Několik dní po vyhazovu ministra zahraničí Rexe Tillersona, kterého nahradí dosavadní šéf CIA Mike Pompeo, přicházejí z Bílého domu zprávy o dalším personálním zemětřesení.

Podle deníku Washington Post se americký prezident Donald Trump už rozhodl, že vymění svého poradce pro národní bezpečnost generála Herberta Raymonda McMastera.

Tentokrát by se to podle amerických médií mělo ovšem stát po jejich vzájemné dohodě, aby to směrem k veřejnosti nepůsobilo tak nedůstojně jako v případě Tillersonova odchodu.

Ten se o svém propuštění dozvěděl z Trumpova vzkazu na Twitteru.

"Věci se stále mění. Chci znát různé názory," uvedl Trump ve čtvrtek před novináři. Po ročním působení v Bílém domě ovšem podle amerických médií kolem sebe obměňuje tým tak, aby více vyhovoval jeho vlastním názorům na zahraniční politiku. Skeptickou k obchodní globalizaci a naopak tvrdě realisticky prosazující americké zájmy v rámci hesla "Amerika na prvním místě".

Kvůli ochranářské tržní politice, na protest proti zavedení cel na dovoz oceli a hliníku, už minulý týden rezignoval dosavadní šéf ekonomických poradců Gary Cohn. Na jeho místo nastupuje Larry Kudlow, který sice v minulosti tarify také kritizoval, ale s Trumpem se dobře znají a lze předpokládat, že Kudlow bude k prezidentovi loajální.

Stejně jako celý Trumpův tým, který bude po všech provedených a chystaných změnách více odrážet prezidentovy vlastní postoje a instinkty.

Trumpovým problémem však může být jiná věc. Skepse a až otevřené výhrady, které vůči některým osobám, jež by měly nastoupit k Trumpovi, mají politici ve Washingtonu. Především pak členové Senátu, již musí některé jeho lidi ještě schválit.

Otevřené námitky se ozývají v prvé řadě proti jedenašedesátileté Gině Haspelové, dosavadní zástupkyni šéfa CIA, která by se teď po Pompeovi měla stát historicky vůbec první ženou v čele agentury.

"Budu chtít vysvětlit povahu a rozsah její účasti ve vyslýchacích programech CIA," avizoval ve svém prohlášení republikánský senátor John McCain, že Haspelová bude během potvrzovacího slyšení v Senátu čelit nepříjemným dotazům.

Jiný republikánský senátor Rand Paul pak už uvedl, že bude proti potvrzení Haspelové do čela CIA.

Důvodem je účast Haspelové v někdejším tajném programu CIA, kdy agentura v reakci na teroristické útoky z 11. září 2001 zřídila za prezidenta George Bushe různě po světě (ve spojeneckých zemích) takzvané "černé věznice", kde tajně zadržovala a vyslýchala osoby podezřelé z terorismu.

Haspelová, která je v CIA od roku 1985 a postupně se vypracovala do nejvyššího vedení, měla v roce 2002 na starosti konkrétně "černou věznici" v Thajsku, kde byl držen někdejší vysoký člen al-Káidy Abú Zubajdá. Haspelová měla být osobně u výslechů, při kterých byl použit i waterboarding, kdy je vyslýchanému navozen pocit, že se topí.

Po nástupu Baracka Obamy do Bílého domu byly tajné věznice zrušeny a waterboarding a další vyslýchací metody (odepírání spánku, ukládání do rakví), které Obamova administrativa a mnozí členové Kongresu prohlásili za mučení, byly zakázány.

Mezi důležité politiky, kteří tyto metody vždy odmítali jako nezákonné, patří právě i senátor John McCain. Při těsném poměru hlasů v Senátu (51 : 49) stačí, aby dva republikáni byli proti, a Haspelová nebude schválena.

O jeden hlas, o Randa Paula, přitom už republikáni přišli. V případě McCaina pak není ani jasné, zda se na hlasování do Senátu dostaví. V současné době je senátor McCain, který trpí pokročilou rakovinou mozku, už od loňského podzimu doma v Arizoně a ve Washingtonu už několik měsíců nebyl.

Haspelové může dále přitížit i to, že podle svého někdejšího kolegy ze CIA Joseho Rodrigueze, který v agentuře vedl protiteroristické centrum, Haspelová zničila videokazety, na kterých byly zachyceny výslechy v thajské věznici.

Napjatou atmosféru lze čekat i během potvrzovacího slyšení Mika Pompea na místo ministra zahraničí.

Je sice pravděpodobné, že projde, ale někteří demokratičtí senátoři to jistě využijí k tvrdé kritice Trumpovy zahraniční politiky i osobně Pompea.

Velmi smíšené reakce pak ve Washingtonu vyvolaly informace, že na místo poradce pro národní bezpečnost by mohl nastoupit bývalý vysoký diplomat John Bolton, který byl za prezidenta George Bushe americkým velvyslancem v OSN.

Role prezidentova poradce pro národní bezpečnost je jednou z nejdůležitějších funkcí v celém kabinetu – na úrovni ministra zahraničí, a někdy dokonce poradce šéfa diplomacie zastiňuje.

Boltona by sice nemusel schvalovat Senát, ale jakmile se jeho jméno objevilo v médiích, okamžitě se potvrdilo, jak kontroverzní je osobou. Jako "jestřáb" a neokonzervativec má Bolton ve Washingtonu řadu nepřátel nejen mezi demokraty, ale i v republikánských řadách.

Bolton kromě jiného prohlašuje, že Spojené státy by měly problém Severní Koreje a Íránu řešit vojensky.

Minulý měsíc v názorovém textu pro Wall Street Journal pod titulkem "Legální důvod, proč na Severní Koreu udeřit jako první" obhajoval preventivní vojenský úder USA.

"Byl by to katastrofálně špatný nápad. Bolton byl přece pro vše to, proti čemu byl naopak Donald Trump, nejvíce pro válku v Iráku," komentoval možnost, že by Bolton nastoupil do Bílého domu, senátor Rand Paul.

Bolton často vystupuje v televizi Fox News, kde se zpravidla pochvalně vyjadřuje o prezidentu Trumpovi, což je podle amerických médií jedním z důvodů, proč o něm prezident vážně přemýšlí jako o nástupci McMastera.

Je však otázkou, jak by se Bolton snesl s ministrem obrany Jimem Mattisem, který zastává zdaleka umírněnější postoje. Do Trumpova týmu by to podle amerických médií vneslo další tvrdý zápas "kdo s koho".

Související