Číňané vyšlou na odvrácenou stranu Měsíce speciální konzervu, do které umístí brambory a semena plevelných rostlin spolu s několika červy. Chtějí tím otestovat, jak se vyrovnají se slabší gravitací a výkyvy teplot.

"Období růstu plevele je krátké a vhodné k pozorování, brambory se mohou stát hlavním zdrojem potravy pro budoucí vesmírné cestovatele," vysvětluje výběr rostlin státní agentuře Nová Čína šéf projektu Liou Chan-lung.

Podle plánů by se v konzervě mohl vytvořit soběstačný ekosystém, což by byl pozitivní signál pro budoucí kolonizaci Měsíce. Číňané by si tím ověřili, že se na této družici dají pěstovat plodiny, a tudíž by na ní mohly vzniknout vhodné podmínky pro dlouhodobý pobyt lidí. "Chceme zkoumat dýchání semen a fotosyntézu na Měsíci," přibližuje cíle experimentu Chan-lung.

Nádoba kromě vzduchu, vody a hlíny nepostrádá ani sluneční světlo, které dovnitř proniká malou trubičkou na vnějším okraji. Uvnitř tak bude probíhat fotosyntéza, díky níž budou mít červi dostatek kyslíku. Rostlinám pak výměnou poskytnou oxid uhličitý a přírodní hnojivo. Celý koloběh by tak mohl probíhat samovolně.

Čínské úsilí dopravit na Měsíc život vede podle serveru Quartz tým vědců z Čchung-čchingské univerzity. Výzkumníci se snaží svůj akademický projekt přiblížit také širší veřejnosti. Jak se daří červům i rostlinám tak budou moct sledovat lidé po celém světě prostřednictvím živého přenosu.

Největší překážkou, které budou čínští vědci čelit, jsou velké výkyvy teplot. Mrazy na Měsíci mohou dosahovat až minus sto stupňů. V takových podmínkách by organismy přežily jen pár vteřin. Další potíží je nízká gravitace oproti Zemi. Dlouhodobý pobyt v oblastech s nízkou přitažlivostí vede u lidí ke ztrátě síly a stárnutí kostí. Jak se s nižší gravitací popasují rostliny a červi, ukáže čas.

Pokud půjde všechno podle plánu, Čína se stane první zemí, které se podaří přistát na odvrácené straně Měsíce. Výprava tak potvrzuje rostoucí čínské ambice v dobývání vesmíru.

Čína je v posledních letech v přípravách na kolonizaci vesmírných těles úspěšná, přestože má v porovnání se svými konkurenty minimální rozpočet. Zatímco čínský vesmírný program měl v roce 2016 k dispozici zhruba tři miliardy dolarů, prostředky americké NASA byly podle serveru CNBC bezmála sedminásobné. Výrazně víc peněz než Čína uvolňuje ze státní pokladny na kosmická dobrodružství také Rusko.

Čínským plánům konkurují i soukromé společnosti, tedy zejména SpaceX vizionáře Elona Muska. Hlavním cílem ambiciózního amerického miliardáře je kolonizace Marsu. SpaceX v únoru vyslal do vesmíru nejsilnější raketu současnosti Falcon Heavy, která nesla automobil Tesla. Raketa Falcon 9 z produkce kalifornské firmy pak proslula jako první stroj, jenž se po startu dokáže vrátit zpátky na Zemi.

Související