Už od roku 2011 je americká astronautika závislá na ruských kosmických lodích Sojuz, rok 2018 by to ale mohl změnit. Nebude to však kabina Orion, léta vyvíjená státní kosmickou agenturou NASA, která se s lidmi do vesmíru podívá nejdříve v roce 2019 (a pravděpodobně spíš později). Větší šanci na rychlý návrat do vesmíru dávají Američanům soukromé firmy SpaceX, Bigelow Aerospace a Boeing.

Když zakladatel PayPalu Elon Musk přibral ke svým aktivitám vývoj kosmických lodí a nosičů, byl považován za fantastu, který brzy narazí. Dnes však má k dispozici spolehlivé rakety Falcon, jejichž první stupně už umí po vynesení nákladu zase přistát na Zemi a být připravené pro další start, což by mohlo znamenat revoluční zlevnění dopravy na oběžnou dráhu.

Jeho společnost SpaceX také vyvinula bezpilotní loď Dragon, která zásobuje Mezinárodní kosmickou stanici ISS – ale nejen to: i ona (na rozdíl od všech ostatních zásobovacích lodí) končí svou misi měkkým přistáním. Zbývá už ji "jen" vylepšit pro dopravu lidí.

Pilotovaná verze Muskovy kosmické lodi se momentálně vyskytuje pod různými jmény (Dragon V2, Crew Dragon, DragonRider), důležité ale je, že i při skromných rozměrech a podstatně nižší ceně uveze skoro tolik lidí, co raketoplány Space Shuttle: loď vážící 6,4 tuny vysoká 8 metrů může mít posádku až 7 astronautů. Její samostatná výdrž v letu je pouhý týden, takže tato základní verze bude sloužit především k letům na ISS. Pokud nedojde k nepředvídaným odkladům, na její palubě se do vesmíru vydají první lidé v srpnu 2018.

V srpnu by se měla s ISS spojit i další soukromá loď CST-100 Starliner, ale zatím jen bez posádky. Když se to povede, měli by v ní letět lidé jen o čtvrt roku později.

I Starliner je výsledkem nadšení podnikatele pro vesmír, v tomto případě majitele hotelového řetězce Roberta Bigelowa. Ten roku 1999 založil firmu Bigelow Aerospace, mezi jejíž úspěchy patří především vývoj nafukovacích obytných modulů pro kosmické lety. Loď CST-100 vyvíjel ve spolupráci se společností Boeing. Je ještě menší než Crew Dragon (výška pouhých 5 metrů), ale i ona uveze 7 osob – ovšem za cenu kratší životnosti při samostatném letu (pouhých 60 hodin).

Na hranice vesmíru s kosmickými turisty chce létat také společnost Virgin Galactic podnikatele Richarda Bransona. Její okřídlené stroje SpaceShipTwo startují v podvěsu pod obřím letadlem a po samostatném raketovém letu do výšky okolo 100 km přistávají jako kluzák. Po tragické havárii prvního exempláře Enterprise v říjnu 2014 se harmonogram programu opozdil, nyní však prochází testy druhý stroj Unity, který by se mohl dočkat operačního nasazení nebo aspoň zkušebních suborbitálních letů během roku 2018.

Související