Britská Sněmovna lordů v pondělí schválila dodatek k zákonu, který dává parlamentu pravomoci zablokovat či odložit konečnou dohodu o odchodu země z Evropské unie. Vláda premiérky Theresy Mayové tak utrpěla v horní komoře britského parlamentu další porážku.

Jaký bude budoucí osud dodatku, není jasné. Dolní komora britského parlamentu, ve které má Mayová těsnou většinu, totiž může rozhodnutí, které učinila nevolená Sněmovna lordů, přehlasovat.

Členové Sněmovny lordů, ve které vládní konzervativci nemají většinu, dodatek schválili poměrem 335 ku 244 hlasů. Dokument umožňuje parlamentu poslat Británii zpátky k jednacímu stolu se zástupci EU v Bruselu, nebo dokonce i pozastavit proces odchodu Británie z nynější osmadvacítky.

"Není to vytváření ústavní krize... jde o požádání dolní sněmovny a parlamentu, aby rozhodly, jestli je výsledek jednání dost dobrý," uvedla Dianne Hayterová, mluvčí pro brexit opozičních labouristů.

Výsledek hlasování se očekával. Jak poznamenala agentura Reuters, jde již o sedmý případ za poslední týdny, kdy vláda ve Sněmovně lordů utrpěla porážku, pokud jde o zákony týkající se brexitu.

"Nemyslím si, že je v nejlepším zájmu země tímto způsobem nově definovat charakter naší demokracie. V naší ústavě je jasně zakotveno, že v mezinárodní diplomacii zastupuje zemi moc výkonná," prohlásil během debaty k dodatku Martin Callanan, zástupce konzervativců ve Sněmovně lordů. Po hlasování se nechal slyšet, že je výsledkem zklamaný. "Tento dodatek oslabí pozici Británie v našich jednáních s EU tím, že dá parlamentu nebývalé pravomoci instruovat vládu, pokud jde o jednání s EU," dodal.

Britská vláda trvá na tom, že zákon o vystoupení z EU, jak ho letos v lednu přijala Dolní sněmovna britského parlamentu, je tou nejlepší cestou pro hladký odchod z evropského bloku.

Sněmovna lordů však takový názor nesdílí a už přijala několik dodatků, ve kterých například požaduje setrvání Spojeného království v celní unii s EU nebo zachování práv pracovníků či zákazníků podle unijních standardů.

Související

Britská premiérka Theresa Mayová oficiálně oznámila Bruselu úmysl své země odejít z EU loni v březnu. Tím Británie aktivovala článek 50 Lisabonské smlouvy, který popisuje postup pro případ, že některá členská země má zájem z unie odejít. Završení odchodu Británie z EU je naplánováno na 29. března 2019.

Podle britské vlády země po brexitu již nebude součástí unijního vnitřního trhu ani celní unie. Někteří zákonodárci a podnikatelé by ale v celní unii rádi zůstali, protože se chtějí vyhnout clům a pohraničním kontrolám.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.