Dva klíčové spojence, Spojené státy a Evropskou unii, dělily jen hodiny od vypuknutí obchodní války. Evropané si ale nakonec mohou podle všeho oddechnout. Američané jim na poslední chvíli podle jejich obchodního zmocněnce Roberta Lighthizera udělí výjimku a cla na ocel a hliník tak na jejich firmy neuvalí. Není ale vyloučené, že se hrozba obchodní války mezi USA a EU dříve či později vrátí.

Cla ve výši 25 procent na dovoz oceli a deseti procent na dovoz hliníku mají vstoupit v platnost již v pátek. Oznámení Lighthizera o výjimce pro EU musí ještě potvrdit sám prezident Donald Trump. Teprve poté zaujmou konečné stanovisko šéfové států a vlád na právě probíhajícím summitu v Bruselu. Dojít by k tomu mělo v pozdních večerních hodinách.

Pokud by od Washingtonu evropští lídři výjimku nedostali, byli připraveni posvětit protiopatření, která vypracovala Evropská komise. Unie by tak zavedla odvetná cla na celou řadu vybraných amerických výrobků, například na motocykly Harley-Davidson, bourbon z Kentucky nebo džíny.

Česko takový postup podpořilo. "Prezident Trump se soustřeďuje na své vnitřní problémy v Americe a to jeho opatření má pravděpodobně směřovat proti Číně. Ale je špatně, aby v tom byla i Evropa," řekl premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Ostatním premiérům či prezidentům zemí EU se na summitu podle zdrojů HN chystal říct, že "Spojené státy svými aktivitami ohrožují celý systém pravidel globálního obchodu". Podobně americké kroky odsoudil například i francouzský prezident Emmanuel Macron.

Státní tajemník pro EU Aleš Chmelař pro HN dodal, že Česko plně podporuje názor Evropské komise, podle které by případná evropská odveta byla plně v souladu s pravidly Světové obchodní organizace.

Přestože Evropané nakonec na výjimku z cel dosáhli, není jisté, jestli je to natrvalo. Americký ministr obchodu Wilbur Ross po jednáních s eurokomisařkou Malmströmovou prohlásil: "Dohodli jsme se, že okamžitě zahájíme diskuse o problémech, které nás společně zajímají". To nejspíš znamená, že Američané budou požadovat, aby Evropané podnikli kroky, kterými by snížili svůj obchodní přebytek s USA. Ten za rok 2016 dosahoval 100 miliard dolarů, tedy přes dva biliony korun.

Prezident Trump tak opakovaně pohrozil například uvalením vysokých cel na dovoz německých aut. Evropané namítají, že obchodní přebytek je přirozeným výsledkem obchodní výměny – Američané mají prostě zájem o evropské zboží.

Případná americká cla na ocel by dopadla i na české výrobce. Ti do USA loni vyvezli ocelářské výrobky za 200 milionů dolarů, což je přes čtyři miliardy korun. České firmy, stejně jako další podniky v EU by taky mohla poškodit ocel ze zemí, na které se budou vztahovat americká cla. Tato ocel by pak mohla začít proudit místo do USA do Evropy. Proti tomuto nebezpečí se chtějí země EU bránit zvýšením celních tarifů na zboží, které by se k nim případně z USA přelilo. Naopak hliník české firmy do USA vyvážejí jen minimálně.

EU funguje ve výrobě oceli na 90 procent své kapacity. Největší nárůst výroby oceli lze pozorovat v Číně. Podobně v případě hliníku je 90 procent nárůstu jeho světové výroby od roku 2010 v Číně, zatímco USA a EU zavírají své hliníkárny.

Výjimku dostal kromě Evropské unie i americký spojenec v Asii Jižní Korea. Až dosud měly výjimku z cel dostat jen dva sousední státy, Kanada a Mexiko, s nimiž USA předělávají dohodu o volném obchodu NAFTA, a Austrálie. V argentinském Buenos Aires ale tento týden probíhá schůzka skupiny největších ekonomik G20, kde se většina států snaží přesvědčit USA, aby se i nadále zastávaly volného obchodu.

Trump večer také podepsal memorandum, které může vyústit v uvalení cel na čínské zboží v hodnotě 50 miliard dolarů. Zavedení nových cel vůči Číně a jejímu technologickému sektoru má být "trest" za porušování práv duševního vlastnictví. Očekává se, že Peking, na nějž hlavně míří i ocelová a hliníková cla, zavede v brzké době nějaká protiopatření.

Související