Americký prezident Donald Trump ustoupil tlaku zpravodajských služeb a ponechal "pod zámkem" část dokumentů o vraždě prezidenta Johna Kennedyho v roce 1963. Očekávalo se, že prezident by mohl ve čtvrtek odtajnit všech 3100 dokumentů Federálního úřadu vyšetřování (FBI) a Ústřední zpravodajské služby (CIA), které dosud nebyly přístupné.

Trump ale schválil zveřejnění pouze 2800 z nich.

Podle informací amerického tisku se šéf Bílého domu o zablokování části utajovaných spisů rozhodl na poslední chvíli. Největší námitky mělo prý vedení CIA a FBI. O definitivním osudu utajovaných dokumentů se má rozhodnout během příštích 180 dnů.

Podle úředníků z Bílého domu Trump neměl kvůli obavám o národní bezpečnost jinou možnost. Po přezkoumání, které má skončit do 26. dubna příštího roku, by ale měly zůstat utajené jen výjimečně.

Velká část dokumentů týkajících se atentátu již byla v minulosti zveřejněna, některé složky ale v režimu utajení zůstaly až do čtvrtka, kdy končila lhůta na jejich blokování. Texty byly nepřístupné po dobu 25 lety na základě zákona z roku 1992 s odůvodněním, že by jejich zveřejnění mohlo ohrozit národní bezpečnost USA.

Složky zpřístupnila knihovna amerického Národního archivu.

Kontroverzní server WikiLeaks nyní nabídl 100 000 dolarů (2,2 milionu korun) tomu, kdo dosud utajované dokumenty získá.

S odvoláním na výzvu WikiLeaks na Twitteru to napsal list The Washington Examiner.

Server WikiLeaks v minulosti proslul publikováním velkých objemů utajovaných informací. Slibovanou odměnu vyplatí v případě, že dosud utajované dokumenty o Kennedyho vraždě odhalí "porušení práva, neschopnost (úřadů) nebo administrativní chyby".

Zakladatel WikiLeaks Julian Assange adresoval svým příznivcům na Twitteru vzkaz, podle něhož se CIA a FBI zasadily o zadržení utajovaných informací s cílem Trumpa znemožnit. "Měly doslova 25 let na přípravu plánovaného zveřejnění. Odklad je neomluvitelný," napsal Assange.

Kennedy byl zastřelen 22. listopadu 1963 při návštěvě Dallasu. Podle oficiálního závěru vyšetřovatelů atentát spáchal Lee Harvey Oswald. Průzkum stanice History Channel k 50. výročí Kennedyho tragické smrti ale ukázal, že přes 70 procent Američanů nevěří tomu, že jednal sám. Celkem 74 procent dotazovaných navíc považuje Oswalda za obětního beránka, který posloužil k zakrytí "čehosi většího".

Zveřejněný soubor 2800 dokumentů obsahuje statisíce stránek, které podle agentury AP nyní historici a redakce amerických médií usilovně studují. Zkoumání bude trvat týdny. Ať je ale obsah listin jakýkoli, podle historiků nebude zodpovězena základní otázka: Zda vrah Lee Harvey Oswald jednal sám, nebo měl společníky.

Související