Prezidentské volby ve Venezuele vyhrál dosavadní socialistický prezident Nicolás Maduro. Jeho hlavní protivník Henri Falcon, kterého podle komise podpořilo 21 procent voličů, nicméně už prohlásil, že volby byly poznamenány nesrovnalostmi a postrádají legitimitu. Jejich výsledky neuzná a bude žádat nové hlasování, uvedla agentura Reuters. Po sečtení výsledků 93 procent volebních míst Maduro získal 68 procent hlasů. Část opozice sporné hlasování bojkotovala.

Celkem mohlo v nedělních volbách hlasovat kolem 20 milionů Venezuelanů. Podle údajů po sečtení většiny hlasů Madura podpořilo více než 5,8 milionu Venezuelanů, Falcona 1,8 milionů. Evangelický pastor Javier Bertucci dostal 925 tisíc hlasů a zastánce odkazu někdejšího prezidenta Huga Cháveze Reinaldo Quijada zhruba 34 tisíc.

"Podcenili mě," řekl 55letý Maduro po oznámení volební komise jásajícímu davu před prezidentským palácem. "Nikdy dřív prezidentský kandidát nezískal 68 procent hlasů svého lidu a nikdy dřív neměl náskok 47 procentních bodů před druhým kandidátem," dodal bývalý řidič autobusů, který bude moci setrvat ve funkci prezidenta až do roku 2025.

"Průběh voleb nepochybně postrádá legitimitu a jako takový jej neuznáme," řekl Falcon. Stejný názor zastává třetí kandidát, pastor Bertucci. Falcon poukázal na skutečnost, že Maduro si prakticky kupoval hlasy prostřednictvím ověřování takzvaných vlasteneckých průkazů, které zavedl pro rozdělování potravin, jichž je v zemi nedostatek.

"Vlastenecký průkaz Tě chrání a ty chráníš vlast tím, že půjdeš volit," prohlašoval v kampani Maduro. Těm, kdo přijdou k volbám, sliboval Maduro více potravin. Museli při volbách navštívit červené kiosky, které stály u většiny volebních místností, a prokázat se tam vlasteneckým průkazem. Tuto kartičku má podle serveru BBC přes 16 milionů lidí. Podle výsledků voleb se tedy dala takto "koupit" jen necelá třetina jeho držitelů.

Účast podle dosavadních údajů dosáhla 46 procent. V roce 2013, kdy Maduro v čele jihoamerického státu vystřídal zesnulého prezidenta Cháveze, činila účast téměř 80 procent. Podle opozice, jejíž část volby bojkotovala, ale dosáhla účast zhruba jen 30 procent. Podíl lidí, kteří se rozhodli nevyužít svého práva volit, je podle agentury AFP nejvyšší od zavedení demokracie ve Venezuele roce 1958.

Madurovo vítězství podle světových agentur může mít za následek uvalení sankcí ze strany Spojených států, ale i některých dalších zemí Jižní a Severní Ameriky, které před volbami vyzývaly ke zrušení sporného hlasování.

Několik zemí regionu volby také neuznalo. Za nedemokratické je označili prezidenti Chile, Panamy a Argentiny a ministryně zahraničí Kostariky. Podvodem je už v neděli na Twitteru nazval americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Prý nic nezmění. Dvacítka bývalých iberoamerických prezidentů a premiérů vyzvala země světa, aby stáhly své velvyslance z Venezuely.

"Musíme zdvojnásobit úsilí a dále bojovat za to, aby byla ve Venezuele obnovena demokracie a respekt k lidským právům," prohlásil v reakci na Madurovo vítězství argentinský prezident Mauricio Macri. Dodal, že mezinárodní společenství musí bojovat za uspořádání svobodných voleb ve Venezuele a také za to, aby se země dostala z hrozné ekonomické krize.

V centru Caracasu po oznámení výsledků voleb už v noci vyšli lidé protestovat do ulic, podle opozičního deníku El Nacional tloukli do hrnců, což je forma protestu hojně používaná v Jižní Americe. U města Barquisimeto na severu Venezuely zablokovali demonstranti hořícími pneumatikami místní silnici.

K předčasným prezidentským volbám byli Venezuelané vyzváni za hluboké hospodářské krize v zemi, kterou způsobila pět let trvající recese a snižující se ropná produkce. Za situace, kdy v zemi roste míra podvýživy a hladu, zvyšuje se hyperinflace a Venezuela zažívá vlnu masové emigrace, přistupují mnozí její obyvatelé k volbám s deziluzí a rozhořčením. Kritizují Madura za své ekonomické strádání a opozici za vzájemné spory.

Související