Nejdříve upozornění. Jazyk tohoto textu by se mohl zdát cynický. O zbraních v USA však už ani jinak psát nelze. Americká realita, jak ukázal i uplynulý rok 2017, si to sama vynucuje.

Za několik dnů uplyne pět let od chvíle, kdy tehdejší americký prezident Barack Obama vyhlásil, že "využije veškerou váhu, kterou obnáší prezidentský úřad", aby v USA prosadil přísnější zbraňové zákony. Obama reagoval na tragédii na základní škole v městečku Sandy Hook ve státě Connecticut, kde mladý střelec těsně před Vánocemi 2012 zastřelil dvacet školáků a šest dospělých. Na počet mrtvých šlo tehdy o druhý nejhorší masakr americké historie, hned za střílením na Technické univerzitě ve Virginii, kde tamní student v roce 2007 zabil celkem 32 lidí. Smrt dvaceti prvňáčků v Sandy Hook Amerikou otřásla tak, že se na chvíli zdálo, že se zbraňové zákony v USA skutečně zpřísní.

Šlo však jen o letmou iluzi, nestalo se nic. Přesněji řečeno, na celoamerické federální úrovni se zákony naopak ještě uvolňují. Navzdory tomu, že tragédie v Sandy Hook mezitím klesla na historickém žebříčku počtu mrtvých z druhého na čtvrté místo. Přeskočilo ji zabíjení v nočním klubu v Orlandu na Floridě z června 2016, kde zemřelo 49 lidí. A vůbec nejvíce obětí v historii USA (zatím) si loni na začátku října vyžádalo řádění střelce v Las Vegas, který ze svého hotelového pokoje zavraždil 58 návštěvníků koncertu country a dalších bezmála 500 zranil.

A ještě doplňme, že bilance velkých "stříleček" roku 2017 se v Las Vegas neuzavřela. O měsíc později, na začátku listopadu, zabil střelec v kostele v texaském městečku Sutherland Springs 26 lidí (což řadí masakr na páté místo v historickém výčtu). O další týden později pak na základní škole v severní Kalifornii zabránila možnému opakování tragédie ze Sandy Hook jen rychlá reakce učitelů, kteří zamkli přístup do učeben. Střelec se tentokrát nedostal až k dětem, ale i tak stihl zastřelit − než byl sám zlikvidován − pět lidí.

Obama pohořel

Po masakru v Sandy Hook předložil prezident Obama v lednu 2013 Kongresu návrhy několika zákonů. Kromě jiného zákaz prodeje takzvaných útočných zbraní, mezi které patří například poloautomatická puška AR-15. Civilní verze americké vojenské pušky M-16 je zbraní, která nápadně často figuruje v masových střílečkách, kromě jiného ji ve výbavě měli výše zmínění střelci z Las Vegas a z texaského Sutherland Springs.

Obama dále chtěl, aby všichni zájemci o zbraň museli být kontrolováni v celonárodní databázi FBI. Prověřit totožnost zájemce o zbraň v tomto federálním registru (NICS) totiž mohou jen licencovaní prodejci zbraní, nikoli však soukromí prodejci nabízející zbraně například po internetu či na prodejních veletrzích, takzvaných Gun Shows. Podle různých statistik se přitom v USA takto prodá jedna pětina až jedna třetina všech zbraní.

Obama pohořel, neprosadil se proti odpůrcům zbraňových zákonů, jejichž zájmy v Kongresu zastupují republikáni a jejichž námitky jsou už po léta stejné. Zaprvé tvrdí, že masové "střílečky" jsou sice nejviditelnějším, ale zároveň výjimečným úkazem, který nesouvisí s podstatou problému. Střelnou zbraní v USA umře ročně přes 33 tisíc lidí, dvě třetiny z toho ovšem tvoří sebevraždy, o další bezmála třetinu se postará pouliční, v prvé řadě drogová kriminalita. Ani v jednom z těchto případů by prý žádné zákazy nepomohly, jen by ztížily přístup ke zbraním bezúhonným občanům.

Dále argumentují, že ani sebelepší kontrola zájemců o zbraň nemůže zabránit tomu, aby se případy stříleček znovu neopakovaly. Odpůrci přísnějších zákonů například upozorňují, že mladý vrah ze školy v Sandy Hook střílel legálně drženými zbraněmi, které ukradl doma ze zavřené skříně. A obdobně argumentují, že ani střelec z Las Vegas neměl žádný záznam, který by jej jakkoli diskvalifikoval, svůj zbraňový arzenál si pořídil legálně.

Střelce, jako byl ten v Las Vegas, prý nelze zastavit, pokud bychom zároveň neomezili (například stanovením maximálního počtu zbraní, jež si lze koupit v průběhu jednoho roku) všechny ostatní Američany na jejich právech. To už přímo souvisí se "zlatým grálem" jejich argumentace, kterým je ústavní právo Američanů "držet a nosit" zbraň, zakotvené v druhém dodatku ústavy.

Druhý dodatek sice pochází z docela jiné historické epochy, z konce 18. století, ale jde prý stále o ten samý význam: o svobodu každého Američana mít tolik zbraní a takového typu, kolik jich chce. Tečka. O nedotknutelnosti druhého dodatku se nediskutuje. Jenže právě za tímto dogmatem se skrývá pokrytectví a cynismus, kterými ochránci zbraní často matou a obelhávají americkou veřejnost.

Když Obama v roce 2013 v Kongresu neuspěl s návrhy zbraňových zákonů, vydal několik vlastních exekutivních opatření. Tyto prezidentské výnosy mají obecně menší sílu než zákony, a tak šlo i ve vztahu ke zbraním jen o dílčí opatření. Jeden z Obamových výnosů stanovil, že psychicky nemocní lidé, kterým je vyplácena nemocenská v souvislosti s duševním onemocněním, musí projít při žádosti o zbraň zvláštním prověřením.

Děravý systém kontroly

Současný prezident Donald Trump hned v jednom z vůbec prvních rozhodnutí po nástupu do Bílého domu toto omezení loni v únoru zrušil. Trump, který kandidoval jako jednoznačný zastánce druhého dodatku, se ztotožnil s pohledem vlivné lobbistické organizace National Rifle Association (NRA), podle které byl původní Obamův výnos diskriminační. Zatímco Trumpa NRA naopak pochválila, že s jeho nástupem "nadešla nová éra pro zákona dbalé majitele zbraní".

To je ale ve vztahu ke zmíněnému výnosu absurdní prohlášení. Jedním z obrovských problémů americké kultury zbraní, z kterého navíc evidentně pramení i mnohé střílečky, je totiž právě to, že střelné zbraně si legálně pořizují lidé, kteří je vůbec − ať už kvůli své trestní minulosti či pro vážné psychické potíže − neměli mít. Nedokonalý systém kontroly, který je navíc právě kvůli zbraňové lobby ještě více děravý, je ovšem nezachytil.

Například výše zmíněný student, který na univerzitě ve Virginii v roce 2007 zastřelil 32 lidí, už na střední škole docházel k psychiatrovi, bral antidepresiva, po příchodu na univerzitu měl soudně nařízenou psychiatrickou léčbu. Tyto informace se však minuly s databází FBI a student si zbraně bez problémů pořídil.

Ještě křiklavějším případem byl loňský střelec z texaského kostela v Sutherland Springs. Kromě jiných incidentů byl v minulosti potrestán ročním vězením za surové napadení své ženy a syna. Také on měl vážné psychické potíže včetně útěku z psychiatrické léčebny. Tyto informace si však jeho bývalý zaměstnavatel, americké letectvo, u kterého pracoval jako technik na základně v Novém Mexiku, nechal pro sebe. V žádné databázi se neobjevily. A tak legálně zakoupenými zbraněmi popravil 26 lidí.

Incident z loňského listopadu ze základní školy v severní Kalifornii, který mohl vyústit v další Sandy Hook, měl nakonec "šťastný" konec, "jen" pět mrtvých. Jenže je zavraždil člověk, který byl ve svém bydlišti u tamní policie známou firmou. Kromě jiného byl loni v lednu propuštěn na kauci za napadení nožem, čelil obviněním z domácího násilí, podle jeho příbuzných měl dlouhodobé psychické potíže. A přesto byl majitelem dvou pistolí a poloautomatické pušky.

U střelce z Las Vegas, jehož 58 obětí z něj činí aktuálního držitele rekordu, zatím vyšetřovatelé neznají jeho pohnutky. Jeho mozek byl poslán k patologickému přezkoumání na Stanfordovu univerzitu, jeho psychická a kriminální historie se zdají být čisté. Mimořádnou rychlost střelby, až 100 ran za osm sekund, s kterou povraždil návštěvníky koncertu, mu však umožnilo zvláštní přídavné zařízení, jakýsi urychlovač (takzvaný bump stock), který z legálně držené poloautomatické pušky učinil v podstatě samopal.

Bezprostředně po masakru největší americký výrobce tohoto přídavného zařízení, firma Slide Fire, oznámil, že urychlovač stahuje ze své nabídky. Skupina kongresmanů, včetně republikánů, se pak vyslovila pro zákaz prodeje tohoto zařízení. Jenže stačilo pár týdnů a vše už bylo jinak − a opět se nelze ubránit výrazu cynismus.

Více zbraní, větší bezpečnost?

Měsíc po masakru, na začátku listopadu, firma Slide Fire obnovila prodej urychlovače a na svém webu k tomu uvedla: "Chtěli bychom využít této příležitosti, abychom všem našim zákazníkům poděkovali za trpělivost a podporu v průběhu uplynulého měsíce." Rovněž republikáni v Kongresu změnili názor, k zákazu zařízení podle nich není potřeba přijímat zákon, prý je to v pravomoci federálního Úřadu pro kontrolu alkoholu, tabáku, střelných zbraní a výbušnin (úřadu známého pod zkratkou ATF).

Jenže úřad ATF naopak tvrdí, že on žádný takový zákaz vydat nemůže, a ve výsledku vše spěje k tomu, že urychlovače se budou volně prodávat dál. Nedorozumění? To sotva. Jedinou legislativní akcí, kterou Kongres podnikl od masakru v Las Vegas, je totiž iniciativa, kterou na začátku prosince už schválila dolní sněmovna. A jaké překvapení, nejde o zpřísnění, ale uvolnění zbraňové legislativy!

Konkrétně o návrh zákona, který Američanům dovoluje, aby zbraň, kterou při sobě mohou skrytě nosit ve svém domovském státě, mohli mít takto s sebou po celých Spojených státech. Doposud zbraně z jednoho státu do druhého automaticky přenosné nebyly, neboť podmínky pro potřebné povolení se místně velmi liší. Ve státech Connecticut či New York jsou mnohem přísnější než třeba v Georgii. Podle nového zákona by však osvědčení nosit při sobě zbraň, kromě jiného například i do amerických národních parků, mělo charakter řidičského průkazu. Bez ohledu na stát vydání bude platit všude.

"Jde o milník pro práva vyplývající z druhého dodatku. Je to kulminace třicetileté snahy o uznání práva Američanů na vlastní sebeobranu a sebeobranu jejich blízkých," komentovala schválení legislativy National Rifle Association.

NRA tím jen potvrdila svůj "starý dobrý" argument, že čím více zbraní bude mezi Američany, tím bude jejich život bezpečnější. Zásadní otázkou ovšem je, co všechno se ještě musí v USA stát, než tamní společnost tento pokrytecký cynismus prohlédne. Jaký rekord v počtu mrtvých bude muset příští střelec překonat, aby se Amerika probrala?

jarvis_5a4b9485498ebde4102ef2bc.jpeg
Masakr dvaceti prvňáčků a šesti dospělých v Sandy Hook americkou společností otřásl. Během pěti let však účinky tehdejšího šoku už vyprchaly.
Foto: Reuters
jarvis_5a4b9485498ebde4102ef2c0.jpeg
Masakr dvaceti prvňáčků a šesti dospělých v Sandy Hook americkou společností otřásl. Během pěti let však účinky tehdejšího šoku už vyprchaly.
Foto: Reuters
Související