Evropská unie přijme nové členy, jen když skutečně vyřeší problémy s korupcí, organizovaným zločinem nebo fungováním právního státu.

V nové strategii pro rozšíření unie o země západního Balkánu to oznámila Evropská komise.

Podle ní by mohly být Srbsko a Černá Hora připraveny na vstup v roce 2025. Dalším čtyřem zemím regionu, tedy Albánii, Bosně a Hercegovině, Kosovu a Makedonii, to s největší pravděpodobností bude trvat ještě déle. Přijetí každého nového člena EU musí na návrh Evropské komise jednomyslně odsouhlasit všechny země unie, tedy i Česko.

Sama komise ale přiznává, že rok 2025 jako datum vstupu prvních zemí západního Balkánu do EU je "extrémně ambiciózní". S tím souhlasí i odborníci: "Existuje spousta zásadních překážek pro to, aby šest zemí západního Balkánu v dohledné době do EU vstoupilo," napsal v rakouském deníku Kurier Steven Blockmans z bruselského výzkumného institutu Centre for European Policy Studies. Podle něj jde o nedostatečnou vládu práva nebo o stále velké rozdíly v životní úrovni mezi balkánskými státy a průměrem EU.

Na totéž upozorňuje i Brusel – Evropská komise nezastírá, že všichni uchazeči o členství v unii před sebou mají ještě spoustu práce. Jde o boj s korupcí a organizovaným zločinem nebo o prosazení vlády práva. Podle komise taky žádná ze zemí západního Balkánu není skutečnou tržní ekonomikou. "Vstup do EU je mnohem víc než jen technický proces. Je to generační volba založená na sdílení základních hodnot, které si musí každá země aktivněji osvojit, ať už jde o její zahraniční politiku, nebo o to, co se děti učí ve škole," tvrdí Brusel. Naráží tak například na fakt, že Srbsko ve své zahraniční politice často velmi vychází vstříc Rusku.

Kvůli dopadům finanční a hospodářské krize z let 2008 až 2009 se ve starých členských zemích EU výrazně snížila chuť k dalšímu rozšiřování společenství. Unie navíc řešila řadu vnitřních problémů, jako byla dluhová krize v eurozóně nebo migrační krize. Británie se v referendu rozhodla ze společenství vystoupit.

K nechuti k rozšiřování přispěly i některé negativní zkušenosti s novými členy – současné vlády v Polsku a Maďarsku podle Evropské komise i řady zemí EU porušují zásady právního státu nebo nezávislosti médií, Bulharsko a Rumunsko zase mají dlouhodobé problémy s korupcí a organizovaným zločinem. Slovinsko a Chorvatsko stále nedokázaly vyřešit hraniční spory.

Komise proto teď jako podmínku dalším zájemcům o vstup do EU klade i to, že musí nejprve vyřešit vzájemné sporné otázky. Těch je přitom stále víc než dost – Srbsko neuznalo samostatnost své bývalé provincie Kosovo. Nezávislé Kosovo přitom neuznává ani několik stávajících členských zemí EU, například Slovensko nebo Španělsko. Makedonie zase nemůže vstoupit do EU ani NATO, dokud s Řeckem nevyřeší spor o svůj název. A Bosna a Hercegovina je nestabilní zemí, kterou zmítají konflikty mezi tamními národnostmi.

EU si na druhou stranu uvědomuje, že není v jejím zájmu státům bývalé Jugoslávie a Albánii zcela zavřít dveře. Česko další rozšiřování EU tradičně podporuje. Důležitost regionu se jasně ukázala v roce 2015 během uprchlické krize, kdy stovky tisíc běženců mířily do EU z Řecka přes Makedonii. Ta nakonec byla schopná s pomocí EU své hranice s Řeckem uzavřít a přispět tak k zastavení migrační vlny. V regionu jsou taky čím dál aktivnější Rusko, Čína a Turecko.

"Státy západního Balkánu mají historickou příležitost pevně a jednoznačně spojit svou budoucnost s Evropskou unií," tvrdí Evropská komise ve své strategii.

Koncem února by měl všech šest kandidátských zemí navštívit předseda komise Jean-Claude Juncker. Cesta má zdůraznit zájem na prohloubení vzájemných vztahů.

O totéž se snaží Bulharsko, které v první polovině letošního roku unii předsedá. Na květen naplánovalo summit států EU a zemí západního Balkánu. Schůzka se naposledy konala před 15 lety. Od té doby do EU vstoupila jen jedna země tohoto regionu – Chorvatsko. I Bulhaři jsou si ale vědomi, že k dalšímu rozšíření unie nedojde ihned: "Neměli bychom vytvářet očekávání, která nedokážeme naplnit," řekla bulharská ministryně zahraničí Ekatrina Zacharievová serveru Politico.

Podle průzkumu zveřejněného tímto serverem si 90 procent obyvatel Kosova a víc než 80 procent Albánců myslí, že členství jejich země v EU by bylo dobrou věcí.

Stejný názor má 54 procent Makedonců, ale jen 26 procent Srbů. 30 procent občanů této země naopak členství v EU považuje za negativní.

Související