Prezident Íránu Hasan Rúhání vyjádřil částečné pochopení pro demonstranty, kteří v zemi už několik dní protestují, většinou proti špatné ekonomické situaci. Zároveň však prohlásil, že vláda nebude tolerovat jakékoliv projevy násilí. "Kritika je něco zcela jiného než násilí a ničení majetku," uvedl Rúhání.

Při protestech, jež v Íránu trvají od čtvrtka, podle tamní televize zemřelo už více než 20 lidí. První dvě oběti byly hlášeny v sobotu z Dorúdu na západě země, deset lidí přišlo o život při protestech v noci na pondělí. V noci na úterý zahynulo dalších devět osob. Podle státní televize se všechny incidenty odehrály v centru země. Ve městě Kahdarídžán demonstranti zaútočili na policejní stanici a pokusili se ukrást zbraně. O život tam přišlo šest lidí. Další dva - 11letý chlapec a dvacetiletý mladý muž - zemřeli ve městě Chomejní Šahr a v nedalekém Nadžafabádu byl loveckou zbraní zabit člen revolučních gard.

Lidé vyšli do ulic v metropoli Teheránu a v několika dalších městech. Podle záběrů na sociálních sítích se jednotlivých shromáždění účastnily stovky až tisíce lidí, údaje ale není možné nezávisle ověřit. Jde o největší protesty v zemi za posledních téměř deset let. V roce 2009 se v Íránu masově demonstrovalo proti zřejmě zfalšovaným prezidentským volbám.

Nynější protesty začaly ve městě Mašhad. Podle západních médií je vyvolali konzervativci, kteří se snaží oslabit reformního prezidenta Rúháního. Následně se lidé vydali do ulic i v dalších oblastech země a začali dávat najevo svou nespokojenost s vedením v čele s íránským nejvyšším duchovním vůdcem Alím Chameneím. Ten má větší pravomoci než prezident Rúhání. Někteří demonstranti pálili Chameneího portréty.

Protestující poukazují na růst cen potravin nebo na nezaměstnanost. Ta sužuje hlavně mladé lidi, kterých je bez práce zhruba čtvrtina. Vládnoucí vrstvě lidé také vyčítají korupci. Tento problém v reakci na protesty připustil i prezident Rúhání. "Lidem nevadí jen ekonomická situace. Mají co říct také ke korupci a transparentnosti. Chtějí vědět, co se děje v naší legislativě nebo v soudnictví," prohlásil Rúhání. Podle analytiků se prezident snaží nasměrovat nespokojenost proti konzervativním silám, jež odmítají jím slíbené ekonomické reformy a větší otevření Íránu světu.

Rúhání stál za dohodou o íránském jaderném programu, kterou Teherán v roce 2015 uzavřel s hlavními světovými mocnostmi. Dohoda Íránu mimo jiné umožnila výrazně zvýšit vývoz ropy, která je hlavním zdrojem státních příjmů. Íránská ekonomika se následně dostala z recese a rychle klesla do té doby vysoká inflace. Prezident lidem slíbil i to, že kompromis ohledně jaderného programu do země přiláká zahraniční investice, díky nimž vzniknou nová pracovní místa. Hospodářské oživení ovšem zatím nepociťují zdaleka všechny vrstvy v zemi. Americký prezident Donald Trump navíc pohrozil, že Spojené státy od dohody s Íránem odstoupí. Ostatní světové mocnosti kompromis dál podporují.

Protesty v Íránu se do jednotlivých měst v zemi zřejmě začaly šířit spontánně, bez toho, aby je někdo organizoval. Demonstranti se domlouvali pomocí sociálních sítí Instagram nebo Telegram. Vláda proto přístup k nim dočasně zablokovala.

Související