Zlaté časy alternativní taxislužby Uber v Evropské unii končí. Americká společnost doposud těží z toho, že její řidiči provádějí placené jízdy bez licence, zákazníky získávají přes mobilní aplikaci místo drahého provozování dispečinku a mohou se lehce vyhýbat placení daní. Díky tomu má firma nižší náklady než tradiční taxikáři. To se ale po včerejším rozsudku Soudního dvora EU změní.

Zákony většiny unijních zemí jsou zatím na Uber krátké. Firma se doposud řadila mezi takzvané informační společnosti, které státy nemohou samy regulovat. Soudní dvůr EU ale svým verdiktem Česku a dalším zemím osmadvacítky rozvázal ruce. Uber uznal za přepravní službu, která musí plnit stejná pravidla jako tradiční taxislužby, a státy tak mohou do jejího fungování zasahovat.

Firmu k soudu poslali taxikáři z Barcelony, kteří ji obviňovali z nekalé soutěže. Společnost se bránila tím, že je se svou aplikací pouhým zprostředkovatelem jízd, a proto nemůže být za konání svých řidičů odpovědná. "Uber má ovšem rozhodující vliv na podmínky služeb poskytovaných řidiči," odmítl námitky firmy tribunál.

Uber výsledek dva roky trvajícího sporu bagatelizuje. "Ve většině zemí EU již fungujeme v souladu s místními zákony jako regulovaná dopravní společnost, takže se podmínky nemění, " tvrdí mluvčí českého Uberu Miroslava Jozová. Státy jako například Bulharsko či Maďarsko ale působení služby na svém území zakazují a nedávno se k nim přidal i Londýn.

Nynější verdikt je přelomový, protože otevírá dveře k regulaci i dalších služeb takzvané sdílené ekonomiky, do níž se Uber řadí. "Rozhodnutí nám usnadňuje způsob, jak získat údaje o řidičích, což poslouží k jejich zdanění," říká státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař, podle něhož by stát mohl podobně postupovat i v případě zprostředkovatele krátkodobých pronájmů domů a bytů, služby Airbnb.

"Pro nás to znamená, že kvůli Uberu nebudeme měnit zákony, ale Uber se bude muset přizpůsobit. A to by měl udělat okamžitě," řekl HN ministr dopravy Dan Ťok. Jeho úřad přesto s Uberem a podobnými službami počítá v chystané novele zákona o silniční dopravě. Ta má podmínky tradičních taxislužeb a jejích nových konkurentů sladit. Odstraní třeba nutnost používání taxametru či povinné testy z místopisu, které nahradí nové technologie, jež právě Uber do odvětví přináší.

Kvůli dosud nejasným pravidlům se Praha, kde Uber také působí, několikrát potýkala s demonstracemi taxikářů. Podle pražského magistrátu rozsudek evropského soudního dvora okamžité omezení Uberu nepřinese, metropoli ale dá silnější pozici při případných sporech s firmou.

České zákony zatím nevědí, jak se ke společnostem sdílené ekonomiky, které za úplatu zprostředkovávají služby mezi lidmi, stavět. Kvůli takovým nejasnostem si proto bývalá vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) nechala letos v září zpracovat studii, která měla český trh sdílených služeb zmapovat. V případě Uberu se vláda potýkala s nedostatkem klíčových informací o jeho byznysu. U Airbnb ale stát přišel na to, že celkové výnosy jeho hostitelů jen v Praze přesahují dvě miliardy korun. Podle vládní studie navíc Česku uniká až půl miliardy korun na daních a místních poplatcích, které stát ani hlavní město nesvedou od pronajímatelů vybírat.

Digitální koordinátor vlády Ondřej Malý i eurotajemník Chmelař, kteří si své posty drží i v kabinetu Andreje Babiše (ANO), uvádějí, že chtějí rozvoj sdílené ekonomiky podporovat. Navrhují proto přijmout nová pravidla, která ji v českém právu ukotví, s čímž počítá i čerstvě schválené programové prohlášení nastupující vlády. Inspirací by mělo být Estonsko.

Pobaltskému státu se jako prvnímu v EU povedlo Uber regulovat. Firma tamní finanční správě po každé jízdě zasílá údaje, které jsou podkladem pro zdanění řidiče. Příjmy do výše 25 tisíc eur se daní 20 procenty, vše nad tuto hranici pak 40 procenty.

V Praze má Uber asi dva tisíce řidičů. V dubnu soud službu zakázal v Brně, od konce října ale může firma v moravské metropoli opět jezdit.