Chemické zbraně jsou od svého prvního masového použití v první světové válce jedním z největších strašáků vojáků, civilistů i politiků. I proto nyní západní politici tvrdí, že jejich poslední použití v syrské Dúmě vládními jednotkami Bašára Asada nesmělo zůstat bez reakce.

Útok proti povstalcům v Dúmě, kterou mezitím obsadily vládní jednotky, si vyžádal až 80 mrtvých. Od začátku války v Sýrii v roce 2011 byly chemické zbraně použity několikrát a zemřely při tom stovky lidí. Syrská vláda stále popírá, že by chemické zbraně užívala, z útoků viní protivládní povstalce.

Ukázalo se také, že ani Evropa a Asie nejsou proti chemickým útokům imunní. Otrava bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v britském Salisbury byla prvním chemickým útokem v Evropě od druhé světové války. A v Malajsii loni zakázaný bojový nervový plyn VX zabil bratra severokorejského vůdce.

Úmluva o chemických zbraních, která zakazuje jejich vyrábění, skladování a hlavně používání, platí už více než dvacet let. I přesto, že ji podepsala i syrská vláda, tak například loni v syrském městě Chám Šajchún zemřelo po chemickém útoku 87 lidí, z toho zhruba třetina byly děti. Američané tehdy v odvetě bombardovali syrskou základnu Šajrát, odkud byl podle informací USA veden nálet s chemickými zbraněmi. I tuto sobotu byla terčem mimo jiné tato základna.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se