Cílem čínské vlády na letošní rok je dosáhnout ekonomického růstu země kolem 6,5 procenta. Stejný cíl si vláda stanovila i loni, kdy hrubý domácí produkt (HDP) nakonec vzrostl o 6,9 procenta. Pokud se podaří cíl růstu HDP splnit, bude růst v Číně patřit mezi nejvyšší na světě.

Loni HDP překonal vládní cíl, ekonomiku však podpořily hlavně bankovní půjčky a prodej realit. Jejich růst se ale úřady snaží zbrzdit kvůli obavám z vysokého zadlužení, které již dosáhlo 270 procent HDP. To je pro rozvíjející se ekonomiku až nezvykle mnoho.

Ekonomové již dříve upozornili, že druhá největší ekonomika světa letos ztrácí dynamiku, protože vláda zvýšila snahu o zpomalení růstu zadlužení mezi podniky. Na firmy má také negativní dopad boj se znečištěním ovzduší a ochlazení realitního trhu.

Čína také poprvé od roku 2012 snížila výhled rozpočtového deficitu na 2,6 procenta HDP z loňských tří procent. Většina analytiků očekávala, že deficit zůstane na loňské úrovni, případně bude nepatrně snížen. Nicméně analytici upozorňují, že když ekonomika roste tak silným tempem, je snížení spíše symbolickým krokem než snahou Pekingu o kontrolu růstu dluhu. V absolutním vyjádření má dluh zůstat beze změny na 2,38 bilionu jüanů (7,7 bilionu korun).

Li dále ve svém projevu slíbil více otevřít trh a omezit přebujelý ocelářský průmysl, který způsobil obchodní napětí ve vztazích se Spojenými státy a Evropou. Vláda chce rovněž lépe regulovat finanční průmysl zasažený skandály a podpořit rozvoj elektrických aut a dalších technologií.

Čína také letos plánuje udržet stabilní kurz měny jüan a neměnný by měl být i růst objemu dovozu a vývozu. Již třetím rokem za sebou si Čína nestanovila cíl vývozu.

Premiér Li Kche-čchiang slíbil, že Čína svou ekonomiku více otevře zahraničním investorům a zcela otevře svůj zpracovatelský sektor a rozšíří přístup do dalších odvětví. Bližší podrobnosti ale podle médií neposkytl.

Čínská armáda zbrojí, Tchaj-wan se obává vojenského zásahu

Čínský rozpočet na obranu vzroste oproti loňsku o 8,1 procenta, což je nejvíce za poslední tři roky. Vyplývá to podle agentury Reuters z příslušné zprávy vydané u příležitosti pondělního zahájení výroční schůze Všečínského shromáždění lidových zástupců (parlamentu).

Výdaje Číny na obranu a její ambiciózní program modernizace armády ostře sledují nejen její sousedé, ale také Washington, protože naznačují širší strategické cíle Pekingu.

Čínský premiér Li Kche-čchiang v pondělí na zasedání parlamentu řekl, že Peking nebude tolerovat žádné snahy o samostatnost Tchaj-wanu a bude usilovat o zachování územní celistvosti Číny. Ve vztahu k autonomním územím Macao a Hongkong bude podle něj vláda "do puntíku" dodržovat princip "jedna země, dva systémy".

Navýšení rozpočtu na obranu podle Reuters pravděpodobně posílí obavy Tchaj-wanu ohledně čínských záměrů v době, kdy Peking na ostrově zvyšuje svou vojenskou přítomnost.

Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud samostatnost vyhlásí.

Peking popudil zákon připravovaný nyní ve Spojených státech, jehož cílem je zintenzivnění oficiálních styků mezi Washingtonem a Tchaj-pejí. Zákon čeká jen na podpis prezidenta Donalda Trumpa. V pátek Čína Tchaj-wanu podle Reuters vzkázala, že se "jedině spálí", pokud bude spoléhat na cizince. Čínská státní média varovala před hrozbou války.

Současný čínský prezident Si Ťin-pching označil modernizaci vojska za jeden z klíčových bodů vlády. Peking investuje mimo jiné do stavby letadlových lodí, raketových systémů či do stíhaček s technologií stealth, díky které jsou obtížně zjistitelné radary.

Loni vzrostly výdaje na obranu o sedm procent.

Letos mají výdaje na obranu podle agentury AP činit v přepočtu 173 miliard dolarů (3,5 bilionu korun), podle agentury Reuters 175 miliard dolarů (3,6 bilionu korun). Diplomaté citovaní Reuters nicméně soudí, že skutečná suma vynaložená na obranu bude mnohem vyšší a část z ní se schová za civilní výdaje.

Modernizace čínské armády, která je co do počtu vojáků největší na světě, vzbuzuje obavy sousedních zemí, zejména pokud jde o územní konflikt týkající se Jihočínského moře.

Li v pondělí podle Reuters také zopakoval, že čínská vláda si stanovila za cíl udržet ekonomický růst na úrovni okolo 6,5 procenta, podobně jako loni. Tento údaj podle Reuters zůstává beze změny, ačkoliv loni činilo tempo růstu čínské ekonomiky 6,9 procenta a překonalo vládní cíl.

Každoroční plenární zasedání parlamentu potrvá do 20. března. V neděli 11. března bude rozhodovat o změně ústavy, která by prezidentu Si Ťin-Pchingovi umožňovala vládnout neomezeně dlouho.

Výdaje na obranu v % HDP za rok 2016

 

Výdaje na obranu v miliardách USD za rok 2017

Výdaje na obranu v miliardách USD za rok 2017

Zdroj: Globalfirepower.com

Související