Evropská unie a Spojené státy americké se ocitly na pokraji obchodní války. Americký ministr obchodu Wilbur Ross telefonicky sdělil novinářům, že Bílý dům uvalí pětadvacetiprocentní clo na dovoz oceli a desetiprocentní na dovoz hliníku z Evropské unie, Kanady a Mexika. Pro EU a uvedené dvě země dosud platila dva měsíce výjimka. Pětadvacetiprocentní clo musely platit čínští, jihokorejští a japonští oceláři. Od půlnoci na prvního června výjimka končí.

"Budeme pokračovat v jednání jednak s Mexikem a Kanadou, jednak s Evropskou komisí, neboť existují další otázky, které se musí vyřešit," cituje ministra Rosse agentura Reuters. O jaké otázky půjde, Ross neřekl, ale s velkou pravděpodobností se bude jednat o clech na dovoz aut, případně o zavedení dovozních kvót.  

Evropským diplomatům se tedy během jednání v Paříži ani na poslední chvíli nepodařilo zavedení dovozních bariér, hrubě porušujících pravidla světového obchodu, zabránit. Trvalá výjimka, o kterou Brusel usiloval, nebude.

Argument Bílého domu, že uvalení dovozních cel je v "zájmu národní bezpečnosti USA" považuje bruselská komisařka Cecilia Malmströmová, odpovědná za obchodní záležitosti, za zcela absurdní.

"S tím, že výjimka, kterou unii udělily Spojené státy na dovoz evropské oceli a hliníku, bude pokračovat, nepočítám," prohlásila v úterý Malmströmová, o které je známo, že umí tvrdě vyjednávat a střetů se nebojí.

Země Evropské unie během uplynulých pěti let do USA vyvážely železo a ocelářské výrobky v hodnotě 6–7,5 miliardy eur. Tyto položky loni představovaly 1,7 procenta celkového vývozu z EU, který v roce 2017 činil téměř 376 miliard eur.

Zavedení ocelářských cel se z pohledu celkového obchodu může jevit jako okrajová záležitost. Avšak nejde zdaleka jen o strohá čísla. Americký krok ve světě s velkou pravděpodobností vyvolá řetězovou reakci, ledaže by si to nepředvídatelný Donald Trump přece jen ještě rozmyslel.  

Evropská komise už v březnu oznámila, že zavede-li Washington cla na dovoz oceli a hliníku, odpoví podobným způsobem – uvalí dodatečná (sankční) cla například na vybrané americké potraviny, motocykly Harley-Davidson či na rekreační plavidla. Podle předběžných údajů se evropské sankce budou týkat amerického dovozu za 2,8 miliardy eur. Statisticky mizivá hodnota je ale na rozpoutání obchodního konfliktu dostačující.

Podle šéfa Evropské komise Jeana-Claudea Junckera americké rozhodnutí unii nedává jinou možnost než řešit věc sporem u Světové obchodní organizace (WTO). "Budeme bránit zájmy unie plně v souladu s mezinárodním obchodním právem," uvedl Juncker.

Právní postup u WTO spustí komise už v pátek, rozhodla o tom pro případ potřeby na svém jednání již v úterý ve Štrasburku a věc byla konzultována s členskými zeměmi. Podle názoru EU jsou americká opatření v rozporu s pravidly WTO jednoznačně zaměřená na ochranu domácího průmyslu před konkurencí, kterou představuje dovoz. 

Čeští oceláři vyváží do USA ocel za pět miliard korun

Zavedení cel na dovoz oceli do USA bude mít dopady i na české oceláře. Ti na americký trh vyvážejí ocel za pět miliard korun. Podle Ocelářské unie, která sdružuje hlavní české a slovenské podniky, tvoří vývoz do Spojených států necelá tři procenta hutního exportu z Česka. Šlo o kolejnice, legované trubky nebo trafoplechy.

"Hlavním trhem pro české oceláře je Evropa. Dopady ale budou nepříjemné, protože podniky do USA vyváží sofistikované výrobky, na nichž mají dobré marže," uvedl Daniel Urban, ředitel Ocelářské unie. Analýza společnosti Deloitte již dříve odhadla ztráty českých ocelářů na maržích na jednu miliardu korun.

Americké opatření znamená krok k ochranářské obchodní politice a vyvolává vzájemnou nedůvěru mezi partnery. Celkové ovzduší pro byznys se zhorší.  

Spojené státy si podle ministra obchodu Wilbura Rosse obchodní válku s Evropou nepřejí. "Dojde-li k eskalaci, stane se tak kvůli tomu, že se Evropská unie rozhodne k odvetě," prohlásil v rozhovoru pro francouzský list Le Figaro Ross.

Americká cla na dovoz oceli pocítí i domácí výrobci, ačkoli Spojené státy pro ně nejsou zásadním vývozním trhem. "Přibližně 80 procent našeho vývozu oceli směřuje do Evropské unie, do USA jdou tři procenta objemu ocelářského exportu. Oceláři se bojí nejvíc toho, že se do Česka povalí nadvýroba levné oceli z jiných zemí, především z Číny," uvádí mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Jak dodává, levná ocel může být nejen z Číny, ale také z Jižní Koreje, Brazílie, Austrálie nebo Kanady.    

Dojde i na dovoz aut?

Ve hře není jenom ocel. Spojené státy daly rovněž najevo, že hodlají přitvrdit také v obchodu s auty. To by Evropu bolelo mnohem více než bariéry pro ocel a hliník.

Spojené státy jsou nejdůležitější zahraniční odbytiště evropských automobilek. V roce 2016 - posledním roce, za který jsou kompletní statistiky -, bylo z Evropské unie vyvezeno přibližně 5,5 milionu osobních aut, z toho 1,17 milionu do Spojených států v hodnotě 37,7 miliardy eur. Jinak řečeno, do USA směřuje 21 procent exportovaných aut (v kusech), ale v hodnotovém vyjádření je to kolem 30 procent.  

Na automobilová cla nejvíce doplatí Německo, jehož výrobci kontrolují 90 procent amerického trhu s luxusními vozy. "Cla je budou stát asi pět miliard eur," míní Gabriel Felbermayr z mnichovského Ústavu pro hospodářský výzkum. Utrpí-li podle absolutních čísel nejvíce Německo, ztráty v poměru k HDP nejvíce pocítí menší země, například Slovensko.

Ve vývozu z Evropské unie do USA připadají více než dvě pětiny (loni 44,4 procenta) na stroje, zařízení a dopravní prostředky. Z toho auta a autodíly představují 47,4 miliardy eur, tedy skoro sedminu celkového exportu z EU do USA.

Související