Podle německé kancléřky Angely Merkelové se zavedení kvót na přijímání uprchlíků proti vůli některých zemí Evropské unie neosvědčilo. Merkelová proto naznačila, že by EU měla do budoucna od kvót ustoupit, pokud by se na nich neshodly všechny členské státy. "Nemám dojem, že by prosazení systému kvót pomocí hlasování kvalifikovanou většinou přispělo ke zklidnění situace," prohlásila Merkelová v Mnichově na zasedání Evropské lidové strany.

Česko bylo proti povinným kvótám schváleným drtivou většinou ostatních zemí EU v roce 2015. Jejich platnost už vypršela. Nové kvóty, navržené Evropskou komisí, by v případě jejich schválení státy EU a Evropským parlamentem platily bez časového omezení.
Kancléřka podpořila princip takzvané flexibilní solidarity – podle něj by měly ke snaze řešit migrační krizi přispět všechny země unie. Mělo by ale být především na nich samých, jaký konkrétní způsob si zvolí. Česko to podporuje.

Merkelová ale zároveň zdůraznila, že by se státy EU měly ohledně migrace co nejdříve domluvit. "Když se nám nepodaří nalézt společnou odpověď na výzvy spojené s nelegální migrací, může to zpochybnit základy Evropské unie," varovala. Na prvním místě by podle ní byl v ohrožení volný pohyb v rámci EU, což je jeden ze základních principů, na nichž evropská integrace stojí.

Řada politiků i komentátorů před něčím takovým varuje už delší dobu. Upozorňují, že pokud se země unie nedohodnou ohledně toho, jak s žadateli o azyl nakládat, může to vést k obnovení hranic, a tedy k faktickému konci schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Existenci Schengenu považují občané podle průzkumů za jednu z hlavních předností unie.

Merkelová taky připomněla, že volný pohyb je předpokladem pro fungování společného evropského trhu. Na něj jde téměř 80 procent českého vývozu, a Česko je tak na jeho existenci ekonomicky závislé.

Na návrhu Bruselu ohledně reformy azylové politiky, jehož součástí jsou i nové uprchlické kvóty, se státy EU zatím nedokázaly domluvit. Oceňují například ty pasáže, které by měly usnadnit vyhošťování migrantů, kteří v Evropě nedostanou azyl. Česku a dalším zemím, především ze střední Evropy, ale vadí návrh na zavedení zmiňovaných nových kvót na přijímání uprchlíků. Měly by být spuštěny jen v mimořádném případě, kdy by do některé ze zemí EU dorazil nečekaně velký počet běženců.

Kvóty by se měly týkat jen skutečných uprchlíků, tedy těch lidí, kteří opravdu prchají před vážným nebezpečím a mají nárok na azyl. Státy by si jich část měly rozdělit mezi sebou a následně s nimi vést azylové řízení. Bylo by tedy stále na nich, tedy i na Česku, jestli jim udělí azyl, nebo je vyhostí. Tyto principy platily i v rámci dočasných kvót, schválených v roce 2015. Česko či Maďarsko ale jakékoliv povinné kvóty odmítají.

Státy jako Itálie a Řecko naopak návrh na nové kvóty považují za příliš slabý. Chtějí, aby od nich ostatní země EU v případě migrační vlny převzaly mnohem víc běženců, než s kolika komisí navržené kvóty počítají.

Tyto zásadně rozdílné pozice se nepodařilo smířit. Reforma azylového systému je tak zablokovaná a možnost, že by se na ní země EU domluvily ještě tento měsíc, jak měly původně v plánu, je tak prakticky vyloučena.

S principem flexibilní solidarity, který Merkelová podpořila v Mnichově, přišli před dvěma lety Slováci v době, kdy EU předsedali. Tehdy ale narazil na odpor některých zemí. Česko ho naopak podporuje a tvrdí, že už ho naplňuje v praxi – česká vláda přispěla finančně ke zlepšení situace běženců v různých zemích Afriky či Blízkého východu. Poslala taky policisty k ochraně některých hranic, například v Makedonii.

Česko tak odmítá kritiku, že by nebylo v migrační krizi solidární, když nechce na základě kvót přijímat uprchlíky, kteří se dostali do Řecka a Itálie.

Evropská lidová strana, na jejímž zasedání v Mnichově Merkelová vystoupila, zahrnuje evropské strany pravého středu. Z českých politických stran jsou jejími členy TOP 09 a KDU-ČSL.

Europoslankyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová by od Merkelové ráda slyšela ještě jasnější slova ohledně toho, že na přehlasování některých zemí v záležitosti uprchlických kvót už nedojde. "Ráda bych, aby řekla, že se sama zasadí o to, aby byly názory východních zemí EU více respektovány," řekla Šojdrová HN. Podle ní by měla Merkelová státům, jako je Česko, více naslouchat, "pokud nechce, aby se v nich dál šířil populismus".

Luděk Niedermayer, europoslanec TOP 09, souhlasí s Merkelovou v tom, že k řešení migrační krize musí přispět všechny země. "Je hrozně důležité si uvědomit, že ve společné Evropě musíme hledat společná řešení. Myslím si, že kancléřka je docela flexibilní v tom, jak to řešení bude vypadat, ale musí být společné," řekl Niedermayer HN. Princip flexibilní solidarity podle svých slov podporuje.

Kancléřka Merkelová na zasedání v Mnichově taky zdůraznila, že země EU musí posílit společnou ochranu vnějších hranic. Do budoucna by tento úkol podle ní mohla převzít společná pohraniční stráž.

Podle Merkelové by ale bylo iluzí domnívat se, že problémy migrace vyřeší jen policisté. Potřeba jsou taky velké investice do rozvoje především afrických zemí, aby tamní lidé měli naději na lepší život doma a nemuseli kvůli tomu odcházet do Evropy.

Související