Od nedělního zveřejnění tzv. Paradise Papers, dokumentů o finančních operacích po celém světě, se objevují stále nová jména bohatých a mocných, kteří přesouvali své finance a skrytě investovali enormní částky v daňových rájích. Naposledy se na seznamu ocitly zpěvačky Shakira a Madonna nebo následník britského trůnu princ Charles. Mezinárodní konsorcium investigativní žurnalistiky (ICIJ) má k dispozici více než 13 milionů dokumentů. Další odhalení tak budou nejspíš ještě pokračovat.

Novináři, politici i daňoví poradci si ale lámou hlavu, nakolik se odkryté finanční operace odehrávaly v mezích zákonů.  Podezření z páchání nelegální činnosti se ale zatím neobjevila. "Paradise Papers jsou zcela odlišné od Panamských dokumentů," řekl listu Financial Times Pascal Saint-Amans, odborník na daňovou politiku z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Aktivity uváděné v Paradise Papers byly podle něj převážně nebo úplně zákonné.
Zmínkou o Panama Papers odkázal na rok a půl starou kauzu dokumentů o podobných operacích, které unikly na veřejnost. Podle serveru Quartz vedly Panamské dokumenty k zahájení asi 150 trestních stíhání ve více než 70 zemích po celém světě a vyšetřování 6520 jednotlivců a společností. Vládám Kolumbie, Mexika, Slovenska a Uruguaye se podařilo získat zpět 110 milionů dolarů. V souvislosti s podezřeními, která vyšla v kauze najevo, rezignoval na svou funkci pákistánský premiér Nawaz Sharif.

Nicméně George Turner upozorňuje na webu mezinárodní analytické a lobbistické skupiny Tax Justice Network, že názory na zákonnost těchto aktivit nejsou definitivní, dokud je řádně neprošetří příslušné orgány. V Česku prošetřuje tyto dokumenty Finanční analytický útvar ministerstva financí. V databázi je totiž zhruba 12 tisíc dokumentů týkajících se České republiky a jejích občanů. 

Po české stopě Paradise Papers vyrazil Finanční analytický úřad, zkoumat bude třeba účty

Legální, ale podezřelé

"Mít offshore není nic nelegálního. Otázkou ale je, za jakým účelem byl založen, jaké peníze se tam dostaly a z jaké činnosti pocházejí," uvedl Ondřej Kopečný z think-tanku Glopolis, který se daňovými úniky zabývá.
Offshorové společnosti podle Kopečného vždy vyvolávají podezření, protože mohou skrývat nelegální aktivity a příjmy, mohou v nich být ukryty příjmy z korupce nebo organizovaného zločinu nebo se může jednat o snahu vyhnout se daním, což je v některých případech také nelegální. Určit, jestli se v daném případě jedná o nelegální činnost, přitom nemusí být vždy jednoduché. Společnosti se často pohybují na hraně zákona nebo využívají mezer v legislativě, kvůli kterým nelze jejich jednání označit za nelegální. Podle Kopečného za to může také složitost současných daňových systémů, které jsou značně nekvalitní a plné děr.

Podobně to vidí i George Turner. Offshorové destinace jsou často využívány ke skrytí peněz před finančními úřady nebo před věřiteli, případně k ukrytí výnosů z trestné činnosti a korupce. Důvod je jednoduchý. "Příslib daňových rájů je utajení - offshorové lokality vytvářejí a dohlížejí na společnosti, u kterých je často obtížné nebo nemožné zpětně dohledat jejich vlastníky," uvádí ICIJ ve své nedělní zprávě k Paradise Papers.

O zákonnosti nebo nezákonnosti v konkrétních případech rozhodnou až příslušné orgány. V tuto chvíli to ale vypadá, že z hlediska zákona jsou odkryté manévry v pořádku.

Respektovaná společnost

Paradise Papers unikly ze dvou offshorových společností: Appleby a Estera. Appleby, která sídlí na Bermudách a má pobočky například také v Hongkongu, Šanghaji, na Britských Panenských ostrovech a Kajmanských ostrovech, má pověst respektované společnosti, uvedl list Guardian. Podle deníku New York Times si na rozdíl od společnosti Mossack Fonseca, která byla spojena s Panamskými dokumenty, Appleby zakládá výhradně na elitní klientele.

ICIJ ale uvádí, že této pověsti neodpovídají zjištění, která dokumenty odhalily. Společnost údajně poskytovala služby pochybným klientům z Íránu, Ruska a Libye, neprošla vládním auditem, který objevil mezery v jejích opatřeních proti praní špinavých peněz, a dostala pokutu od bermudských finančních orgánů.

Společnost nereagovala na otázky zaslané jí ze strany ICIJ, v tiskové zprávě zveřejněné na svých webových stránkách ale uvedla: "Společnost Appleby důkladně prošetřila tato obvinění a jsme spokojeni s tím, že neexistují žádné důkazy o jakémkoliv nesprávném jednání ze strany nás samotných nebo našich klientů."

"Jsme offshorová advokátní kancelář, která poskytuje svým klientům poradenství ohledně legitimních a zákonných způsobů, jak řídit své podnikání. Nezákonné jednání netolerujeme."

Přestože se zveřejněné kauzy zatím jeví být v mezích zákona, strhla se vlna kritiky vůči těm, kteří služeb Appleby využívali. "Že je něco legální, ještě neznamená, že to je legitimní a nesporné," napsali Frederik Obermaier a Bastian Obermayer ze Süddeutsche Zeitung.

Reportér Akshat Rathi ve svém komentáři pro Quartz zdůrazňuje, že pokud by se jednalo "jen" o otázku zákonnosti, bylo by řešení alespoň teoreticky v podstatě jednoduché - pachatelé by byli postaveni před příslušné orgány a ty by rozhodly o jejich vině. Jenže řešení otázky spravedlnosti je mnohem složitější.

List Guardian připomněl vyjádření tehdejšího amerického prezidenta Baracka Obamy ke kauze Panamských dokumentů: "Problém je v tom, že mnoho z těchto věcí je legálních, ne nelegálních."

A pak je tu otázka veřejného zájmu v jednotlivých zemích. "Informování o skutečnosti, že státním rozpočtům prakticky ve všech zemích světa uniknou každoročně miliardy prostřednictvím zákonného vyhýbání se daňovým povinnostem, je ve veřejném zájmu. Chybějící peníze by mohly být investovány do nemocnic, škol a ulic," píší redaktoři Süddeutsche Zeitung.

Bohatí takto přesouvají daňové zatížení na daňové poplatníky s nižšími příjmy a velké mezinárodní korporace získávají zvýhodnění oproti svým menším konkurentům. Nejvíce to bolí státy, ve kterých je problém zajistit alespoň ty základní potřeby pro obyvatele. Podle Kopečného právě v rozvojových zemích každý dolar, který tyto státy nejsou schopny vybrat, chybí. Tyto země podle statistik pociťují daňové úniky asi třikrát hůře než země vyspělé, dodal.

Evropa chystá černý seznam

Další únik dat takového rozměru vyvolal také otázku, jestli vlády a mezinárodní společenství činí v boji proti daňovým únikům vše, co mohou. Debaty o dostatečnosti zavedených opatření se znovu rozběhly také na evropské úrovni. Ministři financí Evropské unie se v úterý shodli, že má být připraven černý seznam daňových rájů, o jehož schválení chtějí hlasovat příští měsíc, uvedla agentura Reuters. Neshoda ale panovala na tom, jestli by měly být zavedeny sankce proti zemím na tomto seznamu.

Volání po zesílení spolupráce a zpřísnění opatření v daňové oblasti se objevilo také po propuknutí kauzy Panamských dokumentů. Na půdě OECD už státy iniciovaly balíček opatření ke zvýšení transparentnosti, jehož součástí je systém automatické výměny daňových informací mezi více než 100 zeměmi. Systém začal fungovat v roce 2017.

Ondřej Kopečný věří, že by tyto kauzy mohly přispět zejména k tomu, aby vlády změnily svůj přístup k výběru daní. Mnohdy jsou to právě vlády, které svými pobídkami a mezerami v zákonech investory k odchodu do daňových rájů lákají. Dodal, že svůj přístup by měly přehodnotit také velké mezinárodní korporace. Řada z nich si zakládá na svém obrázku společenské odpovědnosti, ale přitom mnohé z nich své peníze přesouvají do daňových rájů a neodvádějí žádné daně v zemích, kde působí.

Související