Soudní dvůr EU vydal v minulém týdnu přelomové rozhodnutí, které může ovlivnit arbitráže napříč celou Evropskou unií. Rozhodčí doložky obsažené v dohodách na ochranu investic mezi členskými státy Evropské unie jsou totiž podle soudců v rozporu s unijním právem, a neměly by tak o nich rozhodovat mezinárodní tribunály. "Toto rozhodnutí bude mít významný dopad na všechny již skončené arbitráže mezi investory z jednoho státu Evropské unie a jiným členským státem. Státům se nyní otevírá možnost tato rozhodnutí napadnout u národních soudů a domáhat se jejich zrušení," komentuje rozhodnutí Robert Pavlů z advokátní kanceláře Allen & Overy.

Dobrá zpráva pro solární arbitráže

Rozhodnutí soudu může mít výrazný dopad i na arbitráže vedené proti České republice. Podle Marie Talašové, vedoucí oddělení mezinárodní arbitráže a ochrany zahraničních investic ministerstva financí, jde například o spory za více než tři a půl miliardy korun ohledně daně na solární elektrárny. 26procentní daň pro elektrárny uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 schválili poslanci na konci roku 2010 v reakci na boom nových slunečních elektráren vyvolaný zvýhodněným výkupem energie. Platit měla tři roky, později parlament její účinnost prodloužil a snížil sazbu na 10 procent.

Provozovatelé elektráren zavedení odvodů kritizovali jako nečekaný a protiústavní zásah do svých podnikatelských záměrů. Vloni se týmu Talašové podařilo první ze solárních sporů vyhrát.

30 mld. Kč

Proti Česku je v současnosti vedeno 12 arbitrážních řízení zhruba za 30 miliard korun. Přes 20 miliard korun požaduje společnost Diag Human kvůli nerealizovaným obchodům s krevní plazmou.

Třeba Španělsko ale takový úspěch neslavilo. Přesto platit nemuselo. "Evropská komise konstatovala, že nelze vyplatit kompenzaci na základě rozhodčích nálezů, s argumentem, že se jedná o nezákonnou veřejnou podporu. Nyní se k této argumentaci přidal i evropský soudní dvůr, a rozhodčí nálezy tak mohou být u soudů zemí Evropské unie nevykonatelné z důvodu rozporu s veřejným pořádkem," dodává Talašová.

"Obnovitelné zdroje energie jsou postaveny na tom, že se provozovatelům v rámci výkupních cen poskytuje veřejná podpora. Její schéma je schválené Evropskou komisí," říká Talašová. I když pak rozhodčí nález řekne, že by měli solárníci dostávat více, nejde o rozhodnutí schválené Evropskou komisí. "Komise je autoritou, která určuje, co je zákonná a nezákonná veřejná podpora. S vyplacením nad předem schválený rámec tak nesouhlasí," dodává Talašová. Proti takovému výkladu byly například Francie, Německo, Rakousko či Nizozemsko. Za lepší podmínky pro členské státy pak bojovalo hlavně Slovensko, jehož tým právníků kauzu až k Soudnímu dvoru EU dovedl.

Investoři mohou odejít

"Mezi státy Evropské unie v současné době existuje 196 bilaterálních smluv o ochraně a podpoře investic, které se v důsledku rozhodnutí mohou stát nevymahatelnými, jelikož investoři nebudou mít kde se svých práv domoci," říká Robert Pavlů. Evropské právo totiž podle něj nepřiznává investorům možnost domáhat se náhrady škody proti jednotlivým státům. "Lze tedy očekávat, že někteří investoři, aby si zajistili možnost efektivní ochrany svých práv, budou strukturovat své investice mimo Evropskou unii, aby si tuto možnost zachovali, což může mít dopady i v jiných odvětvích," dodává Pavlů s tím, že pro investory z České republiky, kteří žalují v cizině, platí to samé.

Související