Íránští pěstitelé pistácií se obávají ukončení takzvané jaderné smlouvy, která loni zrušila obchodní sankce uvalené na islámskou republiku ze strany USA a dalších západních zemí. Pistácie sice v minulých 40 letech na seznamu sankcionovaných produktů nefigurovaly, restrikce v bankovnictví však odřízly íránské farmáře od finančních zdrojů ze zahraničí, píše web BBC.

Všechno se změnilo v předloňském roce s uzavřením jaderné dohody, která kontroluje, zda Írán využívá svůj jaderný program pouze k mírovým účelům. Díky konci sankcí na světový trh začala proudit nejen íránská ropa, ale i pistácie.

Světový trh s plody stromu řečík pistáciový dosahuje objemu několika miliard dolarů a největšími světovými producenty chutných oříšků jsou právě Írán a Spojené státy. Pro íránský pistáciový průmysl by vypovězení dohody a obnovení sankcí, čímž nedávno pohrozil americký prezident Donald Trump, mohlo podle tamního sdružení pěstitelů znamenat návrat "nespravedlivé a nerovné konkurence".

V Íránu se pistácie pěstují tisíce let, v USA nastal rozmach pěstování této plodiny po vítězství islámské revoluce v Íránu v roce 1979. Americko-íránské vztahy od té doby citelně ochladly a USA spolu se svými spojenci na islámskou republiku záhy uvalily obchodní sankce.

Světová poptávka po zdravých potravinách žene ceny pistácií nahoru už od roku 2002. Pro americké pěstitele byl klíčový její růst v Číně. V období let 2008 až 2013 se čínský dovoz pistácií z USA podle údajů amerického pěstitelského sdružení zvýšil o 146 procent.

Kvůli suchu v roce 2014 ale cena kalifornských oříšků stoupla ze tří dolarů (zhruba 66 korun) za libru (453 gramů) na dolarů pět. Naproti tomu íránští pěstitelé měli v tom roce mimořádně vysokou úrodu a na zahraničních trzích mohli prodávat o 0,20 dolaru/lb levněji než americká konkurence.

Silný rok 2016 pak sice k oživení amerického trhu napomohl, Írán však má proti Spojeným státům velkou výhodu, a tou je geografická poloha. Ta mu zásadně usnadňuje přepravu, třeba právě na čínský trh.

Výhody a nevýhody Íránu však nejsou spjaty jen se sankcemi. Tamní pěstitelé, a s nimi i několik velkých evropských distributorů, tvrdí, že jejich pistácie mají lepší chuť, přestože farmáři v obou zemích pěstují stejný druh. Na rozdíl například od Turecka, kde je rozšířena jiná odrůda.

USA uvalily na dovoz íránských pistácií clo ve výši 241 procent, což znamená, že i bez sankcí je pro Írán tento trh nedostupný. Dalším a zásadním problémem je nedostatek vody.

V důsledku vysoké úrody pistácií v USA v roce 2016 se Írán stal světovou dvojkou. Dominance těchto dvou zemí na globálním trhu je však taková, že Írán nemusí o návrat na první místo zoufale bojovat.