Barcelona odpočítává poslední hodiny do sporného referenda o nezávislosti Katalánska. Konat by se mělo už v neděli. Jenže centrální vláda v Madridu vyostřuje opatření a kroky, které mu mají zabránit.

Španělská policie například zabavila 10 milionů hlasovacích lístků, uzavřela přes stovku webových stránek vyzývajících k referendu a převzala kontrolu také nad 20tisícovým sborem katalánských policistů Mossos d'Esquadra. Ti dostali příkaz, aby do soboty zapečetili například knihovny nebo školy, ve kterých by mohli Katalánci zřídit volební místnosti.

"Všichni také můžeme skončit ve vězení: šéf katalánské vlády Carles Puigdemont, členové jeho kabinetu, starostové, šéfka regionálního parlamentu," řekl nedávno pro HN člen katalánské vlády pro mezinárodní vztahy Raül Romeva. Přesto Barcelona od referenda neustoupí.

Španělská vláda vedená lidovcem Marianem Rajoyem brání španělskou ústavu, která podobné hlasování neumožňuje. Katalánci zase tvrdí, že jim Španělé odpírají právo rozhodnout o vlastní budoucnosti.

19 procent

HDP Španělska tvoří právě Katalánsko. To patří mezi jeho nejbohatší autonomní oblasti.

Zatím není jasné, co se v následujících dnech bude dít a jak španělské úřady proti organizátorům nelegálního referenda v Katalánsku zakročí.

Jejich razantní odpověď − spočívající například v zadržení Puigdemonta nebo starostů − by mohla radikalizovat dosud umírněné obyvatelstvo. Je tak možné, že v neděli a v příštím týdnu zasáhnou celý region velké demonstrace na podporu separatistů.

Ať už se nakonec referendum bude konat, či nikoliv, snaha o nezávislost Katalánska jen tak nevyprchá.

Do budoucna nemá centrální vláda v Madridu příliš mnoho možností, jak situaci řešit. Jednou z nich je změna španělské ústavy a vyjednání podmínek nového a právně závazného referenda podle skotského modelu.

Průzkumy naznačují, že podobnému kroku je nakloněno asi 70 procent Katalánců.

Centrální vláda v Madridu se k tomu ale staví rezervovaně. Podobné hlasování by pak mohly vyžadovat další autonomní oblasti, jako třeba Baskicko.

Další možností je posílení autonomie 17 autonomních oblastí, a to hlavně ohledně daní. Právě daňová otázka hraje ve sporu mezi Barcelonou a Madridem klíčovou roli. Zastánci odtržení ji používají jako jeden ze svých nejsilnějších argumentů. Tvrdí, že příjmy z daní vybraných v Katalánsku financují rozvoj chudých oblastí na jihu Španělska místo toho, aby se použily doma. Ani posílení autonomie by se ale neobešlo bez změny ústavy.

O své politické přežití bude bojovat i premiér Rajoy. Tomu se sice podařilo provést Španělsko hospodářskou krizí, v otázce Katalánska je ale neoblomný a nehodlá měnit svůj odmítavý postoj k referendu.

Jeho postavení na politické scéně není už tak silné jako v roce 2014, kdy se mu podařilo referendu o nezávislosti Katalánska zabránit. Tehdy měl většinu ve španělském parlamentu, což už nyní nemá − stojí v čele menšinové vlády podporované středopravicovou stranou Ciudadanos a s tichým souhlasem socialistů (PSOE).

Jenže opoziční strany by mohly v případě vyostření vztahů mezi Barcelonou a Madridem požadovat i Rajoyův odchod.

Související