Angela Merkelová je německou kancléřkou už skoro 13 let a mohla by překonat historické rekordy v délce vládnutí. Tedy pokud přežije sérii krizí, které teď její vládě hrozí.

Momentálně je Merkelová asi v nejtěžší situaci od doby, kdy se v roce 2005 ujala funkce. Bojuje o své politické přežití.

Nejvážnější je situace ohledně migrace. Kancléřka se dostala do konfliktu s Horstem Seehoferem, ministrem vnitra a šéfem bavorské konzervativní strany CSU. Ta je sice sesterskou stranou Merkelových křesťanských demokratů (CDU), momentálně je ale hlavním kritikem kancléřky.

Seehofer chce vydat nařízení, na jehož základě by němečtí policisté na hranicích zadrželi ty migranty, kteří už požádali o azyl v jiné zemi Evropské unie nebo v ní byli zaregistrováni, ale přesto se snaží dostat do Německa. Policisté by pak tyto lidi vrátili zpět do státu, ve kterém o ochranu požádali.

Merkelová ale s tímto postupem nesouhlasí. Pokud na něm bude Seehofer skutečně trvat, nejspíš by ho z funkce ministra vnitra odvolala.

To by ale takřka určitě znamenalo konec desítky let trvající spolupráce CDU a CSU, a taky pád současné vlády velké koalice, v níž kromě bloku CDU/CSU sedí ještě sociální demokraté.

Merkelová své kritiky přesvědčuje, že řešení je možné jen na úrovni dohody v rámci celé EU. Na své bavorské spojence apeluje, aby ještě chvíli vydrželi a na tuto dohodu počkali. U CSU ale zatím nepochodila. "Německo nemůže donekonečna čekat na Evropu, ale musí jednat samostatně," prohlašuje bavorský premiér a jeden z lídrů CSU Markus Söder.

CSU chce dát podle informací agentury DPA Merkelové čas do konce června, aby našla shodu o migraci s dalšími státy EU.

Merkelová s nimi chce dál jednat, jednostranné kroky v oblasti migrace by podle ní mohly vést k dominovému efektu a mít negativní dopad na Evropskou unii. Začátkem července chce Merkelová znovu posoudit situaci, nepovažuje ale za automatické, že by se v tom termínu začalo s vracením běženců z hranic. Časové ultimátum CSU tak nepřímo odmítla.

"Při všem, co děláme - takové je naše přesvědčení ze strany CDU - musíme zastupovat společně německé a evropské zájmy. Proto nechceme postupovat jednostranně, bez domluvy a na úkor třetích," zdůraznila šéfka německé vlády. "Jsme přesvědčeni o tom, že nepředjednané vracení migrantů z našich hranic jako země v srdci Evropy by mohlo vést k negativním dominovým efektům," poznamenala také.

Pokud by Němci na hranicích každého migranta prověřili a zjistili, že už je registrován v jiné zemi unie, mohli by ho podle pravidel do tohoto státu vrátit. Jenže když takový postup zavedou, riskují, že Italové nebo Řekové dovolí všem migrantům přes své území prostě projít na cestě do Německa či do Švédska, kam většinou beztak chtějí. Tyto státy by tak čelily mnohem většímu počtu žadatelů o azyl než nyní. Podle Merkelové by to vše navíc vedlo k tomu, že by hraniční kontroly zavedly i další země – a Schengen by tak fakticky skončil. 

Jeho existence přitom, mimo jiné, velmi prospívá na vývoz orientované německé ekonomice. Stejně jako té české. "Když se nám nepodaří nalézt společnou odpověď na výzvy spojené s nelegální migrací, může to zpochybnit základy Evropské unie," varovala Merkelová.

Bavorská CSU ale Merkelové postup v migrační politice kritizuje už dlouho. Byla proti rozhodnutí, které kancléřka udělala v roce 2015 – v době, kdy byly v Maďarsku a v Rakousku stovky tisíc běženců, se je rozhodla vpustit do Německa, i když to podle evropských pravidel udělat nemusela.

Do Německa nyní míří výrazně méně běženců než dřív. Ti, kteří už byli dříve registrováni v jiné zemi EU, přitom tvoří jen malou část z nich, zhruba pětinu. Jenže CSU čekají v říjnu v jejím Bavorsku zemské volby, v nichž by mohla přijít o absolutní většinu, kterou v této spolkové zemi tradičně má. Přitvrzením ohledně migrace chce CSU odebrat voliče pravicově populistické Alternativě pro Německo.

"Seehofer a CSU mají jednu jasnou prioritu a tou je Bavorsko. Toto je příčina současného sporu," upozorňuje německý politolog Frank Decker.

Merkelová chce ještě v červnu dojednat dohodu na úrovni EU, která by mimo jiné obsahovala výrazné posílení společné evropské pohraniční stráže. Migranti by tak měli být zachyceni už na vnějších hranicích unie.

Snaží se taky s Itálií či s Řeckem domluvit zmiňované vracení žadatelů o azyl tam, kde byli poprvé registrováni.

Otázkou je, jestli se jí to podaří. Země EU se na reformě pravidel pro migraci a azyl nejsou schopné shodnout už několik let. Česko nebo Maďarsko odmítají, aby součástí pravidel byly povinné kvóty na přijímání uprchlíků. Nová italská vláda naopak chce, aby se na základě kvót rozdělovalo co nejvíce migrantů. Lídři států unie se původně chtěli jednomyslně dohodnout koncem příštího týdne na summitu v Bruselu. Jednotný postoj se ale zatím zdá být vyloučený.

Merkelová přitom nemá problémy jen s migrací.

Už v úterý přivítá na zámku Meseberg nedaleko Berlína francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který od ní bude chtít slyšet, jaké reformy eurozóny podpoří. Kancléřka nebo její ministr financí Olaf Scholz souhlasí například s tím, aby země s eurem mohly dostat pomoc ve formě levných půjček, pokud je zasáhne nenadálá hospodářská krize nebo pokud se pustí do důležitých, ale nákladných reforem.

Řada vlastních poslanců v Merkelové CDU ale jakékoliv podobné mechanismy odmítá.

Hned ve čtvrtek pak před německou vládou stojí další překážka – ministři financí zemí eurozóny budou jednat o tom, jak snížit řecký státní dluh. Už před několika lety slíbili, že to udělají, pokud Řecko úspěšně ukončí svůj záchranný program. A to by se mělo stát v srpnu.

V tom případě by měly státy s eurem například snížit úroky, které musí Řecko za záchranné půjčky od eurozóny platit, nebo prodloužit dobu splatnosti těchto úvěrů. To vše by Athénám ulehčilo jejich dluhové břemeno. Někteří politici v CDU/CSU ale mají s úlevami pro Řecko problém.

Merkelovou tak čeká možná nejtěžší týden v její politické kariéře. Na druhou stranu, kancléřka už několikrát prokázala, že je schopná těžké krize překonat a s kritiky se nakonec domluvit.

Jak upozornil deník Tagesspiegel, o tom, že její politická kariéra končí, německá média psala už v roce 2004. Tedy ještě předtím, než se vůbec stala kancléřkou.

Související