Evropská ekonomika by letos měla zažít velmi dobrý rok. Hospodářský růst v eurozóně i v celé Evropské unii by se měl pohybovat mezi dvěma a 2,5 procenta hrubého domácího produktu, shodují se předpovědi mezinárodních institucí. Evropané by tak měli růst zhruba stejně jako Američané a s přehledem porazit Brity, kteří se v referendu rozhodli z EU vystoupit.

Silné oživení evropské ekonomiky loni překonalo odhady analytiků. Zároveň napříč zeměmi Evropské unie klesá nezaměstnanost i míra zadlužení. Evropa se stala jedním z tahounů světové ekonomiky. Po předloňském referendu o brexitu se přitom objevily předpovědi, že se unie začne hroutit. Ale důvěra v ni naopak mezi lidmi stoupá.

Vedle oživení vděčí evropská ekonomika za své velmi dobré vyhlídky hlavně faktu, že se novým francouzským prezidentem stal Emmanuel Macron. Odpověděla tak řada ekonomů v anketě deníku Financial Times. "Je to ten nejdůležitější důvod pro to, že ekonomické oživení bude v eurozóně pokračovat i v roce 2018," tvrdí André Sapir z bruselského ekonomického institutu Bruegel.

Život na dluh

◼ Italský státní dluh přesahuje dva biliony eur. Pokud by země ztratila důvěru investorů, evropské záchranné fondy by nejspíš byly příliš malé a případný italský kolaps by podle černých scénářů stáhl ke dnu celou eurozónu.
◼ Záchranný fond eurozóny ESM, známý jako euroval, může poskytnout půjčky do výše 500 miliard eur výměnou za to, že ohrožená země provede tvrdé reformy.
◼ Politici i řada ekonomů však nabádají ke klidu. Italská ekonomika opět roste, byť mírně. Země je navíc s vysokým dluhem zvyklá žít a umí ho obhospodařovat.

Macron se jasně přihlásil k provedení důležitých reforem francouzské ekonomiky a porazil domácí protievropské síly. Laurence Booneová, hlavní ekonomka Axa Investment Managers, to shrnula do jediného slova: "Wow." To v angličtině vyjadřuje úžas či ohromení.

Světlé vyhlídky EU i eurozóny ale kalí nejistota ohledně Itálie. Italové půjdou 4. března k parlamentním volbám. V průzkumech vede s podporou necelých 30 procent voličů populistické Hnutí pěti hvězd, které vede komik Beppe Grillo. Až za ním je středolevicová Demokratická strana bývalého premiéra Mattea Renziho. Do souboje o první místo může ještě promluvit další bývalý předseda vlády Silvio Berlusconi se svou stranou Vzhůru, Itálie. Tu sice podporuje jen zhruba 15 procent Italů, Berlusconi však nejspíš vytvoří koalici s krajně pravicovou Ligou severu, a díky tomu by mohl mít nejvíc mandátů. Sám se ale premiérem stát nemůže, protože kvůli prokázaným daňovým podvodům nesmí podle zákona zastávat veřejné funkce.

Favorit voleb, Hnutí pěti hvězd, opakovaně hrozil referendem o vystoupení Itálie z eurozóny. V případě jeho vypsání by se ovšem investoři nejspíš rychle zbavovali italských dluhopisů a lidé by požadovali okamžité vyplacení svých úspor v bankách. Itálii, třetí největší ekonomice v eurozóně, by tak bezprostředně hrozil bankrot, který by mohl podkopat i stabilitu celé společné evropské měny.

Hnutí pěti hvězd v poslední době své plány na odchod z eurozóny zmírnilo. Ve svých stanovách má navíc zákaz vytváření koalic, čímž si samo zavírá cestu k moci − tedy pokud svůj názor nezmění. Většinu mandátů po volbách nejspíš nedá dohromady žádná strana a Itálii hrozí nejistota a dlouhá jednání o vytvoření vlády. Ani to není pro důvěru investorů pozitivní zpráva.

Dosluhující premiér Paolo Gentiloni vyzývá ke klidu. "Hrozbu nestability bychom neměli dramatizovat, jsme vůči ní dostatečně imunní," připomněl Gentiloni skutečnost, že od konce druhé světové války se v Itálii vystřídalo více než 60 vlád.

Podle Martina Mejstříka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se nejspíš domluví pravice s levicí. "Před volbami se Renzi a Berlusconi samozřejmě budou tvářit jako nepřátelé, ale pokud hlasování skončí patem, je dost možné, že spolu nějakou dohodu upečou," odhaduje Mejstřík.

Související