Miloš Zeman byl volebním ziskem v prvním kole prezidentských voleb pravděpodobně nepříjemně překvapen. Třicet osm a půl procenta hlasů znamená, že s obhajobou úřadu bude mít vážný problém. Tábor těch, kdo ho na Hradě už nechtějí, může být ve výsledku početnější. Zemanovi odpůrci v každém případě hledí k volbám za čtrnáct dní s jistým optimismem.

Jenže když se na výsledky podíváme nikoliv optikou politického souboje, ale jako na zprávu o stavu společnosti, je důvod k optimismu jen pramalý.

Zemana volilo v prvním kole skoro dva miliony lidí, což znamená, že nejméně tolik je Čechů, kterým se hrubě nelíbí směr, jímž naše země od roku 1989 jde. Jsou skeptičtí až nepřátelští k Evropské unii, nevadí jim Zemanovy autoritářské tendence (spíš naopak), je jim lhostejný příklon k východním mocnostem (případně ho přímo vítají), často jim vadí politika jako taková.

Ne, opravdu nemá smysl si namlouvat, že tuhle masu nespokojených vytvořil Zeman. Ten ji jen povzbuzuje a využívá k vlastním cílům. A i když třeba nakonec nebude prezidentem, tak tito lidé nikam nezmizí. Budou tu dál a je nutné brát je vážně a s respektem.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se