Vladimir Putin podle očekávání vyhrál nedělní prezidentské volby v Rusku. Po sečtení téměř všech volebních lístků má 76,67 procenta odevzdaných hlasů a volilo jej přes 55 milionů Rusů, oznámila ústřední volební komise. Komise po sečtení 99,84 procenta lístků také informovala, že volební účast dosáhla 67,4 procenta. To je více než v předchozích prezidentských volbách, kdy přišlo hlasovat 65,25 procenta voličů.

Na druhém místě se daleko za Putinem umístil kandidát komunistů Pavel Grudinin s 11,8 procenta hlasů a na třetím nacionalista Vladimir Žirinovskij, který získal 5,6 procenta hlasů. Na čtvrtém místě skončila kandidátka liberální opozice Xenija Sobčaková s 1,6 procenta hlasů. Další uchazeči dostali jedno procento a méně.

Už v neděli během hlasování ruská opozice upozorňovala na volební podovody. V pondělí pak volební komise anulovala výsledky voleb v pěti okrscích, kde prošetřuje údajné neregulérnosti jako vhazování více lístků jednou osobou do urny. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na předsedkyni volební komise Ellu Pamfilovovou.

Putin, který podle agentury AP dosáhl svého vůbec nejlepšího volebního výsledku, má nyní zajištěn mandát do roku 2024, kdy mu bude 71 let. Politickou scénu největší země světa ovládá už osmnáct let - čtrnáct let byl prezidentem a čtyři roky předsedou vlády. Jeho popularita se udržovala na stabilně vysoké úrovni, Rusové podle průzkumů mimo jiné oceňovali stabilitu země, připojení ukrajinského Krymu k Rusku a operace ruské armády v Sýrii.

Ke znovuzvolení Putinovi dosud gratulovali čínský prezident Si Ťin-pching, bolivijský prezident Evo Morales a venezuelský prezident Nicolás Maduro, informovala agentura TASS.

Si Ťin-pching, který byl sám v sobotu znovuzvolen a po změně ústavy bude moci setrvat ve funkci i po vypršení druhého mandátu, vyzdvihl, že čínsko-ruské vztahy "jsou nyní lepší než kdykoli dříve". Moskva a Peking, stálí členové Rady bezpečnosti, často zaujímají stejnou pozici, například ohledně Sýrie či KLDR, odlišnou od stanoviska západních zemí, připomíná agentura AFP.

Putin poděkoval voličům

Putin v neděli večer na mítinku v Moskvě poděkoval za podporu a úspěšný volební výsledek, který mu zaručil dalších šest let v nejvyšším kremelském úřadě. Shromáždění v centru metropole bylo věnováno výročí anexe Krymu, vyznělo nicméně jako masová oslava Putinova přesvědčivého vítězství.

Ve velké podpoře, které se mu od voličů dostalo, je patrné uznání všeho, čeho bylo ve "velmi složitých podmínkách" v minulosti dosaženo, řekl Putin v krátkém projevu. "Je velice důležité zachovat jednotu, abychom se mohli posunout kupředu. Budeme myslet na budoucnost naší veliké vlasti a našich dětí. Jsme odsouzeni k úspěchu! Pusťme se do velké práce ve jménu Ruska," vyzval prezident nadšený dav svých příznivců.

"Jste náš tým a já jsem členem vašeho týmu. Všichni, kdo dnes hlasovali, jsou členy našeho všenárodního týmu," prohlásil ruský vůdce. "Čeká nás další úspěch, musíme udržet jednotu," řekl a přítomné strhl ke skandování "Rusko, Rusko".

Na Manéžním náměstí u Kremlu se navzdory desetistupňovému mrazu a tlačenici u bezpečnostních rámů shromáždily tisíce lidí, kteří se při čekání na Putina zahřívali kolébáním do rytmu, podupáváním a tancem a skandovali: "Silný prezident, silné Rusko!" Náladu zvyšovala vystoupení armádního pěveckého sboru Alexandrovců, souborů lidové hudby a hvězd ruského popu, včetně populárního rapera s uměleckým jménem Timoti či dětské hvězdy Jaroslavy.

Délkou faktického vládnutí Putin již překonal letitého sovětského vůdce Leonida Brežněva, déle se u kormidla moci udržel v moderních ruských dějinách jen komunistický diktátor Josif Stalin.

Putin se o vládních změnách rozhodne až po inauguraci. Řekl to po oznámení neúplných volebních výsledků na setkání s novináři. Otázku dalších případných mandátů označil za "legrační". Ústavní změny v této chvíli prý nepřipravuje.

"Jen si to spočítejte, copak tady budu sedět do sta let? Ne!" řekl pobaveně Putin na otázku, zda uvažuje o dalších volbách v roce 2024. Svůj první prezidentský mandát nyní pětašedesátiletý Putin nastoupil v roce 2000.

Pokud jde o změny ve vládě, o nichž ruská média už delší dobu spekulují, tak prezident o nich uvažuje, ale přikročí k nim až po oficiálním uvedení do úřadu.

Volby provázely podvody

Webové stránky ruských státních a prokremelských médií zaplnily zprávy o hladkém průběhu hlasování, zejména na anektovaném Krymu. Informují o pomoci hlasujícím invalidům, o frontách před hlasovacími místnostmi a o manifestačním hlasování celých rodin.

V Murmanské oblasti uspořádali hlasující v národních krojích spontánní koncert, uvedla televize Rossija 24. V Novgorodě vypsali pro voliče soutěž o nejlepší selfie, vítěz dostane auto Niva. Fotografie prý do soutěže zasílali i zahraniční pozorovatelé. 

S povznesenou náladou státních médií kontrastují informace opozice, podle níž došlo k mnoha k volebním podvodům, z nichž část potvrdila i ústřední volební komise. Na několika místech videokamery zaznamenaly, jak hlasující vhazují do urny několik volebních lístků najednou. Stalo se tak v Čeljabinsku, Přímořském a Krasnojarském kraji, v Jakutsku nebo na jihu Sachalinu. V Kaliningradu videokamery sledující hlasování otočili mimo urny.

Předák ruské opozice Alexej Navalnyj, kterému úřady nedovolily kandidovat v prezidentských volbách s odvoláním na pravomocné odsouzení k podmíněnému trestu za údajnou krádež, upozorňuje na falšování voleb a překážky kladené pozorovatelům. Těch má po celé zemi, jak tvrdí, více než 33 tisíc. "Už se dá směle prohlásit: spletli se ti, kdo říkali, že na těchto volbách se bude méně falšovat, protože (Vladimir) Putin i tak všechny porazí," napsal opozičník na svém webu. Jeho internetová stránka 2018.navalny.com  obsahuje i mapu s nahlášenými volebními podvody.

Nevládní organizace Golos, která roky monitoruje ruské volby, ale před časem byla úřady kvůli financování z ciziny označena za "zahraničního agenta", se zatím dopočítala více než dvou tisícovek případů porušení pravidel, včetně vhazování lístků do volebních uren či opakovaného hlasování.

Volební komise v Moskevské oblasti mezitím potvrdila jako fakt, že v obci Ljubercy jeden ze členů volební komise vhodil do urny svazek hlasovacích lístků, jak potvrdil záznam z kamery. Urna byla následně zapečetěna a všechny hlasy budou označeny za neplatné. Případ vyšetřuje policie. Podobně po Navalného upozornění na vhození lístků byla zapečetěna i jedna volební urna v Rostově na Donu.

Šéfka ústřední volební komise Ella Pamfilovová mezitím jako "žertovnou" odmítla první stížnost z Krasnodarského kraje na jihu Ruska, požadující zrušit výsledky prezidentských voleb. 

Několik volebních pozorovatelů podle moskevského rozhlasu pracovníci volebních komisí vykázali mimo hlasovací místnost s odůvodněním, že jejich doklady jsou zfalšované. V čečenské metropoli Grozném jistému pozorovateli pohrozili fyzickou likvidací.

Moskevská média informovala o případech, kdy voliči od komise žádali písemné potvrzení o účasti ve volbách. Potvrzuje to zprávy o tom, že státní instituce a podniky nutily voliče hlasovat pod pohrůžkou sankcí. Na některých místech přivážely k hlasovacím místnostem vojáky, studenty a zaměstnance státní sféry nákladní auta. V Ljublinu u Moskvy dostávali hlasující poukazy na levnější nákup lahůdek a bižuterie. V Petrohradě prý volební komise dovolily hlasovat lidem, kteří nejsou ve volebních seznamech.

První volební místnosti se uzavřely v neděli dopoledne SEČ na Čukotce a Kamčatce na východě Ruska. Na Čukotce se hlasování podle předběžných odhadů zúčastnilo 63,86 procenta, tedy 148 tisíc voličů. To je o sedm procent více než v roce 2012, uvedla RIA Novosti. Stoprocentní volební účastí se pak podle agentury Interfax chlubí deset vesnic na Dálném východě.

Svůj hlas odevzdali i někteří prezidentští kandidáti, mezi nimi stávající hlava státu a jednoznačný favorit Vladimir Putin, komunistický kandidát Pavel Grudinin nebo opoziční politik a kritik Kremlu Grigorij Javlinskij. Voleb se zúčastnil i francouzský herec Gérard Depardieu, který má od roku 2013 ruské státní občanství. Hlas odevzdal na ruském velvyslanectví ve Francii.

Průběh nedělního hlasování sledovalo zhruba 145 tisíc pozorovatelů, z toho 1500 zahraničních nebo z řad ruské opozice. Nejvíce pozorovatelů je podle šéfky volební komise Elly Pamfilovové z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), organizace do Ruska vyslala 580 lidí. Mise OBSE se však nezabývá průběhem voleb na ukrajinském Krymu, který Rusko anektovalo v roce 2014.

"Vzhledem k tomu, že mezi členy OBSE nepanuje konsenzus ohledně statusu poloostrova, členové mise průběh voleb na Krymu nemonitorují," uvedl šéf mise Jan Peterson.

Stávající prezident Vladimir Putin má před sebou už čtvrtý mandát. Předvolební průzkumy mu předpovídaly až 70 procent hlasů. Dalece za ním pak zaostává sedm dalších kandidátů. Kreml se však spíš než o výsledek bude zajímat právě o volební účast.

Putina volili i v Moskvě, jeho pozice je zde však slabší. "Vybral jsem si Putina, protože v této době a za dané mezinárodní situace představuje jedinou možnost," míní čtyřiatřicetiletý inženýr Andrej. "Až se situace změní, tak se objeví k Putinovi alternativy, které budou s to efektivně řídit tak velkou zemi, jako je Rusko," věří.

Také padesátnice Nataša, pracující jako ekonomka, je s nynějším prezidentem spokojena a dala to najevo u volební urny. "To by mě tedy taky zajímalo," odpovídá na otázku, kam se tedy poděly biliony dolarů z exportu ruského plynu a ropy za léta Putinovy vlády, když třeba mezi Moskvou a Petrohradem pořád nestojí pořádná dálnice. "Všechno ale překonáme. Hlavní je, že máme cíl," dodává.

"Lidé se pletou, když si myslí, že jejich hlas nic nezmůže. Třeba přispět, byť i malým dílem," myslí si pětapadesátiletý podnikatel Loma Kasajev a hrdě dodává, že v neděli odvolila celá jeho sedmičlenná rodina. Samozřejmě hlasovali pro Putina. "Nikdo jiný nedokáže spravovat sedminu planety. A (německou kancléřku Angelu) Merkelovou taky už zvolili čtyřikrát a nikdo jí to nevyčítá," zdůraznil.

"K volbám nejdu. Nejdu proto, že bych byl líný, ale prostě je to má zásadní pozice. Pokládám tyto volby za nepravé. Nechci říci, že jsou fingované, ale je uděláno vše pro to, aby výsledek byl předem daný. Nechci v tom účinkovat, a proto nejdu," řekl novinář Vladimir, pracující jako sportovní komentátor. "Pokud volby dopadnou tak, jak mají – a ony tak dopadnou – tak si můžeme být jisti, že se během nejbližších šesti let nic nezmění. Může to být jen horší. Věkem se lidé nestávají lepšími, ale naopak. Nic světoborného čekat nemůžeme," dodal na adresu režimu.

V Moskvě nejsou podobné názory výjimkou. "Ne, volit nepůjdu, ani nevím o nikom v mé rodině, kdo by šel," říká mladá maminka provázená osmiletým chlapcem; ten tvrdí, že on by tedy k volbám rád šel.

Francie odmítla uznat výsledky voleb na Krymu

Francie neuzná platnost ruských prezidentských voleb organizovaných na anektovaném ukrajinském Krymu. Ve svém prohlášení to v neděli podle agentury AFP oznámilo francouzské ministerstvo zahraničí. Rusové volí novou hlavu státu a na Krymu se očekává zvlášť vysoká podpora favorita voleb Vladimira Putina.

"Čtyři roky po nelegální anexi Autonomní republiky Krym a (města) Sevastopolu Francie plně podporuje plné obnovení suverenity a územní celistvosti Ukrajiny v rámci mezinárodně uznávaných hranic. Násilím vytyčené hranice jsou v rozporu s mezinárodním právem, včetně závazků Ruské federace," uvedlo francouzské ministerstvo zahraničí.

V sobotu platnost ruských voleb na Krymu odmítli uznat ministři zahraničí osmi evropských zemí. Důsledky okupace Krymu z jara 2014 podle prohlášení, jež podepsali zástupci tří pobaltských států, Polska, Ukrajiny, Rumunska, Dánska a Švédska dalece překračují hranice regionu.

Na Krymu uspořádala Moskva prezidentské volby poprvé, tamní komentátoři nevylučují ani devadesátiprocentní podporu ruského vůdce.

Ruské konzuláty na Ukrajině blokovala policie a nacionalisté

Ukrajinské bezpečnostní složky i místní nacionalistické skupiny blokovaly vstupy do ruských konzulátů na Ukrajině, informovala ukrajinská média. Kyjev tak chtěl zabránit Rusům žijícím na ukrajinském území volit novou hlavu ruského státu. Jedná se o odvetu za to, že ruského prezidenta mohli volit i obyvatelé Krymského poloostrova, který Rusko v roce 2014 anektovalo. Moskva ukrajinský postup odsoudila.

Před budovou ruského velvyslanectví v Kyjevě byla zesílena bezpečnostní opatření. Policisté částečně uzavřeli i okolní ulice. U policejních zátarasů se shromáždila zhruba stovka ukrajinských aktivistů. Protestující drželi vlajky různých nacionalistických uskupení včetně radikální organizace Pravý sektor nebo pravicové politické strany Svoboda.

Aktivisté z Pravého sektou, strany Svoboda a dalších ukrajinských nacionalistických uskupení protestovali i u ruského konzulátu ve východoukrajinském Charkově. Před budovou demonstranti vyvěsili transparenty s nápisy jako "Rusko = válka" a "Krvavé volby". Situace je podle policie zatím poklidná.

Související