Světoznámý britský fyzik Stephen Hawking, který byl kvůli neurodegenerativní chorobě ochrnutý, ve středu ve věku 76 let zemřel. Oznámila to Hawkingova rodina. Hawking, který byl považován za nástupce Isaaka Newtona a Alberta Einsteina, svými poznatky o vzniku vesmíru, o velkém třesku a černých dírách výrazně přispěl k rozvoji lidského poznání. Své znalosti předával i široké veřejnosti, vysoce ceněná je především jeho populárně-vědecká publikace Stručná historie času.

"Byl skvělým vědcem a výjimečným mužem, jehož dílo a odkaz budou žít dlouhé roky," uvedly v prohlášení Hawkingovy děti s tím, že zemřel doma v Cambridgi. Lucy, Robert a Tim Hawkingovi dále poznamenali, že otcova kuráž a houževnatost, které šly ruku v ruce s genialitou a humorem, byly inspirací pro lidi na celém světě.

Hawking byl dvakrát ženatý. S první ženou Jane Wildeovou měl tři děti, byl také trojnásobným dědou.

Lékaři Hawkingovi v jednadvaceti letech po diagnostikování amyotrofické laterální sklerózy, která napadá nervový systém a způsobuje postupné ochrnutí celého těla, dávali dva roky života. Navzdory všem prognózám se však dožil pokročilého věku, byl však paralyzován a kvůli tracheotomii přišel o hlas, mluvit pak mohl jen díky počítači.

O svém zdravotním stavu hovořil s nadhledem, když prohlašoval, že s vyhlídkou na brzkou smrt žil pět desetiletí. "Smrti se nebojím, umřít ale nespěchám. Mám toho ještě tolik, co chci nejdříve udělat," řekl. 

O své nemoci Hawking jednou řekl, že "byla vlastně největším darem, jaký od života dostal". "Díky izolaci od světa jsem měl možnost rozvíjet svou představivost k vidění problémů pod jiným zorným úhlem," tvrdil.

Hawking patřil léta mezi popkulturní celebrity. Objevil se v seriálech Simpsonovi, Futurama či Star Trek a jeho robotický hlas použila například britská skupina Pink Floyd na albu The Division Bell. Hawking se své popularitě nijak nebránil a naopak si ji užíval. Proletěl se i balonem, vyzkoušel stav beztíže a chtěl se podívat do kosmu.

Stephen William Hawking se narodil 8. ledna 1942 v Oxfordu – přesně 300 let po té, co zemřel Galileo Galilei. Naopak den Hawkingovy smrti připadl na výročí narození Alberta Einsteina, který přišel na světa 14. března 1879.

Při studiu matematiky na Oxfordské a později Cambridgeské univerzitě prý Hawking přes nesporné nadání nepůsobil jako nějaký podivínský génius – dělal kormidelníka místní osmiveslici a rád chodil po večírcích. Nemoc jej zasáhla v závěru studií a lékaři mu prorokovali brzkou smrt. Tento typ sklerózy (známý též jako tzv. Lou Gehrigova choroba) se projevuje postupným rozkladem nervových buněk, které řídí pohyb svalů, zatímco mozek zůstává nedotčen. Na chorobu neexistuje žádný lék.

Hawkingovi se však i na pojízdném křesle podařilo dostudovat, založit rodinu a pokračovat ve vědecké práci. Svůj skutečný hlas ztratil při tracheotomii v roce 1985, ale s pomocí počítače dokázal mluvit díky systému, který převáděl do podoby mluveného slova pohyby jeho tváře. Počítač mu ale nesloužil jen k řeči – spojoval ho skrze internet se světem a dálkový ovladač mu například umožňoval rozsvěcet světla, dívat se na televizi nebo otevřít dveře doma či v kanceláři.

Hawking byl podruhé rozvedený. Poprvé se oženil v roce 1965 s Jane Wildeovou, se kterou měl tři děti. Podruhé si v září 1995 vzal svoji bývalou ošetřovatelku Elaine Masonovou. Rozvedli se v roce 2006.

V roce 2014 natočil režisér James Marsh na základě jeho života film Teorie všeho, kde fyzika hrál britský herec Eddie Redmayne.

Fyzik, který nahlédl hvězdám pod pokličku

Hawking, který již v roce 1970 publikoval stať o vzniku vesmíru, o sobě tvrdil, že má v hlavě jen fyziku, astrofyziku, matematiku či kosmologii. Jeho knihy jsou bestsellery. Proslavila ho především kniha Stručná historie času z roku 1988, ve které se snažil přiblížit srozumitelným způsobem tajemství kosmologie – vědy o stavbě a vývoji vesmíru. Knihy se prodalo přes deset milionů výtisků. "Prodal jsem víc knih o fyzice než Madonna o sexu," prohlásil jednou slavný a bohatý vědec.

V posledních letech ale publikoval Hawking řadu varování. Předloni napsal, že lidstvo je v ohrožení kvůli řadě rizik, která jsou výsledkem jeho vlastní činnosti. Mezi taková rizika podle Hawkinga patří zejména možnost jaderné války, globální oteplování či geneticky upravené viry. Vědec také upozorňuje, že další pokroky v oblasti vědy a techniky budou vytvářet nové možnosti toho, "jak se věci mohou pokazit". Lidstvo může podle Hawkinga dlouhodobě přežít za předpokladu, že se mu podaří založit kolonie na jiných planetách. Podle BBC bylo ironií, že tato prominentní vědecká postava označovala právě vědecký pokrok za hlavní zdroj nových hrozeb.

V roce 2015 zase řekl, že "do 100 let roboti takřka ve všem nahradí a překonají lidi". Podle Hawkinga je nástup umělé inteligence již takříkajíc za dveřmi. "Neexistuje žádný fyzikální zákon, který by bránil částicím, aby se organizovaly ještě lépe, než to dokáže lidský mozek," řekl s tím, že "umělá inteligence může ovládnout finanční trhy nebo vyvinout zbraně, o kterých v tuto chvíli nemáme ani ponětí".

V roce 2010 prohlásil, že lidská rasa by měla v příštích stech až dvou stech letech kolonizovat vesmír, pokud chce přežít. Za hrozbu pro lidstvo považoval i genetické inženýrství.

Hawking spolupracoval s ruským miliardářem a mecenášem Jurijem Milnerem, se kterým v roce 2016 ohlásil revoluční projekt mezihvězdných cest sond, které budou schopny dosáhnout nejbližších hvězd během dvacetiletého letu. V roce 2014 spolu ohlásili jiný kosmický projekt, jehož cílem bylo hledání mimozemského inteligentního života. Miliardář přislíbil do pátrání vložit během deseti let 100 milionů dolarů.