Americký nejvyšší soud v úterý těsnou většinou podpořil dekret prezidenta Donalda Trumpa, který zakazuje vstup na území Spojených států občanům několika převážně muslimských zemí. Agentury Reuters, AP i AFP se shodují, že jde o jedno z největších Trumpových vítězství za období, kdy je v prezidentském úřadu.

Soud pěti hlasy ku čtyřem nepřijal žalobu na dvakrát přepracovaný dekret, kterým chce Trump posílit svůj boj proti nelegálnímu přistěhovalectví. Rozhodnutí se spíše očekávalo, protože v devítičlenném panelu soudců převažují konzervativci.

Nejvyšší soud vyslovil názor, že žaloba neprokázala, že dekret je v rozporu s federálními imigračními zákony a že porušuje ústavu kvůli údajné náboženské diskriminaci. V žalobě se uvádělo, že zákaz cestování porušuje přistěhovalecké zákony USA a americkou ústavu tím, že zvýhodňuje jedno náboženství na úkor druhého.

V písemném vyjádření předseda nejvyššího soudu John Roberts uvádí, že Trumpova vláda dostatečně zdůvodnila přijetí dekretu z důvodů ochrany národní bezpečnosti. Zároveň upozornil, že tím nevyjadřuje žádný názor na to, "zda je tato politika přiměřená".

Soud tím ale podle Reuters potvrdil Trumpovi "volnost jednání" ohledně toho, komu dovolí vstupovat do USA. Znamená to, že současný zákaz může zůstat v platnosti a že šéf Bílého domu ho může rozšířit i na další země. Trump, který vydal první verzi dekretu už týden po své inauguraci loni v lednu, svůj postoj obhajuje potřebou ochrany USA před útoky islámských extremistů. Podle Trumpových kritiků jde o ryze xenofobní krok, který násilí v USA, i tomu nábožensky motivovanému, nezabrání.

Čtveřice soudců, kteří hlasovali ve prospěch žaloby, ve svém vyjádření podle webu The Huffington Post uvedla, že "rozumný pozorovatel" může ohledně Trumpova dekretu dospět pouze k jednomu jednoznačnému závěru, a to že jde o projev protimuslimského cítění. Podle nich většina soudců "ignorovala fakta", nepochopila předchozí soudní rozhodnutí a byla hluchá k bolesti, kterou dekret způsobuje i mnoha americkým občanům. Situaci připodobnili pronásledování a internaci Američanů japonského původu za druhé světové války, které je dnes kritizováno jako zbytečné a krajně nespravedlivé.

Nynější verze protiimigračního exekutivního nařízení, která je v pořadí třetí a kterou Trump vydal loni v září, se týká občanů Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Sýrie, Severní Koreje a Venezuely. Podmínky migrace z KLDR a Venezuely u soudu zpochybněny nebyly. Ve třetí verzi v seznamu postižených zemí byl také Čad, ale Trump ho z dekretu 10. dubna vyjmul.

 

Související