Potravinářský průmysl musí podle Emmanuela Fabera, šéfa francouzské společnosti Danone, zásadně změnit přístup k zákazníkům i farmářům, kteří mu dodávají suroviny. "Čeká nás opravdová revoluce. Jinak přijdeme o důvěru," tvrdí v rozhovoru pro list Handelsblatt Faber.

Třiapadesátiletý generální ředitel a od loňského prosince také předseda správní rady Danone Faber je považován za jednoho z nejmocnějších mužů světového potravinářského průmyslu. Zastává názor, že spotřebitelé mají právo vědět, jaké potraviny dostávají na stůl a z jakých surovin pocházejí. "Důsledkem dosavadní politiky je, že pozvolna ztrácíme zákazníky, kteří hledají vlastní alternativu mimo náš průmysl, někdy se dokonce stavějí proti nám," prohlásil loni na Fóru spotřebního zboží v Berlíně.

Faber před časem vyvolal pozdvižení v USA, když sdělil, že největší světový výrobce jogurtů nebude odebírat mléko od farmářů používajících geneticky upravené krmivo. Podle odborníků ale není možné, aby se během několika let změnil způsob pěstování sóje a dalších plodin zaujímajících v USA desítky tisíc hektarů. Faber nicméně trvá na svém, i kdyby to Danone stálo podíl na trhu.

12,5 mld.USD

Tolik zaplatila firma Danone za amerického výrobce sójového mléka WhiteWave. Tím pronikla do nového klíčového byznysu.

Dodávat kvalitnější, zdraví prospěšné potraviny není podle něj v rozporu s požadavkem investorů na efektivnější hospodaření. Společnost si předsevzala, že během několika let dosáhne v průměru 16procentní ziskové marže, což se ale neobejde bez úspor. "Šetřit nelze na produktech, nýbrž na věcech, jež nemají přímý dopad na spotřebitele. Jsou to například pracovní cesty, marketing, nájemné nebo telekomunikační služby," uvádí Faber.

O Danone projevil v roce 2005 zájem americký koncern PepsiCo. Firma tehdy jeho nepřátelskou nabídku odmítla, na její stranu se postavila i francouzská vláda. Ta nadále drží nad Danone ochrannou ruku, aby se tento "národní klenot" neocitl pod zahraniční kontrolou.

To ovšem neznamená, že cizí snahy o kontrolu nad Danone, jehož akcie jsou rozptýleny mezi velký počet investorů, ustaly. Čerstvým příkladem je vstup amerického hedgeového fondu Corvex, který za blíže neurčený balík akcií zaplatil 400 milionů dolarů. I když podrobnosti transakce nebyly oznámeny, fond získal podle agentury Bloomberg nezanedbatelný vliv.

Související