V USA zemřel oscarový režisér Miloš Forman. Jeho manželka Martina Formanová sdělila agentuře ČTK, že zemřel náhle 13. dubna po krátké nemoci. Čáslavskému rodákovi bylo 86 let.

"Jeho odchod byl klidný a po celou dobu byl obklopen rodinou a svými nejbližšími," dodala. Poslední rozloučení bude v úzkém rodinném kruhu, řekla.

Zdaleka nejúspěšnější český filmař Miloš Forman získal za své snímky dva Oscary, na kontě má i tři Zlaté glóby či francouzského Césara. Největší slávy se sice Formanovi dostalo za snímky natočené po odchodu do Ameriky, jako Přelet nad kukaččím hnízdem nebo Amadeus, stopu v dějinách kinematografie ale zanechal už debutem Konkurs nebo filmem Hoří, má panenko.

Režie hraných filmů

Konkurs (povídkový - Konkurs a Kdyby ty muziky nebyly, 1963)
Černý Petr (1963)
Lásky jedné plavovlásky (1965)
Hoří, má panenko (1967)
Taking Off (Odcházím, 1971)
Vision of Eight (Viděno osmi: epizoda Desetiboj, 1972)
One Flew Over the Cuckoo's Nest (Přelet nad kukaččím
hnízdem, 1975)
Hair (Vlasy, 1979)
Ragtime (1981)
Amadeus (1984; režisérská verze na DVD 2002)
Valmont (1989)
Lid versus Larry Flynt (1996, za režii nominován na Oscara)
Muž na Měsíci (1999)
Goyovy přízraky (2006)
Dobře placená procházka (záznam divadelního představení; 2009)

Další:
Režie opery Dobře placená procházka Jiřího Suchého a Jiřího
Šlitra, Národní divadlo v Praze (se synem Petrem, 2007).
Kniha Co já vím? (s Janem Novákem, 1994)

Zdroj: ČTK

Do Ameriky přišel Forman už jako uznávaný filmový režisér na samém konci 60. let. Absolvent pražské FAMU měl v tu dobu za sebou úspěchy s Černým Petrem (1963), který získal cenu mimo jiné na festivalu v Locarnu, nebo Láskami jedné plavovlásky (1965), které si přivezly cenu z Benátek. Hasičská tragikomedie Hoří, má panenko (1969) pak Miloši Formanovi dokonce vynesla nominaci na Oscara. Za oceánem se ale přes všechny zkušenosti a talent prosazoval jen s obtížemi.

Formanův první americký film Taking Off (1971) byl přijat jen vlažně. "Musel jsem začít dělat film jinak. Ukončit film bez ukončení příběhu, to americké publikum nechtělo," uvědomil si Forman. "Rozhodl jsem se zkusit to ještě jednou. Věděl jsem, že dokážu udělat v Americe úspěšný film," vzpomínal na dobu, kdy mu Michael Douglas nabídl režii knihy Vyhoďte ho z kola ven. Přes počáteční nedůvěru i problémy s obsazením se zrodila filmová legenda Přelet nad kukaččím hnízdem (1975).

Snímek s rozpočtem tří milionů dolarů utržil jen v pokladnách kin přes sto milionů dolarů - hlavně ale uspěl u americké filmové akademie, která film ocenila pěti Oscary v hlavních kategoriích včetně režie. To už byl Forman oficiálně v emigraci, když po Taking Off nedostal od československých úřadů svolení k další práci za hranicemi. Úspěch "Přeletu", příběhu o vůli po svobodě a snaze o uchování důstojnosti, mu nakonec otevřel cestu k dalším projektům, kterými dokázal nevšední nadání.

Od muzikálu Vlasy (1979) přes osmioscarového Amadea (1984), natáčeného v Československu, po Lid versus Larry Flint (1996). "Není o pornografii a časopisu Hustler, ale o událostech v životě pana Flynta, které vedly k tomu, že ten nejhorší z nejhorších zaštítil to nejlepší z nejlepších, co lidé znají - svobodu slova," vysvětlil Forman nejkontroverznější snímek kariéry, jenž získal Zlatý glóbus i Zlatého medvěda na Berlinale (kde o tři roky později ocenili i Muže na Měsíci).

Když zůstal v Americe, nechal Forman doma svou druhou ženu Věru Křesadlovou, která chtěla zůstat v Praze, i syny-dvojčata Petra a Matěje. "Kluky jsem s sebou do Ameriky vzít nemohl a kvůli tomu, co jsem sám zažil, bych je nikdy o mámu ani nepřipravil," vzpomínal Forman, který o rodiče přišel za války (a až dlouho po ní se dozvěděl, že jeho biologickým otcem byl židovský architekt Otto Kohn, se kterým se ale nikdy neviděl; za otce považuje čáslavského učitele Rudolfa Formana).

Svůj osud přitom nevnímal malý Forman nijak tragicky, ve vzpomínkách popisoval, jak se těšil pozornosti okolí a užíval si nezávislosti. Po válce se jako válečný sirotek stal studentem prestižní internátní školy v Poděbradech, kde se potkal třeba s Václavem Havlem. Později se pokoušel dostat na DAMU, nakonec absolvoval scenáristiku na FAMU. Za studií sbíral zkušenosti jako moderátor v televizi, vyzkoušel si i menší filmové role. A v roce 1963 poprvé uhranul publikum svým debutem Konkurs.

Už předtím se uplatnil jako scenárista, třeba filmu Štěňata (1957), který mu přihrál do cesty Janu Brejchovou, jeho první ženu. Svazek vydržel jen čtyři roky. Podruhé se oženil v roce 1964, vzal si jednu z představitelek Konkursu Věru Křesadlovou. Formanovou třetí manželkou se v roce 1999 stala spisovatelka Martina Zbořilová, která režiséra poznala při konzultacích své diplomové práce na FAMU.

Související