Do Číny každý rok putovaly miliony tun plastů určené k recyklaci. Dovoz většiny plastového odpadu ale Čína od ledna zakázala, a odpad se tak hromadí v USA i Evropě. Podle nové studie výzkumníků z Univerzity v Georgii musí vyspělé země vyřešit, kam se 111 miliony tun plastu, které vyprodukují do roku 2030 a původně by zamířily do Číny.

Od padesátých let minulého století bylo vyrobeno více než 8,3 miliardy tun plastového odpadu. Jen mizivá část je ale recyklována. "Recyklováno je pouze 9 procent vyprodukovaného plastu," upřesňuje profesorka Jenna Jambeck, jež se na studii podílela. Velké množství plastů končí v oceánu, kde tvoří "souostroví odpadků", které má stejnou rozlohu jako tři Francie nebo čtyři Německa.

Když vyspělé země slibovaly recyklovat plasty, v polovině případů měly na mysli export do jiné země, která bude recyklovat za ně. Nejvíce plastového odpadu, zhruba 72 procent, tak končilo v Číně. Od roku 2018 začal ale platit zákaz dovozu 24 typů odpadů (různé druhy plastů, papíru a textilií) do Číny. Země draka svůj záměr oznámila rok předem, přesto se v USA, Evropě, a tedy i Česku začal plastový odpad hromadit.

Problém tkví v tom, že Evropě chybí infrastruktura pro recyklaci odpadu. Omezení dovozu do Číny vedlo k poklesu cen odpadu a k problémům s odbytem plastů. "Některé vytříděné plasty tedy skončí na skládce nebo je z nich vyrobeno palivo," vysvětluje problém týkající se i České republiky expert hnutí DUHA Ivo Kropáček.

Podle něho je recyklační průmysl již schopen přijímat více odpadů, ale nemá odbyt svých výrobků z recyklátu. "Proto recyklační průmysl i ekologické organizace volají u české vlády po přednostních státních zakázkách pro výrobky z recyklátů a po nižší DPH pro výrobky s určitým podílem recyklátů," vysvětluje Kropáček.

Ministerstvo životního prostředí částečně toto volání vyslyšelo, když se rozhodlo bodově zvýhodnit zatravňovací dlaždice vyrobené z plastů v rámci akce dešťovka. Na snížení daně se ale ekologové s vládou nedohodli. Kropáček tak dodává v narážce na záměr vlády snížit DPH u piva, že by bylo vhodnější snížit daň na recyklované produkty.

Například Velká Británie svůj problém s odpady řešila od ledna tak, že změnila destinaci vývozu. Tuny plastového odpadu z ní míří do Vietnamu nebo Malajsie. Tyto jihoasijské země se tak staly během několika měsíců novou skládkou Evropy i USA. Dovoz odpadů do Vietnamu se od zákazu dovozu do Číny zvýšil o polovinu, v Thajsku vzrostl pětinásobně. Malajsie oznámila trojnásobný nárůst. Tamní vlády proto nyní sáhly k restrikcím na dovoz odpadu.

Zmíněné země figurují v žebříčku zemí, které mají nejznečištěnější vody a pláže plastovým odpadem. Bohužel dovezený odpad se mnohdy nedostane vůbec k recyklaci, ale končí i na černých skládkách, je spálen nebo se může objevit i v moři.

S podobným problémem se potýká i Polsko, které je taktéž velkým importérem plastových odpadků. S čínským zákazem dovozu se ale zvýšil i přísun ilegálního odpadu. Po sérii několika požárů ilegálních skládek s odpadem ze zahraničí se tamní vláda rozhodla taktéž omezit dovoz. Jednou z největších výzev pro Evropu tak je najít odpověď na otázku, co s odpadem nyní.

Související