Evropský parlament (EP) ve středu podpořil ambiciózní plán podoby příštího víceletého rozpočtu Evropské unie na období po roce 2020. Dva odhlasované návrhy žádají na následující období zvýšení limitu na unijní výdaje z jednoho na 1,3 procenta hrubého národního důchodu (HNI) členských zemí a rovněž zavedení nových zdrojů vlastních příjmů unie.
Evropský parlament tak jako první z evropských institucí zaujal stanovisko k novému finančnímu rámci. To by měla nyní zohlednit komise, která svou pozici představí v květnu.
Hlavní zpráva rozpočtového výboru EP hovoří o "výrazném zvýšení unijního rozpočtu" nutném pro pokrytí ztráty plynoucí z odchodu Británie a také pro financování nových priorit, jako je bezpečnost a migrace. Poslanci chtějí také posílit zdroje na projekty ve vědě a iniciativy programu zaměřeného na mládež, jako je Erasmus+ a program na řešení nezaměstnanosti mladých obyvatel unie.
Vysoké ambice přijatého stanoviska hodnotila pozitivně členka Aliance liberálů a demokratů (ALDE) Martina Dlabajová. Ona i její kolegyně z ALDE Dita Charanzová ale nesouhlasí s tím, že parlament zároveň formuluje své priority i konkrétní požadavky na posílení fondů. Raději by nejdříve viděly jasně určené potřeby, až poté přiřazování peněz.
Evropský rozpočet pro rok 2018 činí 160 miliard eur (4 biliony korun). Představuje pouze 1 procento hrubého národního důchodu - celkové hodnoty statků a služeb, které ekonomiky států EU za rok společně vytvoří. Asi 6 procent rozpočtu činí náklady na provoz EU. Největší část rozpočtu EU připadá na podporu růstu a zaměstnanosti. Další významný podíl je určen na zemědělství a rozvoj venkova. Rozpočet EU není nikdy schodkový. Část příjmů (zhruba 70 procent) tvoří příspěvky členských států - u Česka příspěvky do evropského rozpočtu činily loni zhruba 3,3 procento státního rozpočtu, ČR ale vždy z EU více získala zpět - za 13 let 700 miliard korun. Dále příspěvky rozpočtu EU tvoří vlastní zdroje - například cla či DPH. Rozpočet navrhuje Evropská komise. Návrh rozpočtu schvalují členské státy (prostřednictvím Rady EU) a Evropský parlament. Teprve pak nabývá rozpočet na další rok platnosti.
Příspěvky z rozpočtů zemí by měly tvořit jen 40 procent
Pokrytí nových priorit chce parlament docílit nejen zvýšením limitu výdajů na 1,3 procenta hrubého národního důchodu, ale i reformou systému vlastních zdrojů unie. Ty stávající by se podle poslanců měly posilovat a zároveň by měly postupně přibýt nové. Do evropského rozpočtu by mohla nově směřovat část daně z příjmu právnických osob, peníze z upravené podoby daně z přidané hodnoty či environmentální daně. Cílem rozpočtového výboru je postupně snížit podíl financí alokovaných z národních rozpočtů na základě HNI ze současných zhruba 70 procent na 40 procent.
"Logiku mají třeba daně související s životním prostředím či jinými činnostmi, které mají nadnárodní charakter. Šlo by o rozpočtově neutrální operaci, tedy o co více EU vybere touto cestou, o to méně budou členské státy platit cestou méně transparentních odvodů z národního rozpočtu dle velikosti ekonomiky," sdělil europoslanec zvolený za TOP 09 Luděk Niedermayer. Zvýšení rozpočtu v řádu desetin procenta evropského HDP podle něj dává smysl.
Výraznou změnu prosazuje Evropský parlament i z pohledu délky platnosti finančního rámce. Poslanci se přiklonili k variantě pět plus pět let - tedy desetiletému rozpočtu s revizí po prvních pěti letech - oproti minulé sedmileté podobě. O novém formátu se vyjádřil pozitivně jak místopředseda Hospodářského a měnového výboru EP Niedermayer, tak jeho kolega z největší parlamentní frakce Evropská lidová strana (EPP) Tomáš Zdechovský. Naopak další zástupkyně EPP Michaela Šojdrová po hlasování v plénu uvedla, že se sedmiletým rámcem jsou dobré zkušenosti.
"Neflexibilitu současného sedmiletého rámce jsme viděli například při hledání řešení migrační krize. Všechny priority byly předem zafixovány a získat byť jen větší objem financí na oblast bezpečnosti bylo umění," uvedl Zdechovský. On i Niedermayer vidí výhodu nastavení "5+5" ve sladění s funkčním obdobím parlamentu i komise, což může zjednodušit vyjednávání o rozpočtech.
Eurokomisař pro rozpočet a lidské zdroje Günther Oettinger na úterní rozpravě o víceletém finančním rámci uvedl, že komise v drtivé většině bodů souhlasí s parlamentními návrhy, včetně posílení vlastních zdrojů EU. Jak ale uvedla poslankyně Dlabajová, nejdůležitější bude názor členských zemí, tedy Evropské rady. "Kdyby se v této chvíli ty prostředky výrazně navyšovaly a výrazně by se přenášely kompetence na Evropskou komisi, tak by to samozřejmě bylo znát na tom, jak občané vnímají EU," řekla.
