Velká reforma daní, kterou prezident Donald Trump podepsal těsně před Vánocemi, vešla v USA se začátkem roku 2018 v platnost. Obyčejní Američané se podle Trumpa mohou těšit, že už na svých lednových výplatních páskách uvidí nižší daně.

Největší změna federálních daňových zákonů za posledních třicet let však už v závěru minulého roku mnohým Američanům pokazila svátky, neboť je pročekali ve frontách před daňovými úřady.

Na volno museli zapomenout i finanční ředitelé a účetní velkých amerických firem. Celý zákon, jenž má na papíře přes 500 stran, by měl dosavadní daňová pravidla zjednodušit. Jenže zákon byl do posledních chvil před schválením pozměňován, a tak i daňoví profesionálové teprve analyzují, jak se reforma promítne do praxe.

2 biliony

dolarů zisků drží americké firmy v zámoří. Část peněz by se po snížení firemní daně mohla vrátit do USA.

Vedle federální daně platí Američané i místní daně ve státech, kde bydlí. Některé z těchto státních daní si přitom dosud mohli odečítat právě při výpočtu daně federální. Trumpova reforma však výši těchto odpisů omezila. A ve státech, kde byla dosud možnost odpisů nejvyšší, jako jsou Virginia, New York či New Jersey, se Američané v závěru loňského roku rozhodli předplatit daň už za rok 2018, ale ještě podle loňských sazeb.

Není ovšem jisté, zda tím skutečně ušetřili. Americký Federální daňový úřad (IRS) těsně před koncem roku vydal prohlášení, podle něhož se mohou nejen v jednotlivých státech USA, ale i na úrovni finančních okresů (counties) konečná pravidla lišit. Zdaleka ne všude IRS předplacení například daně z nemovitosti pro rok 2018 uzná.

"Povolali jsme více zaměstnanců a prodloužili úřední hodiny. Lidé jsou nervózní, nevědí, jak na ně nový zákon dopadne," komentoval situaci v posledních dnech loňského roku George Hoehmann, šéf finančního úřadu v Clarkstownu ve státě New York pro deník The Wall Street Journal.

Americké korporace by na rozdíl od obyčejných Američanů neměly mít k nervozitě důvod. Ve svém klíčovém bodě jim Trumpova reforma jednoznačně vychází vstříc, když korporátní daň snižuje z 35 na 21 procent. Na druhou stranu i mnohé firmy teprve zjišťují, jak se nejen do jejich aktuálního účetnictví, ale rovněž do strategických úvah na příští roky reforma promítne.

Řada amerických firem dosud daní velkou část svých zisků v zámořských pobočkách, kde využívala nižších sazeb. Podle the Wall Street Journal mají americké korporace v zámoří uloženy dohromady dva biliony dolarů. Trumpova reforma korporacím nabídla, aby ze zámořských deponátů zaplatily jednorázovou "repatriační daň" ve výši osm procent z nelikvidních aktiv (zařízení, továrny) a 15,5 procenta z peněžních rezerv. S předpokladem, že firmy by své příští zisky v mnohem větší míře danily v USA.

Pro společnosti, jako jsou například technologické giganty Microsoft a Alphabet či výrobci léčiv, je ale zámořské účetnictví tak výhodné, že není jisté, zda by se jim přesun do USA vyplatil. "Firmy, jež ve světě vedou v obcházení daní, zjistí, že by platily více," odhadl bývalý úředník IRS Edward Kleinbard pro list The New York Times, že mnohé ani velké snížení korporátní daně do USA zpět nepřivede.

Nové propočty musí v důsledku Trumpovy reformy provést i ty firmy, které ve svém byznyse využívají velké úvěry. Například počítačová společnost Dell, jež loni čerpala úvěry ve výši 50 miliard dolarů, z čehož ročně platí dvě miliardy úroků. Reforma však nyní snižuje odpisy z úrokových plateb a Dellu i dalším firmám se úvěrový model může prodražit.

Podle Johna Puchally, viceprezidenta analytické agentury Moody's, by se zdravé firmy měly s touto změnou v odpisech vyrovnat. "Ale na společnosti, které už jsou ve špatné kondici, by to mohlo těžce dopadnout," uvedl Puchalla pro The Wall Street Journal.

Související