Francouzský prezident Emmanuel Macron udělal z budoucnosti eurozóny jednu z hlavních priorit své vlády. Podle něj potřebují země s eurem další přenesení suverenity na Brusel, aby společná měna mohla v budoucnu fungovat bez problémů. Macron ale zatím neuspěl. Ze svých požadavků nedokázal více než rok po svém zvolení prosadit prakticky nic.

Ukázalo se to na pátečním summitu lídrů států platících eurem v Bruselu. Podle původních plánů se země eurozóny  měly už na této schůzce domluvit například na vzniku společného rozpočtu nebo dokončení bankovní unie. Z těchto záměrů ale nezbylo téměř nic. Země eurozóny odložily rozhodnutí o budoucnosti až na prosinec.

"Macron je jako Sisyfos, který tlačí svůj kámen do kopce," řekla o francouzském prezidentovi pro deník Financial Times Isabelle Mateos y Lagová, hlavní ekonomka společnosti BlackRock.

Státy s eurem se na schůzce v Bruselu, které se jako pozorovatelé zúčastnily i země s vlastní měnou, včetně Česka, domluvily na budoucím vzniku zajišťovacího mechanismu pro případ velké bankovní krize. Jedná se o fond, z něhož by měly být zaplaceny náklady spojené s likvidací systémově důležité banky, která by se dostala do problémů. V případě potřeby by mechanismus mohl dostat půjčky z takzvaného eurovalu, tedy záchranného fondu eurozóny známého pod zkratkou ESM.

Kolaps části bankovního sektoru by tak už neměl fatálně ohrozit fungování státu, v němž dané problémové banky sídlí, jak se to v nedávné krizi stalo Irsku a Kypru. Jejich pád do dluhové krize způsobený krachem bank se přitom tehdy změnil v problém pro celou eurozónu.

Česko se vznikem takového společného zajištění souhlasí. Mělo by ale být "podmíněno dostatečným snížením rizik v bankovním sektoru", jak měl v pátek v Bruselu říct premiér Andrej Babiš (ANO) svým kolegům podle vládních podkladů pro schůzku, které mají HN k dispozici.

Česko tak souhlasí s postojem Německa či Nizozemska, podle kterých je možné zajišťovací mechanismus uvést plně do života až poté, co klesnou nesplácené úvěry, které zatěžují banky hlavně v Itálii, Řecku či na Kypru. Podíl těchto půjček, které klienti nesplácejí, se v poslední době výrazně snížil. Němci či Nizozemci ale trvají na ještě rychlejším poklesu.

Země eurozóny jen velmi vágně podpořily vznik společného fondu na pojištění vkladů v bankách v eurozóně. Vznik tohoto systému, který má v případě bankovní krize uklidnit střadatele a zabránit tomu, aby z bank masově vybírali své peníze, je tak pro nejbližší budoucnost prakticky vyloučený.

Důvodem je hlavně odpor Německa. Řada tamních politiků tvrdí, že by Němci následně dopláceli na slabší státy eurozóny. Macron se tvrdě ohradil proti tomu, že by jeho plány směřovaly právě tímto směrem. "Proberte se. Francie se změnila," apeloval v nedávném projevu v Cáchách s odkazem na reformy, které doma po svém zvolení zavádí. Jejich cílem je například liberalizace pracovního trhu nebo snížení moci odborů.

Macron se nedávno s německou kancléřkou Angelou Merkelovou domluvil na tom, že eurozóna by měla mít k dispozici společný rozpočet. Z něj by například mohly dostat levné půjčky státy, které by sice stále byly solventní, ale zasáhla by je nečekaná recese. Díky těmto půjčkám by tak například nemusely seškrtat své domácí investice, což má negativní dopad na hospodářský růst. To má přispět ke stabilizaci eurozóny jako celku.

Státy s eurem ale zatím tento kompromisní německo-francouzský návrh nepodpořily. Mají se k němu, stejně jako k dalším podobným myšlenkám na posílení eurozóny, vrátit až v prosinci. Proti vzniku rozpočtu je několik severských zemí v čele s Nizozemskem. "Nikdo mi není schopen vysvětlit, jaký problém bychom tím vyřešili," řekl nedávno nizozemský ministr financí Wopke Hoekstra.
Macron je ale přesvědčen, že spory se povede do konce roku urovnat tak, aby vznikl "skutečný rozpočet eurozóny".

Podle Babiše "je jasně vidět vztah mezi rozpočtově odpovědnými zeměmi, které mají nízké zadlužení, a těmi zeměmi, které mají velké zadlužení". Babiš tvrdí, že tento rozpor bude eurozóna do budoucna jen těžko překonávat.

Macron sice zatím neuspěl s reformou eurozóny, podařilo se mu ale prosadit jinou francouzskou prioritu – jde o posílení společných obranných politiků v rámci EU. "Evropa postupuje v obranné spolupráci jako nikdy od 50. let," prohlásil Macron v Bruselu. Do této spolupráce, zaměřené například na společný výcvik nebo vývoj zbraňových systémů, se zapojilo i Česko.

Související