Evropská centrální banka má za sebou nejdůležitější zasedání v tomto kalendářním roce.
Rada guvernérů na něm rozhodla o ponechání úrokových sazeb beze změny, podle očekávání ekonomů však došlo k prodloužení takzvaného kvantitativního uvolňování i v příštím roce.
Zároveň ale rada rozhodla, že od nového roku objem nákupů sníží v porovnání se současným stavem na polovinu.
Centrální banka mohla přistoupit k omezení stimulačních opatření díky pokračujícímu hospodářskému oživení v eurozóně, i když stále není spokojena s vývojem inflace.
Na čtvrtečním zasedání rada guvernérů ECB, které předsedá Mario Draghi, rozhodla, že do konce roku bude v rámci programu nákupu aktiv nakupovat státní a firemní dluhopisy ve stejném objemu jako dosud, tedy měsíčně v průměru za 60 miliard eur.
Od ledna pak bude v nákupech pokračovat, ale jen za 30 miliard měsíčně. Program, který centrální banka eurozóny zahájila v březnu 2015, bude trvat do září 2018, případně déle, pokud to bude třeba.
Doba trvání nakupování aktiv bude podle ECB záležet na tom, jak se bude vyvíjet inflace. Ta se drží pod dvouprocentním inflačním cílem evropských centrálních bankéřů. V září činil meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně pouze 1,5 procenta.
Program nákupu aktiv, respektive kvantitativní uvolňování, funguje tak, že centrální banka na finančním trhu nakupuje dluhopisy, čímž zvyšuje jejich cenu a zároveň snižuje úroky pro ostatní investory.
Konečným cílem tohoto nástroje je stimulace aktivity investorů – firem a domácností a podpora růstu ekonomiky a cen.
Přes změnu u programu nákupu aktiv ECB nehýbala sazbami. Základní úroková sazba zůstává na nule, depozitní na minus 0,4 procenta.
"Rada guvernérů očekává, že základní úrokové sazby ECB zůstanou na současné úrovni po delší dobu," stojí ve vydaném prohlášení.
Záporná depozitní sazba znamená, že komerční banky musí za uložení peněz u ECB platit. Centrální banka tak chce komerční banky motivovat k tomu, aby peníze půjčovaly podnikatelům, a podpořily tak hospodářský růst.
ECB ve čtvrtek zároveň připustila, že pokud dojde ke zhoršení ekonomického vývoje, je připravena program rozšířit "co do objemu nebo délky trvání". Část analytiků přitom očekávala, že tuto pasáž centrální bankéři vypustí.
ČNB a měnová politika ECB
Měnová politika ECB má vliv i na rozhodování českých centrálních bankéřů. Na posledním, zářijovém zasedání bankovní rady České národní banky jen těsně neprošlo další zvýšení úrokových sazeb. Pro ponechání takzvané čtrnáctidenní reposazby na úrovni 0,25 procenta hlasovali čtyři členové vedení centrální banky, pro růst byli tři. Podle zveřejněného zápisu z jednání někteří bankéři upřednostňovali vyčkat s rozhodnutím o zvýšení tuzemských úrokových sazeb mimo jiné právě na výsledek čtvrtečního zasedání ECB.
Zatímco ČNB hodlá sazby zvyšovat, ECB svou depozitní sazbu nadále drží v minusu a jak uvedla, ještě nějaký čas držet bude.
Zvětšující se rozdíl mezi sazbami v eurozóně a v Česku by mohl mít za následek rychlejší posilování české koruny, a tím pádem vést i k rychlejšímu utahování měnové politiky prostřednictvím zpevňujícího kurzu.
Například ekonom Komerční banky Viktor Zeisel se však domnívá, že význam kroků ECB pro rozhodování ČNB klesá. Podle něj rychlejší posilování koruny brzdí překoupenost koruny. V té mají velké pozice investoři, kteří postupně využívají zpevňování koruny k vybírání zisků uzavíráním pozic.
Euro reagovalo okamžitě:
How the euro reacted to news that the ECB will cut asset purchases to $35 billion a month https://t.co/zQjMaFXGsx pic.twitter.com/664QeaFCvr
— Bloomberg (@business) October 26, 2017
