Finalista prezidentského souboje Jiří Drahoš si v pondělí po probuzení stejně jako každé ráno zacvičil a potom se pustil do kampaně, která vyvrcholí druhým kolem voleb příští týden v pátek a sobotu. Drahoš už v úterý vyjíždí do regionů a připravuje se na debaty se svým protivníkem Milošem Zemanem.

"Chci lidem vysvětlit, že dovedu zastávat jejich zájmy stejně jako on, ale jsem lidem daleko blíž," tvrdí v rozhovoru pro HN.

HN: Jaká bude vaše strategie v posledních dnech do voleb? Co chystáte na nejbližší hodiny?

Posledních 14 dní je už na dřeň, proto jsem převzal velení a v úterý se chystám vyjet z Prahy do Třince a následně pojedeme i do dalších míst. Jedna věc jsou tedy výjezdy do regionů, kde máme ještě přece jen potenciál získat voliče, byť všechny zdaleka neobjedu. A druhá věc je využít laskavé nabídky svého protikandidáta Michala Horáčka a využít jeho reklamní plochy.

Určitě chceme využít i spousty dobrovolníků, které máme.

HN: Co se budete snažit říci lidem v Třinci a na dalších místech?

Považuji za důležité mluvit o tématech, která jsme zatím v debatách s protikandidáty tolik neprobírali. Jde hlavně o domácí témata, sociální témata, výroky typu, že 100 korun v nemocnici nikoho neporazí, jak se v minulosti vyjádřil prezident Zeman. Takový výrok bych nikdy neřekl.

Celý rozhovor s Jiřím Drahošem

Babiše se nebojím

HN: Vypadá to, že ho chcete porazit částečně jeho zbraněmi.

Rád bych se lidí zeptal, proč si myslí, že Miloš Zeman je zrovna politik, který je ochrání nebo který údajně zastává jejich zájmy. Z mého pohledu je výsostný intelektuál, člověk, který v životě fyzicky nepracoval. Z mého pohledu ani moc nemůže běžným lidem rozumět. Oni přesto jeho zkratky, bonmoty a prohlášení přímo hltají. Chci lidem vysvětlit, že dovedu zastávat jejich zájmy, že rozumím jejich obavám bezpečnostním, sociálním a ekonomickým stejně jako Miloš Zeman, ale jsem lidem daleko blíž než on.

HN: Skutečně?

Je to takový paradox. Miloš Zeman, který snad v životě nepřeřízl pilou prkno a neví, co je běžná fyzická práce, tak lidem údajně rozumí.

HN: Důležitým tématem příštích dnů bude určitě i premiér Andrej Babiš. Platí váš postoj, že jako případný prezident byste jeho vládu nejmenoval, pokud by byl trestně stíhaný?

Pokud bych byl jako prezident ve hře, Andrej Babiš by to ode mě slyšel. Ale nechci teď spekulovat, v jaké situaci bude vláda po 8. březnu, kdy bych se ujal funkce prezidenta, pokud bych volby vyhrál.

HN: Řada lidí přemýšlí nad tím, jaký budete mít k předsedovi vlády a hnutí ANO Andreji Babišovi vztah. Budete v případě nutnosti schopný mu vzdorovat a prosazovat své názory, nebo vás spíš jako silná osobnost zatlačí do kouta?

Nemyslím si, že bych byl slabší osobnost než Andrej Babiš. Jednal jsem s ním vícekrát jako předseda Akademie věd s ministrem financí a rozhodně nemám obavu z toho, že bych jakákoliv jednání s Andrejem Babišem neustál. To mohu naprosto jednoznačně vyloučit.

Jsem proti kvótám

HN: Jakým tématům se hodláte těsně před rozhodujícím hlasováním ještě věnovat?

Určitě se chci věnovat bezpečnosti. Stále mi někteří lidé účelově podsouvají moje postoje k migraci. Chci lidem říkat, že se nemáme čeho bát, že jsme společnost, která je schopná všechno zvládnout. Když nás ale budou politici − počínaje prezidentem, panem Okamurou a dalšími − strašit, tak nic nevyřešíme.

Jiří Drahoš (68)

◼ Narodil se 20. února 1949. Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Do roku 1989 pracoval jako vědec, je spoluautorem řady patentů. Šéfoval mimo jiné Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR.

◼ Poté zastával post zástupce předsedy a následně byl osm let předsedou Akademie věd ČR.

Čtyři roky stál v čele Evropské federace chemického inženýrství.

◼ Se svou manželkou Evou je 43 let, mají spolu dvě dcery.

HN: Vy jste ale v roce 2015 podepsal výzvu, která žádala politiky, aby opravdovým uprchlíkům pomohli. Za jakých okolností byste byl pro to, aby Česká republika přijala uprchlíky?

Stále říkám, že migrační kvóty byly špatnou akcí ze strany Evropské unie. Od samého začátku tyto kvóty odmítám. V roce 2015 šlo zejména o skutečné uprchlíky, ne ekonomické migranty.

Ale i v jejich případě jim lze pomoci nedaleko jejich země, například podporujme jejich setrvání v Turecku. Neznamená to, že musíme otevírat hranice. To bychom v žádném případě neměli.

HN: Téma uprchlíků a islámu zcela jistě ve vašich debatách s prezidentem Zemanem zazní. Co říkáte názorům, že by se v naší zemi měla zakázat výstavba mešit?

V debatách kandidátů jsme se bavili o zákazu staveb minaretů. Problém je v tom, že minarety jsou u nás v současnosti vnímány jako symbol militantního islámu.

Ani já nevidím v zásadě důvod, proč by se tady nějaké minarety měly stavět. Rozumím tomu, že v současné situaci se minarety staly v západní Evropě jakýmsi symbolem islamistů. V žádném případě bych proto nedával paušální stanovisko − ano, stavějte.

HN: Určitě budete s nynějším prezidentem debatovat před diváky o evropské integraci. Je nějaká hranice evropského sjednocování, kdy byste řekl, že pro takovou integraci už nejste a jste pro odchod z EU?

To by byla pustá spekulace. Samozřejmě nějaká hranice existuje, ale nevymýšlejme ji. My bychom se měli naopak snažit, aby taková hranice zmizela, pokud by se náhodou někde rýsovala. Ale o to se musíme především snažit my, Česká republika. Jasnými argumenty, získáváním spojenců v Evropě a dalšími věcmi. My jsme zatím většinou v Evropě mlčeli. Nemám ani tak obavu z toho, co jste naznačili, pokud budeme jazykově vybaveni, argumentačně schopní a naši politici budou v Bruselu říkat a obhajovat to, co chceme.

HN: Platí vaše slova z loňského roku, že by Česká republika měla sedět v Evropské unii u stolu, kde se rozhoduje? A platí i to, že bychom měli přijmout euro, jakmile to bude možné?

Mnohokrát jsem říkal, že euro není podmínka nutná k tomu, abychom mohli u stolu sedět. Realisticky ale vzato, po výstupu Velké Británie a po možném vstupu Bulharska do eurozóny, budou tvořit státy mimo eurozónu marginální část EU. I z toho hlediska je třeba zvažovat přijetí eura, a to až po kvalitní kampani, kde vysvětlíme výhody a nevýhody. Nevidím však reálné, že by to bylo v horizontu tohoto volebního období.

HN: Jak využijete nabídek k pomoci od některých protikandidátů? Například Michal Horáček a Marek Hilšer vám nabídli, že se společně s vámi zúčastní kampaně.

S povděkem kvituji jejich nabídky. Pokud jde o výjezdy do terénu, naše týmy se na tom domlouvají, je možné, že se to uskuteční.

HN: Zkusíte oslovit velké množství voličů Pavla Fischera, který se dočkal například silné podpory od lidí z křesťanských komunit?

Nevím, jaká je přesná statistika jeho voličů, ale vím, že zaujal křesťanské voliče. Myslím si, že řada jeho voličů neodmítne jeho apel, aby lidé volili mě. Kdo mě ale nebude chtít volit, tak mě volit nebude. Doufám, že jeho voliči se ztotožní s hodnotami, které vyznávám.

HN: Když jste oznamoval kandidaturu, byla s vámi kromě manželky také jedna z dcer a vnuk. Budete se teď v závěru ještě víc snažit posílit roli rodiny?

Širší rodinu nechci zapojovat, dohodli jsme se, že zůstane mimo kampaň. Během kampaně se mnou jezdí prakticky na všechny výjezdy manželka, k tomu není třeba už nic dodávat. Lidé vědí, že se znám s manželkou 45 let a z toho jsme 43 let manželé. Od samého začátku však přikládám tradiční rodině velký význam.

HN: Co považujete za klíčové pro poslední dny kampaně?

Podle sociologických průzkumů je drtivá většina lidí, kteří se rozhodnou pro jednoho kandidáta, odhodlána jít k volbám a volit svého kandidáta bez ohledu na výsledek televizní debaty. To by musel být výsledek naprosto tristní, čehož se neobávám. Je pro mě daleko důležitější oslovit nerozhodnuté voliče. Jak přes sociální sítě, tak osobně, tedy pomocí výjezdů, sociálních sítí, billboardů, dobrovolníků či letáků. To považuji za klíčové.

Celý rozhovor s Jiřím Drahošem