Angela Merkelová zvládla další vážnou politickou krizi své dlouhé kariéry. Odvrátila hrozbu bavorské konzervativní strany CSU, sesterské strany Merkelové křesťanských demokratů (CDU), která mohla skončit až pádem vlády a odchodem Merkelové z úřadu kancléřky, v němž je už skoro 13 let. Do sporu o migraci ale ještě promluví sociální demokraté (SPD), partner bloku CDU/CSU ve vládě velké koalice. Bez jejich souhlasu krize vypukne nanovo.
CDU a CSU se v noci domluvily na tom, že na německé hranici s Rakouskem vzniknou tranzitní centra. Do nich budou umístěni ti migranti, kteří se sice dostali do Německa, přitom už ale před tím prošli registrací v jiné zemi Evropské unie. "Po tvrdém zápolení a těžkých dnech jsme dosáhli opravdu dobrého kompromisu," prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová.

Z tranzitních center by měli být migranti vraceni rovnou do země EU, kde se už předtím registrovali. Podle pravidel má Německo na takový postup právo – za žadatele o azyl je zodpovědný ten člen unie, na jehož půdu vstoupili v rámci osmadvacítky jako první.

CSU proto chtěla na hranicích s Rakouskem zavést hraniční kontroly, které by migranty zachytávaly a okamžitě je vracely do země první registrace. A to i bez dohody s těmito státy. Merkelová to odmítla s tím, že je potřeba se na takovém postupu nejdřív s danými státy domluvit. V opačném případě by podle ní došlo k řetězové reakci, kdy by hranice obnovily i další země. Volný pohyb osob a zboží v rámci Schengenu by tak fakticky skončil. Rakouský kancléř Sebastian Kurz například potvrdil, že by nasadil kontroly v Brennerském průsmyku, klíčové dopravní tepně, která spojuje sever a jih Evropy.

Merkelová tento postup prosadila i do nočního kompromisu mezi CDU a CSU. "Nechceme jednat bez předchozí dohody … s dotčenými zeměmi," stojí v dokumentu. Z tranzitních center by tak měli být migranti vráceni do původní země EU až po domluvě s tímto státem. "Zachovali jsme ducha partnerství v Evropské unii," řekla Merkelová.

Vzájemnou dohodu už Berlínu slíbili Řekové, Španělé a Francouzi. Italové ji prozatím odmítli, ale podle oficiálních údajů registrované migranty z Německa, pokud je Němci vyhostí, přijímají už teď. Totéž dělá Česko, i když premiér Andrej Babiš (ANO) o zmiňované dohodě s Německem odmítl začít jednat. V případě Česka, stejně jako dalších zemí visegrádské čtyřky, se ale jedná jen o minimální počty migrantů.

S kompromisem je podle svého vyjádření spokojený i šéf CSU a německý ministr vnitra Horst Seehofer, který konflikt s CSU vyvolal. "Dosáhli jsme jasné dohody, jak do budoucna na hranicích mezi Německem a Rakouskem zabránit nelegální migraci," pochvaluje si Seehofer. Dál tak zůstává ministrem vnitra – předtím kvůli sporu pohrozil rezignací.

O tom, jestli kompromis skutečně začne platit, ale ještě musí rozhodnout němečtí sociální demokraté. Se svými koaličními partnery, CDU a CSU, o tom budou jednat dnes od 18 hodin. V době vrcholu migrační krize v roce 2015 sociální demokraté zřízení tranzitních center na hranicích odmítli. Teď ale komentátoři spíše očekávají, že pracně dojednanou dohodu mezi CDU a CSU nepotopí.

Šéf CSU Seehofer ještě těsně před včerejší schůzkou s Merkelovou vystupoval velmi tvrdě. "Osoba, které jsem pomohl do sedla, mě vyhazuje," stěžoval si deníku Süddeutsche Zeitung. Pokud by jako ministr vnitra zavedl hraniční kontroly i proti vůli Merkelové, kancléřce by nejspíš nezbylo, než ho z vlády odvolat. To by ale s největší pravděpodobností ukončilo 70 let trvající partnerství mezi CDU a CSU. A Merkelové vláda by přišla o většinu v parlamentu.

Nakonec to je ale podle komentátorů spíše Seehofer, kdo ustoupil – CSU spor vyvolala hlavně proto, že chtěla zvednout svou klesající popularitu před říjnovými zemskými volbami ve svém Bavorsku. Podle průzkumů jí to ale nijak nepomohlo. Na otázku, co je hlavním problémem Bavorska, lidé v jednom průzkumu dali na první místo právě CSU a až s odstupem následovala migrace.

Kromě toho šlo ve sporu dvou sesterských stran spíše o zástupný problém – migranti registrovaní v jiné zemi EU tvoří jen zhruba pětinu z lidí, kteří letos v Německu požádali o azyl. Celkový počet těchto žadatelů je kromě toho mnohonásobně menší než v roce 2015. Oproti tehdejší době klesl počet nelegálních migrantů, kteří přišli do Evropy, o 96 procent.

Související