělska a týká se celé Evropy. "Není to jen otázka nezávislosti Katalánska, ale demokracie, jakou v Evropě chceme," tvrdí.

"Premiér Rajoy říká, že podpora nezávislosti nemá většinovou podporu v Katalánsku. Pokud má pravdu, tak se nemá čeho bát a vyhraje 'ne'. Pokud se ale Rajoy mýlí, tak chceme, aby se zachoval demokraticky a výsledek přijal. My ho přijmeme, ať už bude jakýkoliv," míní.

"Přes 755 starostů už bylo předvoláno jen kvůli tomu, že dali k dispozici městské prostory pro volební místnosti a urny. Policie prohledává tiskárny, protože tiskly volební lístky nebo plakáty, zavírají se také webové stránky. Všem starostům, kteří se chtějí podílet na referendu, hrozí velmi vysoké tresty," upozorňuje. Za mřížemi může skončit také katalánská vláda včetně jejího předsedy Puigdemonta nebo i šéfka regionálního parlamentu.

Přesto Katalánsko od sporného referenda neustoupí. "Řekli jsme, že jsme připraveni zasednout k jednacímu stolu se zástupci vlády. Pokud by španělská vláda chtěla předložit návrh, jsme připraveni si ho poslechnout. A to i do poslední chvíle. Jsem ale skeptický, myslím si, že žádný návrh nepřijde. Mohu se ovšem mýlit. Jakýkoliv návrh ale musí počítat s tím, že Katalánci dostanou možnost svobodně hlasovat," uvádí.

Opírá se o průzkumy veřejného mínění. Ty dlouhodobě ukazují, že Katalánci si podobné hlasování přejí a chtějí sami rozhodnout o osudu jednoho z nejbohatších španělských regionů. Podpora pro nezávislost ale podle průzkumů v posledních měsících klesá − patrně z důvodu lepší ekonomické situace.

Den poté

Regionální vláda v Barceloně už připravila podrobný plán na to, co bude následovat po referendu. Pokud vyhraje 'ano', do 48 hodin po zveřejnění výsledků parlament vyhlásí nezávislost. Od této chvíle vstoupí v platnost zákon o přechodném období, kdy se začnou vytvářet základy budoucího státu, popisuje Romeva. "Pokud ale v referendu vyhraje 'ne', tak svoláme regionální volby. Život půjde dál."

Katalánsko by ale v případě vyhlášení nezávislosti už nebylo členem Evropské unie. Případným odtržením od Španělska by vstoupilo do neprobádaného území a není jasné, co přesně by následovalo. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker minulý týden ve své zprávě o stavu unie uvedl, že samostatné Katalánsko by muselo požádat o členství v Evropské unii a absolvovat přístupové rozhovory.

"Evropské smlouvy takovou situaci nedefinují. Pokud by si Skotové vybrali nezávislost, měli bychom precedent, to se ale nestalo. Nejprve musíme zjistit, zda to lidé chtějí. Až poté by následovala fáze dvě − zahájili bychom jednání. Nikdo nikdy neřekl, že vstup do Evropské unie by byl automatický," vysvětluje Romeva.

"Katalánsko je čistým plátcem do rozpočtu EU, většina populace je proevropská, sídlí tam tisíce firem, žijí tam stovky a stovky evropských občanů… Měl by někdo prospěch z toho, že by Katalánsko zůstalo mimo EU?" položil řečnickou otázku Romeva.