Genové manipulace se během několika málo posledních desetiletí proměnily z tématu pro sci-fi na neobyčejně široký obor zasahující zemědělství, průmysl, medicínu, informační technologie, základní výzkum a řadu dalších oblastí.

Díky zásahům do DNA je možné získat bakterie likvidující odpad nebo vyrábějící pohonné hmoty a léky, rostliny s vysokými výnosy odolné proti škůdcům, pochopit mechanismus nejobávanějších chorob a tím otevřít cestu k jejich léčbě.

Ve skutečnosti člověk prováděl genové manipulace při šlechtění užitkových rostlin a zvířat už několik tisíc let – pomocí genových manipulací to ale jde mnohem rychleji a efektivněji.

K posledním úspěchům genetického inženýrství v letošním roce patří například pšenice vhodná k výrobě potravin pro celiatiky, nové metody léčby leukémie, ale třeba také bakterie využitelné jako paměťové médium mikroskopických rozměrů, banánovník odolný vůči houbové chorobě likvidující plantáže, geneticky upravený hmyz bránící šíření malárie...
a to je jen několik málo příkladů seznamu, který by vydal na mnoho stran.

Zdánlivá všemocnost genetických inženýrů současně budí obavy. Probíhá diskuse o možnosti úniku geneticky upravených druhů do volné přírody, o etice genetických zásahů do lidských embryí, o zneužití při výrobě biologických zbraní. Silný je odpor konzervativních náboženských kruhů, zejména v USA.

Limitujícím faktorem dalšího vývoje genetického inženýrství (a biotechnologií obecně) jsou proto legislativní omezení přijímaná především v Evropě a USA. To je také jeden z důvodů, proč se těžiště špičkového výzkumu přesouvá do Asie, kde se na vedoucí pozici dostává Čína. Stejně jako v jiných oborech i tady bude platit, že pokud je něco možné, pak to dříve nebo později někdo udělá bez ohledu na zákony.

I v příštím roce bude genetické inženýrství zasahovat do zemědělství, kde do něj nadnárodní společnosti investují obrovské částky – a nechybí ani názory, že to je jediná možnost, jak zabránit hladomoru v podmínkách populační exploze. Očekává se pokrok v genetické léčbě mnoha obávaných nemocí od cystické fibrózy přes rakovinu až po Alzheimerovu chorobu –, ale i v boji se stárnutím. Pomocí genových úprav mají vzniknout řasy nebo cyanobakterie produkující biopaliva třetí generace z CO2 a odpadních látek.

Někteří vědci věří, že díky genovému inženýrství končí éra nahodilé evoluce člověka: půjde "vytvářet" lidi výkonnější, odolné vůči nemocem, schopné žít a pracovat v nepřátelském prostředí, včetně vesmíru.

Související