Americká přepravní společnost Uber plánuje do pěti let spustit službu létajících taxi. Ty by měly být schopné vertikálně vzlétnout i přistát a nabídnou kapacitu až pro čtyři lidi. Plány společnosti ale komplikuje fakt, že prozatím neexistují technologie, které by to dovolovaly.

Svůj projekt s názvem Elevate představil už v listopadu loňského roku na konferenci Web Summit v Lisabonu. Firma také oznámila spolupráci s agenturou NASA, která se bude podílet na vývoji systémů řízení letového provozu. "Toto je přesně ten druh partnerství, který potřebujeme, aby se UberAIR stal realitou," prohlásil tehdy podle CNN produktový ředitel Uberu Jeff Holden.

První létající taxíky plánuje Uber uvést do provozu do roku 2023. Zpočátku budou ještě řízené člověkem, od roku 2030 by však už měly být plně autonomní.

Uber chce, aby stroje od počátku fungovaly stoprocentně na elektřinu z čistých zdrojů energie. Společnost tak má pouze pár let na to, aby vyvinula baterii, která by elektrické taxíky dokázala pohánět. Na začátku ledna proto přijala Celinu Mikolajczakovou, která měla dříve na starosti vývoj baterií v automobilce Tesla. Mikolajczaková své plány představila v březnu na Mezinárodním semináři o bateriích na Floridě. V rámci prezentace dospěla k závěru, že bez pomoci ostatních firem Uber svého cílu nemůže dosáhnout, píše server Quartz.

Vývoj baterie bude pro komerční úspěch létajících taxíků klíčový. Stroje budou potřebovat baterii, která je lehká, levná, dlouho vydrží, rychle se nabíjí a je dostatečně výkonná na to, aby mohla dodávat energii letadlu pro několik lidí.

"Baterie, kterou potřebujeme, neexistuje," připustila podle serveru Quartzu Mikolajczaková. Přišla tak s výzvou pro komunitu expertů - vyvinout baterii, která by byla lehčí a měla větší kapacitu než kterákoliv předtím.

"Vysněná" baterie, která by mohla dobíjet flotilu létajících vozů s doletem okolo 100 kilometrů, potřebuje mít kapacitu 150 kWh a energetickou hustotu 300 Wh/kg. Pro srovnání - baterie ve voze Tesla Model S 100D, který má dojezd 540 kilometrů, má kapacitu 100 kWh a energetickou hustotu 200 Wh/kg.

Vyvinout takovou baterii ve stanoveném termínu ale nebude vůbec snadné. Nejlepší lithium-iontové technologie současnosti jsou totiž velice blízko limitu své energetické hustoty. Existují sice materiály, které teoreticky dokážou uchovat energie více, ale jejich uvedení na trh mohlo trvat až 15 let. Je totiž třeba provést přísné bezpečnostní testy a zajistit dodavatelský řetězec.  

Mikolajczaková ale poznamenává, že americké ministerstvo energetiky v současné době vydává 50 milionů dolarů na vývoj baterie s energetickou hustotou až 500 Wh/kg, která by měla být hotová do roku 2021.

Zbývá vám ještě 0 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se