Evropská komise navrhuje zamezit znevýhodňování drobných a středních zemědělců ze strany velkých obchodních řetězců. Podle návrhu komise mají být zakázány například opožděné platby za potraviny podléhající rychlé zkáze, rušení objednávek na poslední chvíli, jednostranné nebo retroaktivní změny smluvních podmínek či nucení dodavatelů, aby platili za znehodnocené produkty. Pokud se prokáže porušení předpisů, pak národní orgán bude moci ukládat "přiměřené a odrazující" sankce.

Další postupy budou přípustné pouze v případě, že se na ně vztahuje jasná a jednoznačná předchozí dohoda mezi partnery. To jsou situace, kdy kupující dodavateli vrací neprodané potraviny, kdy kupující od dodavatele vyžaduje platbu za uzavření či obnovení smlouvy o dodávkách a kdy dodavatel platí za propagaci potravin, které kupující prodává.

Česko návrh Evropské komise vítá. Podobně se k věci staví i naprostá většina dalších zemí evropského bloku. V Lucemburku to v pondělí po jednání se svými kolegy z EU řekl český ministr zemědělství Jiří Milek. Návrh komise z minulého týdne na ministerské schůzce podpořilo 26 z 28 členů EU. Výhrady mělo jen Dánsko a Velká Británie.

Po vzniku podobné legislativy volaly členské země, včetně Česka a Slovenska, už v roce 2016. Připomínaly, že nespravedlivé obchodní praktiky už na národní úrovni řeší 20 z nich. Komisař pro zemědělství Phil Hogan nečeká problémy s prosazením novinky ani v Evropském parlamentu.

"Nějakým způsobem na to už řetězce reagují," podotkl Milek, který se kvůli návrhu minulý čtvrtek sešel s jejich řediteli. "Přišli všichni. Téma jsme otevřeli a dohodli se na tom, že budeme společně hledat varianty, jak správně rozdělit marže, aby měl prvovýrobce odpovídající marži a postavení, tak také i zpracovatel a řetězec," dodal český ministr.

Prosazení návrhu si připisují Slováci

Podle slovenské ministryně zemědělství Gabriely Matečné je návrh obrovským úspěchem, který navazuje na práci slovenského předsednictví EU ve druhé polovině roku 2016. "To, co jsme v roce 2016 velmi pracně dostali do závěrů Rady, se přetavilo do legislativního návrhu v podobě směrnice," poznamenala Matečná.

Je to podle ní v zásadě potvrzením toho, že nekalé obchodní praktiky velké prodejní řetězce vůči zemědělcům skutečně používají. "Velkou věcí je, že je možné podávat podněty také anonymně," míní slovenská ministryně.

Evropská komise v souvislosti s touto záležitostí připomíná i výsledky loňské veřejné konzultace, podle nichž nekalé obchodní praktiky v potravinovém řetězci byly problémem pro většinu zainteresovaných subjektů, ať už šlo o obchodní organizace, nebo o zemědělské či potravinářské odvětví.

Celých 96 procent respondentů veřejné konzultace k modernizaci společné zemědělské politiky loni souhlasilo s tím, že zlepšení pozice zemědělců v hodnotovém řetězci, včetně řešení nekalých obchodních praktik, by mělo být součástí evropské zemědělské politiky.

Související