Cesta za úspěchem obvykle nevypadá jako krásná rovná dálnice, ale často spíš připomíná rozblácenou polňačku se spoustou odboček. Ať už se člověk rozhodne prosadit na poli byznysu, vědy nebo třeba kultury, musí pro to něco obětovat. Opustit svou komfortní zónu, překonávat překážky a často i riskovat. Vysněnou práci prostě nedostanete na jedno kliknutí.

Neexistuje přitom žádný zaručený návod, jak ji získat. Dá se ale inspirovat příběhy úspěšných lidí, které charakterizuje řada společných rysů. Patří mezi ně třeba zdravé sebevědomí či ochota neustále se rozvíjet a učit se nové věci. Zeptali jsme se proto talentovaných mladých podnikatelů, vědců a dalších profesionálů, co jim pomohlo uspět v jejich oboru, a z jejich postřehů jsme sestavili 10 rad, jak nastartovat kariéru.

1. Nenechte se odradit překážkami

Anna Fučíková na základní škole propadala z češtiny a předpovídali jí budoucnost švadleny. Dnes sbírá prestižní ocenění za fyziku, jako je Česká hlava nebo Neuron Impuls. "I když mi říkali, že mám pramalou šanci dělat vědu, nenechala jsem se odradit a šla jsem si za svým," líčí pětatřicetiletá vědkyně z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, která pracuje na vývoji nanokrystalů, jež by mohly sloužit jako nosiče léků.

Právě vytrvalost je jednou z klíčových vlastností, kterou oplývají úspěšní lidé. "Život často nejde podle plánu, pokud ale člověk vydrží a neuteče k pohodlnější variantě, výrazně zvyšuje své šance na úspěch," říká devětadvacetiletý David Šiška, šéf e-shopu s nábytkem a bytovými doplňky Bonami.

Podobnou zkušenost má i osmadvacetiletý Radim Rezek, zakladatel a ředitel realitního start-upu Flatio. "Mnohokrát jsem to chtěl zabalit. Jednu dobu jsem zkoušel i vedlejší projekty, které paradoxně byly v té chvíli ziskovější, ovšem vždy jsem se vrátil k realitám, protože v nich vidím prostor pro dlouhodobý růst," vypráví Rezek.

2. Vybudujte si zdravé sebevědomí

Můžete být sebechytřejší a sebešikovnější, ale když nebudete umět své kvality prodat, bude vám to k ničemu. "Přijde mi, že jako Češi jsme obecně málo sebevědomí a ve srovnání s cizinci nám chybí umění prezentovat se," popisuje devětadvacetiletý Lubo Smid, spoluzakladatel a provozní ředitel vývojářské společnosti STRV, která úspěšně prorazila v Silicon Valley.

Obzvlášť na začátku kariéry, kdy mladí lidé nemají ještě mnoho zkušeností, mají tendenci podceňovat své schopnosti. "Ne každý se narodil s pocitem vlastní dokonalosti a výjimečnosti. Uvědomte si ale, že žádný učený z nebe nespadl. Nenechte se odradit kolegou, který utrousí, že se vám něco nepovedlo nebo že na něco nestačíte. Srovnejte si jen vy sami, jestli jste s odvedenou prací spokojeni a zda jste do toho dali maximum. Přemýšlejte o tom, zda to příště může být lepší a co k tomu potřebujete. Zajímejte se o názor druhých, ale nikdy nezapomínejte na ten svůj," doporučuje osmadvacetiletá Klára Svobodová, finanční analytička treasury v Českém Aeroholdingu.

3. Rozvíjejte přednosti, ne slabiny

Ze školy je řada lidí zvyklá, že by se měli soustředit na oblasti, ve kterých se jim nedaří. "Namísto neustálé snahy škol zlepšovat slabiny studentů by jim měly pomoci objevit, na co mají skutečně talent," podotýká devětadvacetiletá Martina Shi, která pracuje v evropské centrále Googlu v Londýně jako marketingová manažerka programu Growth Engine pro region EMEA.

A podobně by se svými schopnostmi měli pracovat i absolventi, kteří nastupují na trh práce. "Pokud nejsem dobrý v matematice, ale jsem silný ve vedení lidí, z matematiky odmaturuji, ale nebudu na ní stavět kariéru. Člověk by se měl soustředit na své silné stránky a ještě je zlepšovat," radí dvaatřicetiletý ředitel alternativní taxislužby Uber pro Česko a Slovensko Tomáš Peťovský.

4. Nebojte se riskovat

Pokud chcete profesně růst, je potřeba občas riskovat. "Základem je odvaha a ctižádost, zbytek se dá urvat nadšením a pílí," říká šéf společnosti Flatio Radim Rezek. Řada Čechů se ale bojí udělat krok do neznáma. "Mladí lidé v tuzemsku mají velkou averzi k riziku a raději volí korporátní cestu, jež je stabilní a o víkendu mohou jet s čistou hlavou na chalupu. Mají strach z neúspěchu před rodiči a vrstevníky a krátkodobé a často materiální cíle, které je ale po jejich dosažení neudělají šťastnými," upozorňuje třicetiletý zakladatel a ředitel fintechové společnosti Twisto Michal Šmída.

Vystoupit z komfortní zóny není nikdy jednoduché, ale vždy se to vyplatí. I když to nevyjde, člověk získá cenné zkušenosti, které by v pohodlí svého stereotypu nikdy nenašel. "Odvaha jít do neznámého a využít příležitost se prolíná celou mojí kariérou. Ne vše se vyvíjelo směrem, který mi dával smysl. Některá má rozhodnutí nebyla správná, ale i tak pro mě byla přínosem. Člověk se musí umět poučit z vlastních chyb. Pokud spadnete, musíte vstát a jít dál," radí ředitelka platební společnosti PayU pro Česko, Slovensko a Maďarsko Barbora Tyllová.

Risk se vyplatil i Lubovi Smidovi a jeho kolegům z STRV. "Rozhodli jsme se dát šanci mobilním aplikacím a americkému trhu, ačkoliv nám to řada lidí rozmlouvala. I navzdory ne úplně krátkému úvodnímu utrpení se nám podařilo prolomit ledy a dnes poskytujeme služby klientům z řad nejvýznamnějších firem a start-upů na americkém trhu," líčí Smid.

5. Učte se od nejlepších

Nejlépe se člověk může posouvat, pokud pracuje v inspirativním prostředí a setkává se s lidmi, kteří jsou pro něj vzorem a dokážou jej motivovat. "Od mé kamarádky, komiksové kreslířky ToyBox, jsem se naučila: Nikdy nekopíruj jednoho, ale obklopuj se skvělými lidmi. Vezmi si z nich to nejlepší a posuň to ještě o kus dál," říká třicetiletá Lada Brůnová, PR manažerka v Nadačním fondu Neuron a spoluzakladatelka cyklu ranních setkání se zajímavými osobnostmi Creative Mornings.

Okolí formovalo i šéfa e-shopu Bonami Davida Šišku. "Lví podíl na tom, kde jsem, mělo prostředí, ve kterém jsem vyrůstal. V každé životní fázi jsem měl někoho, ke komu jsem vzhlížel a od koho se učil. Je taky velmi důležité vybírat si správné přátele, kteří vás někam posouvají, a učit se od nich. A od těch negativních se držet dál," popisuje svou zkušenost Šiška.

Mentorování pomohlo i vědkyni Anně Fučíkové. Na prvním a druhém stupni základky vypadala spíš jako podprůměrný žák, ale důvěra a podpora učitelů jí umožnily splnit si sen a stát se úspěšnou fyzičkou.

Podle šéfa českého Uberu Tomáše Peťovského si svého mentora můžou lidé najít i mimo svůj přirozený okruh přátel nebo kolegů. "Díky sociálním sítím je dnes jednoduché sledovat kariéru úspěšných lidí a také je možné je tímto způsobem přímo kontaktovat," říká Peťovský.

6. Vycestujte za prací nebo studiem do zahraničí

Velký přínos pro profesní i osobní rozvoj má také studium či práce v zahraničí. Mladí Češi dnes mají k dispozici nepřebernou nabídku studijních pobytů, stáží a stipendijních programů. Na rozdíl od svých vrstevníků v cizině je ale nevyužívají tolik, jak by mohli. Vzít pracovní nabídku v zahraničí by podle sociologa Martina Buchtíka bylo ochotno jen asi osm procent českých mileniálů.

Přitom právě pobyt v zahraničí může být tím správným impulzem pro vaši kariéru. "Nejvíc mi paradoxně pomohlo se na kariéru vykašlat a odjet na pár měsíců do zahraničí. Tam jsem si po prvních letech v právničině a lehké deziluzi o tom, jak to v tomto oboru chodí, ujasnila, jakým směrem se chci vydat a jakým naopak ani náhodou," vypráví třicetiletá Petra Dolejšová, spoluzakladatelka advokátní kanceláře eLegal.

Výjezd za hranice byl klíčový i pro úspěch devětatřicetiletého Daniela Sýkory, výzkumníka z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a laureáta Ceny Neuron, který vymyslel algoritmus zjednodušující práci výtvarníků. Díky stáži v Irsku se zdokonalil v angličtině, a mohl tak lépe prezentovat výsledky svého výzkumu na mezinárodních konferencích a na svém webu. "Na základě toho si mě našlo studio Walta Disneyho a nabídlo mi stáž v Mekce animovaného filmu. Tato zkušenost mě velmi posunula kupředu. Mohl jsem zblízka pozorovat práci nejlepších výtvarníků na světě a nápady na další výzkum se jen valily," líčí Sýkora. V zahraničí podle něj člověk získá také nový náhled na řešení problémů. To, co se v komfortu teplého místečka zdá jako neřešitelný oříšek, bývá po zahraniční zkušenosti najednou mnohem snazší.

Martina Shi, která pracuje v evropské centrále Googlu v Londýně, říká, že se toho člověk v cizí zemi naučí mnohem víc a mnohem rychleji jednoduše proto, že musí. Šéfové firem Flatio a Twisto Radim Rezek a Michal Šmída se zase shodují, že jim pobyt v zahraničí otevřel oči. Pochopili, že by se neměli smířit s měřítkem toho, co je standardem v Česku, ale poměřovat svá řešení se světovou konkurencí.

7. Sbírejte praxi už při škole

Vysoká škola je krásná věc, ale bez praxe je vám titul obvykle k ničemu. "Řada spolužáků spoléhala na to, že si po škole najdou práci i bez jakýchkoliv zkušeností. V porovnání s těmi, kteří během školy pracovali, měli ale výrazně horší pozici při hledání vysněné práce a začínali na juniornějších pozicích," popisuje David Šiška z Bonami.

S názorem, že vysoká škola automaticky neznamená jistotu pracovního uplatnění, se ztotožňuje i Klára Svobodová z Českého Aeroholdingu, která považuje praxi během studia za nutnost. "Usnadní vám to rozhodování, jakým směrem se budete dál ubírat. Osobně jsem si vyzkoušela zaměstnání od pokladní přes práci v korporátu na pozici HR byznys partnera, až jsem zjistila, že čísla a jejich analýza jsou pro mě to pravé. I když firmy vypíšou pozici jako vhodnou pro absolventa, vsaďte se, že pokud jediné, co ve vašem životopisu uvidí, bude fotka a kontakt, tak vás na pohovor nepozvou," upozorňuje Svobodová.

8. Dělejte věci navíc

To, co často odlišuje skutečně úspěšné lidi od ostatních, je ochota dělat něco navíc, ať už jde o vlastní projekty, dobrovolnictví, pořádání konferencí nebo různé studentské programy. "Pořádný rychlokurz pro mě bylo působení ve studentské organizaci AIESEC, kde jsem se za tři roky ohromně posunul v široké paletě měkkých dovedností," podotýká šéf e-shopu Bonami David Šiška.

Dvaatřicetiletému Zdeňku Houfovi, který pracuje jako prototypový inženýr ve firmě Continental Automotive, zase pomohla nastartovat kariéru studentská soutěž v konstrukci vozů formule Formula Student. "Účast na tomto projektu mi dala spoustu zkušeností z praxe. Postavit v týmu funkční závodní automobil je to, co mi vždy otevíralo dveře u zaměstnavatelů," říká Houf.

Mimoškolním aktivitám se věnovala i Martina Shi z Googlu. Působila v organizacích Erasmus Student Network, TedxPrague a Toastmasters. "Naučila jsem se řídit projekty i tým lidí, řešit úkoly a nést za to zodpovědnost a jednat s lidmi," přibližuje.

Vedle toho absolvovala Shi navíc nadstavbový magisterský program Honors Academia, určený pro talentované studenty, a neustále se vzdělává pomocí on-line i off-line kurzů. Výhodou přednášek v reálném prostředí je podle ní networking, který obvykle následuje po skončení akce. Rozšiřování sítě kontaktů je přitom dalším předpokladem úspěchu ve světě byznysu, vědy i kultury. "Schopnost budovat spolehlivé sociální vazby, ať už na profesionální či osobní úrovni, je velmi důležitá. Tyto kontakty často ve finále rozhodují o vašem kariérním rozvoji nejvíce," říká vědec Daniel Sýkora.

9. Makejte, ale nezničte se

Řada příběhů úspěchu začíná vyprávěním o práci 20 hodin denně a pár hodinách spánku. Pokud ale člověk zrovna nebuduje start-up, kdy investuje energii do vlastního projektu a měsíce dřiny se mu mnohonásobně vrátí, není to zrovna nejlepší strategie. "Nemyslím si, že pokud chcete uspět, musíte dřít od nevidím do nevidím a nedělat nic jiného. To není cesta k úspěchu, ale k vyhoření," varuje Petra Dolejšová, spoluzakladatelka advokátní kanceláře eLegal.

Podobný názor sdílí i třiadvacetiletá Tereza Růžičková, která studuje na Oxfordu psychologii. Kvůli panickým atakám musela studium přerušit. Tato zkušenost ji inspirovala k tomu, že s kamarádkou založily projekt Nevypusť duši, který se věnuje osvětě o duševním zdraví především u mladých lidí. Právě ti jsou podle ní často v práci pod velkým tlakem a stále častěji je ohrožuje syndrom vyhoření.

"Osobně bych nemohla pracovat v prostředí, kde se očekává workoholismus až do pozdních hodin. Nevěřím, že je možné po osmi hodinách intenzivní práce ještě pracovat efektivně. Odpočinek a spánek jsou pro mozek zásadně důležité," upozorňuje Růžičková. Využít příležitost tak neznamená donekonečna si nabalovat pracovní povinnosti a makat není synonymum pro zničit se.

10. Jděte si svou cestou

Pokud máte nějaký profesní sen, neměli byste se nechat odradit názorem ostatních, ale jít si za tím, co skutečně chcete dělat. "Je mýtus, že jediná cesta, jak vydělat hodně peněz, je jít do banky nebo konzultační společnosti," říká zakladatel společnosti Twisto Michal Šmída. Podle šéfa českého Uberu Tomáše Peťovského neexistuje ideální model, jak by kariéra měla vypadat. "Třeba moji rodiče před 30 lety vnímali kariérní cestu jinak než my dnes, ale každý by si měl najít vlastní cestu a v každé práci hlavně smysl," doporučuje Peťovský.

Ředitelka tuzemské pobočky společnosti PayU Barbora Tyllová a šéf firmy Bonami David Šiška se shodují, že mladí lidé by se při rozhodování o tom, kam se budou profesně ubírat dál, měli řídit svou intuicí. "Často jsem v životě promýšlel další kroky, vždy když jsem ale šel proti svému vnitřnímu pocitu, tak jsem se spálil," říká Šiška.

Podle Lady Brůnové z Nadačního fondu Neuron je také důležité uvědomit si svou roli. "Bylo pro mě osvobozující, když mi došlo, že je sice sexy být kreativec, ale že já vždy budu víc ,dotahovač', co se snaží dělat věci systematicky a pořádně. A tahle role je stejně důležitá jako těch, kteří s nápady přicházejí. Nejsem posedlá perfektním LinkedIn profilem, kam uvedu práci, pro kterou by jiní zabíjeli, abych pak vystresovaná brečela do polštáře a vydělané peníze utrácela za terapeuta. Vím ale, že chci dělat věci, které mi dávají smysl," říká Brůnová.

A právě zvolit si takovou profesní dráhu, ve které se vám bude nejen dařit, ale zároveň vás bude činit šťastnými, je v současnosti stále důležitější. Doba, kterou lidé za život stráví v práci, se neustále prodlužuje, a mladí lidé tak mají před sebou plus minus 40 let na pracovním trhu. Největší úspěch, kterého tak často můžou dosáhnout, je zvolit si takovou práci, která je po celou tuto dobu bude bavit a naplňovat.