Státy Evropské unie zajistí, že severoafrická část unijního svěřenského fondu pro Afriku bude mít k dispozici dostatečné finanční prostředky. Po první části čtvrtečního summitu EU v Bruselu to řekl předseda Evropské rady Donald Tusk.

Evropská komise bude podle něj ze své strany zodpovídat za to, že peníze půjdou na snížení migračních tlaků.

Unijní státy se ve čtvrtek podle Tuska shodly také na silnější podpoře Itálie, která na řešení migrační vlny pracuje s libyjskými úřady. "Máme skutečnou šanci uzavřít cestu přes centrální Středomoří," poznamenal Tusk. Konkrétní výsledky čtvrtečního rozhodnutí by podle něj měly být viditelné v příštích týdnech.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker Tuska doplnil připomínkou, že ve svěřeneckém fondu pro Afriku by mělo být 3,1 miliardy eur (skoro 84 miliard korun).

"Členské státy zatím upsaly 175 milionů (asi 4,7 miliardy korun), to zjevně nestačí," poznamenal.

Pokud je podle něj cílem daleko vyšší angažmá EU především v severní Africe, je třeba potřebné prostředky výrazně navýšit.

Svěřenecký fond pro Afriku byl ustaven v roce 2015 na setkání EU a zemí Afriky ve Vallettě na Maltě. Financovány z něj mají být kroky k řešení kořenů nestability ve třech oblastech kontinentu.

Kromě severní Afriky, o níž nyní summit jednal, také v subsaharské oblasti a v oblasti označované jako Africký roh.

V prosinci přijde na řadu unijní azylový systém

Tusk po první části čtvrtečního summitu novinářům také sdělil, že prosincový summit Evropské unie se bude zabývat reformou unijního azylového systému.

Země o věci neúspěšně diskutují už déle než rok, podle Tuska bude nyní cílem nalézt konsensus v první polovině příštího roku.

Za bulharského předsednictví EU se tak státy pokusí překonat nynější zásadní rozdíly především v pohledu na trvalý mechanismus přerozdělování žadatelů o azyl.

Ten komise do reformy zapracovala jako poslední možnost pro případ, kdy by některý členský stát musel čelit náhlému přívalu velkého počtu migrantů. Česko a další státy ze středu a východu Evropy podobné řešení dlouhodobě odmítají.

Evropská komise reformu takzvaného dublinského systému, který upravuje azylová řízení v EU, nabídla v květnu 2016. Migrační krize v roce 2015 totiž ukázala, že stávající pravidla nevyhovují.

Český premiér Bohuslav Sobotka před novináři zdůraznil, že cílem je nyní hledat "konsensuální řešení" v rámci Evropské rady (summitu EU) a on tuto zmínku vítá.

To podle něj dává zemím visegrádské skupiny šanci nepřipustit právě vznik trvalého přerozdělovacího kvótového mechanismu.

Nikdo z účastníků čtvrteční diskuse podle Sobotky nekladl důraz na otázku kvót, která v roce 2015 výrazným způsobem rozdělila unijní země. "Nezaznělo žádné vystoupení, které by nějakým způsobem kritizovalo země V4 v oblasti kvót, nebo které by kvóty kladlo jako klíčovou část reformy azylové politiky," uvedl český premiér.

Důraz byl spíše kladen na řešení situace v zemích původu a tranzitu.

Kvůli neochotě ČR, Maďarska a Polska přebírat žadatele o azyl v už skončeném jednorázovém přerozdělovacím mechanismu by mohla Evropská komise tuto trojici zemí poslat k unijnímu soudu.

"V tuto chvíli se předpokládá, že během příštích sedmi až osmi měsíců by se Evropa měla věnovat změnám v azylové politice," poznamenal Sobotka. Migrace byla podle něj nejdůležitějším bodem unijní schůzky.

Evropská unie se nemůže vložit do katalánské krize

Donald Tusk na summitu evropských zemí také uvedl, že Evropská unie se nemůže nijak vložit do španělské ústavní krize vyvolané separatistickými snahami Katalánska. Zopakoval tak postoj Evropské unie, která dění ve Španělsku považuje za vnitřní záležitost tohoto jihoevropského státu.

"Nikdo nezastírá, že situace ve Španělsku vyvolává obavy," řekl Tusk.

"Ale pro zprostředkovatelství či mezinárodní akci není ve Španělsku žádné místo," dodal s tím, že EU nemůže v zemi nijak zasáhnout. "Členské státy jsou si toho vědomy," vysvětlil.

Novinářům Tusk rovněž řekl, že není možné očekávat, že lídři unijních zemí povedou o Katalánsku na summitu nějakou širší debatu. "Není to součástí naší agendy," uvedl.

Předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani, který se summitu rovněž zúčastnil, v rozhovoru pro španělský rozhlas varoval katalánskou autonomní vládu, aby nevyhlašovala nezávislost, protože ji nikdo v Evropě neuzná.

Související