Když před dvěma měsíci utekl sesazený předseda vlády Katalánska Carles Puigdemont do Belgie, aby "přenesl katalánský problém do srdce Evropy", mnozí ho považovali za téměř odepsaného politika. Jeho potíží využili jeho odpůrci, kteří se mu vysmívali. Současně ale přibyly i konflikty s táborem "jeho" separatistů.

Jenže Puigdemontovi se povedl husarský kousek. Svého "exilu" v Bruselu dovedl využít a vést na dálku zdařilou předvolební kampaň. Ze čtvrtečních předčasných regionálních voleb vyšla jeho koaliční kandidátka Junts per Catalunya (Společně pro Katalánsko) jako nová nejsilnější separatistická strana. A to navzdory očekávání průzkumů veřejného mínění.

Puigdemont tak má šanci, že se vrátí zpět do svého úřadu. Současně si tak může připsat jedno velké vítězství nad španělským lidoveckým premiérem Marianem Rajoyem. Ten zhruba před dvěma měsíci coby první premiér ve Španělsku použil článek 155 španělské ústavy, na jehož základě zmrazil autonomii Katalánska, sesadil tamní vládu a vypsal nové regionální volby.

"Tento výsledek nemůže nikdo zpochybnit. Rajoy a jeho spojenci byli poraženi," prohlásil v Bruselu Puigdemont ke svým příznivcům. Označil to za vítězství pro "katalánskou republiku". "Španělský stát prohrál," dodal.

Jednat s Rajoyem je ochoten kdekoli v Evropské unii kromě Španělska, kde mu hrozí zatčení, řekl na páteční tiskové konferenci v Bruselu. Španělský premiér Mariano Rajoy je přesvědčen, že Katalánsko po volbách vstoupí do období dialogu, spolupráce a plurality. S katalánskými politiky je připraven jednat, pokud nebudou porušovat ústavu, uvedl.

Separatisté mají většinu

A jak přesně dopadly volby? Vůbec nejvíce hlasů získala středopravicová strana Cuidadanos (Občané), kterou v Katalánsku vede šestatřicetiletá Inés Arrimadasová. Ti získali 25,4 procenta.

Jenže v regionu není důležité, kdo volby vyhraje, ale komu se podaří zajistit si většinu v regionálním 135členném parlamentu. Tu tvoří 68 křesel. A to se podařilo třem separatistickým stranám.

Vedle Puigdemontovy koalice Junts per Catalunya jsou to ještě Republikánská levice Katalánska (ERC) vedená Oriolem Junquerasem, jenž je nyní ve vazbě, a krajně levicové CUP.

Dohromady jejich poslanci obsadí 70 míst.

Nyní je čeká složitý úkol - musí spolu zformovat vládu. A to nebude tak jednoduché. Mezi separatisty jsou rozpory, které musí překonat.

Jednání může zkomplikovat i program antikapitalistické CUP. Tato malá strana, jež se díky svým čtyřem poslancům stane klíčovým hráčem, prosazuje vedle jednostranného vyhlášení nezávislosti Katalánska i odchod z EU nebo NATO.

Překonat tyto ideologické rozdíly nebude snadné. Například ERC hodlá k otázce nezávislosti zaujmout opatrnější stanovisko než dříve. Raději se tak chce soustřeďovat na "dialog s Madridem".

Otázkou také je, zda se tyto tři strany shodnou na tom, zda by Puigdemont měl opět zasednout do křesla předsedy regionální vlády.

Vítězsví ano, jenže…

Katalánští separatisté sice slaví úspěch v regionálních volbách, je to ale vítězství neúplné. Dohromady v hlasování dostali "jen" 47,5 procenta hlasů. Nepodařilo se jim tak pokořit psychologickou hranici 50 procent hlasů, což by jim zajistilo mnohem silnější pozici pro vyjednávání s Madridem.

"Strany prosazující nezávislost nemohou nikdy více tvrdit, že mluví za celé Katalánsko. Budeme bojovat za mírové soužití pro Katalánsko a všechny Katalánce," uvedla k tomu Arrimadasová, šéfka vítězné strany Ciudadanos.

Poraženým je Rajoy

Velkým poraženým je pak zmíněný španělský premiér Mariano Rajoy. Ten doufal, že předčasné volby doprovázené vysokou účastí povedou k oslabení separatistů. Jenže jeho sázka nevyšla.

Nyní se Španělsko dostává do neprobádaného území. Rajoy se domníval, že volby pomohou katalánskou hádanku vyřešit, pro španělskou vládu ji ale ještě více zkomplikují.

Například není vůbec jasné, kdo jako první dostane právo sestavit vládu - z voleb vyšli nejsilnější Ciudadanos, ti ale nemají šanci zajistit si většinu.

Ani se neví, co se bude dít, pokud by se zpět do země vrátil Carles Puigdemont. Tomu totiž okamžitě po návratu zpět na území Španělska hrozí vazba. Je zde obviněn ze vzpoury a ze zneužití veřejných prostředků. Nově zvolený lídr s mandátem od Katalánců za mřížemi není pro španělskou vládu lákavá představa.

A nejen to, separatisté mají v regionálním parlamentu 70 křesel, což jim zajišťuje většinu, jenže osm z nich je buď ve vazbě, nebo v Belgii. Není jasné, zda se mohou účastnit hlasování, tedy zda mohou rozhodovat o důvěře nové regionální vládě, popisuje list La Vanguardia.

Premiér Rajoy se nicméně nechal slyšet, že článek zmrazující katalánskou autonomii zůstane v platnosti až do chvíle, kdy vznikne nová vláda Katalánska. A to může trvat ještě týdny až měsíce.

Související