Polský prezident Andrzej Duda ve středu podepsal zákon, který hrozí až tříletým vězením za připisování odpovědnosti polskému národu či státu za vyvražďování Židů a další zločiny spáchané za druhé světové války německými nacisty.

Zároveň se ale rozhodl, že zákon, kritizovaný hlavně v zahraničí, pošle k ústavnímu soudu, aby rozptýlil obavy, zda neomezí svobodu slova, a zda ustanovení hrozící vězením nejsou příliš vágně formulovaná. Izraelské ministerstvo zahraničí podle středečního prohlášení doufá, že stále existuje možnost, že text zákona se změní. Zklamání nad tím, že prezident zákon podepsal, vyjádřil i ministr zahraničí USA.

Polský zákon kritizují v Izraeli a Spojených státech, k uplatnění práva veta vyzýval Dudu i Kyjev. Zákon totiž hrozí tresty i za popírání zločinů spáchaných za války ukrajinskými nacionalisty na Polácích.

"My také máme právo být citliví a máme právo na historickou pravdu," prohlásil Duda. Současně zdůraznil, že není možné, aby byl v Polsku tolerován antisemitismus a nesnášenlivost. Po podpisu zákona na setkání s Poláky, kteří se během války podíleli na záchraně Židů, řekl, že "cílem není někoho trestat". Udílení trestů za porušení zákona se podle Dudy může stejně ukázat jako nerealistické, především v případě, že se jej dopustí někdo v cizině.

Polská konzervativní vláda vysvětluje prosazení zákona snahou, aby Poláci ani polský stát již nebyli obviňováni z nacistických zločinů.

Náměstek ministra spravedlnosti Patryk Jaki, označovaný za iniciátora zákona, poděkoval prezidentovi za rozhodnutí, které dá Varšavě čas k dialogu s partnery.

Opozice naopak prezidenta kritizuje, že podlehl nátlaku vládní strany, která ovládá i ústavní soud, a podepsal zákon, který prohloubí roztržku se strategickými partnery.

V Izraeli se k Dudovu rozhodnutí zatím vyjádřilo ministerstvo zahraničí. Na Twitteru uvedlo, že chová naději, že ještě před ukončením procedury "bude možné dohodnout se na změnách ve znění zákona".

Podnětem k přijetí zákona bylo používání geografického označení "polský" i v souvislosti s nacistickými koncentračními a vyhlazovacími tábory na území okupovaného Polska, což roky popuzuje značnou část polské společnosti a politiků.

Americký ministr zahraničí Rex Tillerson vyjádřil nad tím, že prezident zákon podepsal, zklamání. "Přijetí tohoto zákona nepříznivě ovlivní svobodu slova a akademického bádání," uvedl Tillerson. Uznal, že je výraz "polský tábor smrti" nesprávný, proti jeho používání se ale podle něj musí bojovat jiným způsobem.

Zákon po schválení oběma komorami parlamentu vyvolal diplomatickou roztržku mezi Izraelem a vládou ve Varšavě. Premiér Benjamin Netanjahu jej v minulosti přirovnal ke snaze o změnu historie a někteří tamní politici hovořili až o statisících Židů, za jejichž smrt nesou vinu Poláci.

V reakci izraelský parlament v prvním čtení přijal návrh zákona, který počítá až s pěti lety vězení pro ty, "kdo se pokusí popřít nebo zpochybnit vinu pomahačů nacistů při páchání zločinů na Židech".

Polský zákon, hrozící tresty i za popírání válečných zločinů ukrajinských nacionalistů, včetně vyhlazování Židů a genocidy na Polácích ve Volyni, odmítá i Kyjev jako snahu zobrazovat Ukrajince výlučně jako zločince a kolaboranty s nacisty. "Historická pravda potřebuje otevřený dialog, a ne zákazy," prohlásil prezident Petro Porošenko. Polský zákon těsně před Dudovým rozhodnutím odsoudil i ukrajinský parlament.

Související