Před rokem se jednačtyřicetiletá Dacil Veraová z Tenerife dozvěděla, že ji rodiče adoptovali hned po narození. Od své adoptivní matky pak ještě zjistila, že se narodila v madridské klinice San Ramón. To byl pro Veraovou šok. Právě tuto kliniku, a hlavně jejího dlouholetého šéfa Eduarda Velu, spojují nevládní organizace se skandálem kolem takzvaných ukradených dětí.

V době vlády frankistického režimu a v několika dalších letech po jeho pádu byly děti odebírány "nevyhovujícím" rodičům. Adoptovali je pak příznivci režimu.

"Rodiče nemají žádné dokumenty k mé adopci," uvedla pro španělský list ABC. "Nikdy jsem neměla chuť potkat svoji biologickou matku. Ale od chvíle, kdy jsem se dozvěděla o klinice, kde jsem se narodila, cítím morální povinnost ji najít. Chci se od ní dozvědět, zda se mě vzdala dobrovolně," dodala pro ABC.

300 tisíc

je horní odhad počtu dětí, které byly odebrány biologickým rodičům během Frankova režimu i v dalších letech. Ty nejstřízlivější odhady pak pracují s číslem desetkrát menším.

Její obavy jsou zřejmě opodstatněné. Dnes pětaosmdesátiletý gynekolog Vela z Madridu je vůbec prvním podezřelým, který se kvůli ukradeným dětem dostal před soud. Španělsko kvůli tomu znovu otevírá temnou kapitolu svých dějin.

Za peníze i za přízeň

První případy ukradených dětí jsou spojeny ještě s obdobím občanské války ve Španělsku v letech 1936 až 1939. Tehdy představitelé nastupující diktatury odebírali děti rodičům levicového přesvědčení, kteří se zapojili do odporu proti Francisku Frankovi.

Později, už za Frankova režimu, se tato "praxe" ještě rozšířila. Do hledáčku se dostaly jak děti svobodných matek, tak i z chudých rodin.

A jak systém fungoval? Lékaři matkám lhali, že jejich děti zemřely při porodu nebo těsně po něm. Novorozenci pak putovali do rodin spřízněných s Frankovým režimem nebo k těm, které za ně zaplatily.

Španělská média popisují, že v zemi vznikly složité sítě, které propojovaly lékaře, sestry, kněze a jeptišky, kteří na odebírání dětí spolupracovali. Do zvráceného systému se později zapojil i organizovaný zločin, který na prodeji novorozenců vydělával. "Už to nebyla jen politika, ale šlo o peníze," uvedla Mari Cruz Rodrigová, šéfka nevládní organizace SOS Bebés Robados (SOS Ukradené děti).

Dosud není jasné, kolik dětí bylo ukradeno biologickým rodičům. Odhaduje se, že jich mohlo být 30 tisíc. Nevládní organizace mluví až o desetinásobku. Děti odebírali i po pádu Frankovy diktatury v roce 1975. Skončilo to až v roce 1987 s novým adopčním zákonem.

Nyní má Španělsko šanci prozkoumat část své minulosti. Lékař Vela před soudem čelí obvinění, že před 49 lety ukradl tehdy čerstvě narozenou Inés Madrigalovou její biologické matce, zfalšoval doklady včetně rodného listu a předal ji adoptivním rodičům "jako dárek". Její adoptivní matku, která sama nemohla mít děti, dobře znal. Ta prý o původu své dcery nic nevěděla.

Tento případ je ve Španělsku výjimkou. Na soud se pokoušelo obrátit několik stovek lidí, kteří mají podezření, že je odebrali jejich pravým rodičům. Nikdo z nich ale zatím neuspěl, protože v drtivé většině chybí důkazy.

Madrigalová ale dokázala, že její rodný list i adopční dokumenty podepsal právě Vela. Na rozdíl od ostatních se jí tak podařilo lékaře dostat před soud. Žalobce pro něj chce 11 let ve vězení. Vela ale vinu popírá. Tvrdí, že jako šéf velké kliniky podepisoval řadu dokumentů, aniž by je četl.

"Nikomu jsem žádné dítě nedal," prohlásil. Soud byl kvůli jeho zdravotnímu stavu přerušen. Není jasné, kdy přesně bude obnoven.

Budou se otevírat archivy

Pro Madrigalovou není trest, jaký by Vela mohl dostat, důležitý. Uvědomuje si, že kvůli vysokému věku se Vela do vězení nejspíš nikdy nedostane. Nečeká ani, že se jí omluví či prozradí něco o jejím původu.

Madrigalová doufá, že se podaří u soudu otevřít další podobné případy. Sama stojí v čele pobočky SOS Bebés Robados v jihošpanělské Malaze a snaží se pomáhat lidem, kteří měli podobný osud jako ona.

"Není to jen tento případ, jde to daleko dál. Celý svět ví, že se tu kradly děti," uvedla Madrigalová.

První úspěch si už může připsat. Politici ve Španělsku se shodli na tom, že oběti získají lepší přístup do archivů. Současně by také po letech slibů měla vzniknout sdílená národní databáze DNA, která může odhalit opravdový původ ukradených dětí.

Související