Slovenský prezident Andrej Kiska, který příští rok už nebude ve volbách obhajovat post hlavy státu, včera v parlamentu přednesl zprávu o stavu Slovenska. Nebyla to úplně rozlučková řeč, Kiska chce zatím blíže neurčeným způsobem v politice zůstat. Takže například expremiér a šéf největší vládní strany Směr Robert Fico v něm stále cítí konkurenci. Chtěl dokonce, aby Kisku v parlamentu bojkotovali spolu s ním i šéfové dalších dvou koaličních stran. Ale nestalo se tak.

Prezident se soustředil výhradně na domácí témata, mezinárodním otázkám se vyhnul, což je u něj neobvyklé. "Nešel také do přímé konfrontace s vládou, jak tomu bylo v posledních měsících od vraždy Jána Kuciaka," řekl HN Juraj Marušiak, politolog ze Slovenské akademie věd.

Než Kiska shrnul problémy země, vrátil se ještě k vraždě novináře Kuciaka a jeho přítelkyně. Jeho nedokončenou reportáž o vlivu italské mafie označil za "nejdůležitější zprávu o stavu republiky v roce 2018" a kritizoval politiky, že sebrali lidem důvěru ve stát a jeho instituce, především v soudnictví a policii. Tedy ty, které mají zajišťovat spravedlnost a právní stát. "Tato nedůvěra je generačním selháním politiky na Slovensku," řekl Kiska.

Na počátku Kiskův projev přerušili poslanci extremistické Lidové strany Naše Slovensko Mariana Kotleby, kteří na svých lavicích zvedli papíry s nápisem "vlastizrádce"− předseda parlamentu Andrej Danko je poté vykázal ze sálu.

Kiska následně nabídl, že zemi je možné ze současné politické a společenské krize vyvést. Ale že je třeba začít přiznáním chyb a nedostatků. Věnoval se proto tradičním bolavým místům, což jsou vedle spravedlnosti a zdravotnictví také školství. Překvapivě zahrnul i zemědělství, na které přitáhla pozornost právě práce reportéra Kuciaka a jeho kolegů, kteří popisovali způsoby zneužívání dotací.

Nakonec, aby snad zavdal příčinu ke spekulacím o tom, že možná založí vlastní stranu, hovořil o roli lídrů a o odvaze. "Slovensko je hladové po něčem, na co by mohlo být hrdé," řekl Kiska a odsoudil falešný nacionalismus. Pochválil Slováky, že jsou schopni své chyby napravovat. Připomněl sté výročí založení Československa a citoval jeho spoluzakladatele Milana Rastislava Štefánika, že "kdo si myslí, že mu svobodu vybojují jiní, tak jí není hoden".

Rozhodně to nevypadalo, že by se Kiska s politikou loučil, spíše jako by se nadechoval k dalším krokům. Své rozhodnutí příští rok nekandidovat už dříve vysvětloval hlavně rodinnými důvody. "O své budoucnosti nemluvil, jen naznačil témata, která považuje za prioritní," řekl Marušiak.

Na spekulace o tom, kdo za rok může uspět v prezidentských volbách a nahradit Andreje Kisku v křesle slovenského prezidenta, je ještě brzy. I když už se několik kandidátů ohlásilo, žádného zatím nelze považovat za favorita. Souboj se naplno rozjede nejspíš až letos na podzim. Volby by se měly odehrát v únoru či březnu příštího roku.

U politických stran se ale jejich preference sledují podrobně. V pravidelném měsíčním průzkumu agentury Focus, který byl zveřejněn včera, si vládní Směr − sociální demokracie udržuje nejsilnější pozici s 21 procenty podpory. Na druhém místě je opoziční Svoboda a solidarita a na třetím také opoziční OĽaNO (s 12, respektive 10 procenty). Preference extremistů Kotlebovy strany se pohybují těsně pod deseti procenty, stejně jako koaliční Slovenské národní strany.