Masayoshi Son, japonský miliardář a šéf technologické skupiny SoftBank, sehrál ke konci roku 2017 strategickou hru s akcionáři nejhodnotnějšího start-upu světa, dopravní platformy Uber. Ten se v loňském roce dostal po sérii skandálů a neúspěchů při jednání s regulátory po celém světě do defenzivy. Asijský byznysmen toho využil a začal tvrdě smlouvat o detailech plánované investice SoftBank do Uberu ve výši devíti miliard dolarů. "Pokud to nepůjde dobře, mohli bychom se zaměřit na Lyft," nechal se slyšet, že by mohl podpořit hlavního konkurenta Uberu v USA.

Jeho taktika nakonec vyšla − minulý týden získala SoftBank se svými partnery v přepravní aplikaci zhruba pětinový podíl, který celou firmu ohodnotil na 48 miliard dolarů. Při posledním investičním kole se přitom podíly v Uberu pořizovaly s celkovou valuací na úrovni 69 miliard dolarů.

Jenže společnost, která loni obměnila takřka celé vedení a její nervózní investoři na dočasnou dovolenou přiměli odejít i zakladatele Travise Kalanicka, nutně potřebuje finanční injekci. Podle dat agentury Bloomberg jí jen za třetí kvartál roku 2017 stoupla ztráta z 1,1 na 1,5 miliardy dolarů při tržbách 1,7, resp. dvě miliardy. SoftBank, která získá i dvě místa v představenstvu, dala jasně najevo, že stojí za novým šéfem Uberu Darou Khosrowshahim. "Máme ohromnou důvěru ve vedení Uberu," řekl Rajeev Misra, který se stará o investiční fond SoftBank.

Pro Masayoshiho Sona, který má podle magazínu Forbes majetek v hodnotě 22 miliard dolarů, je podíl v Uberu další z řady investic do takzvané sdílené ekonomiky. Peníze už vložil třeba i do hlavního protivníka Uberu v Číně, společnosti Didi Chuxing. Kromě toho patří tokijské skupině například přední výrobce čipů Arm Holdings, americký mobilní operátor Sprint, od Alphabet, matky Googlu, koupila výrobce robotů Boston Dynamics, třetinový podíl drží v obřím čínském e-shopu Alibaba.com.

Uber se bude i díky Sonovým penězům moct zaměřit na svůj další rozvoj, který by měl změnit především jeho fungování. Až dosud firma mohutně expandovala, přidávala nová a nová města, kde působí, jenže zároveň s tím jí přibývaly další starosti. Bouřili se proti ní taxikáři, čím dál víc si na nevýhodné podmínky stěžovali její dlouholetí řidiči. Na agresivní přístup Uberu, třeba co se týče nakládání s osobními daty, upozorňovali i zákazníci. Do toho před Vánoci dostala společnost tvrdý úder v Evropě, kde Soudní dvůr EU rozhodl, že Uber je i přes proklamace o sdílené ekonomice taxislužba, a lze ji proto i tak regulovat. Už dřív navíc Uber zakázaly úřady v Londýně, jeho největším evropském trhu. S úředníky firma válčí i v Praze a Brně.

Související