Boris Johnson jakožto ministr zahraničí neustále opakoval, že Velká Británie se po odchodu z Evropské unie stane „velkým globálním hráčem“. Jedním z důkazů měla být i konference se zeměmi západního Balkánu, kterou Johnson svolal do Londýna. Jenže na ni nakonec vůbec nepřišel – během pondělního odpoledne, kdy začínala, už sepisoval svůj rezignační dopis. „Stále čekáme na našeho hostitele,“ napsal na Twitter jeden ze znervóznělých účastníků setkání. A nedočkal se.

Podle řady pozorovatelů je příhoda charakteristická pro dobu, která v Británii nastala po předloňském referendu o vystoupení z EU. „Je tragické sledovat, jak se Británie po referendu propadla do chaosu. Bývala to země, která světu poskytovala vůdcovství. Teď nedokáže zařídit vůdcovství ani sama sobě,“ povzdechl si bývalý švédský premiér a ministr zahraničí Carl Bildt, jinak známý svým vřelým vztahem ke Spojenému království.

Kromě Johnsona z funkce odešel i ministr pro brexit David Davis. Oba podali demisi kvůli nesouhlasu s tím, jak si premiérka Theresa Mayová představuje budoucí vztahy mezi Británií a zbytkem EU. Podle nich se chce Mayová vzdát příliš velké části suverenity, když má v úmyslu podřídit se všem pravidlům týkajícím se vývozu zboží a zemědělských výrobků na jednotný evropský trh. Chce to udělat v zájmu britských firem, pro které je tento trh klíčový. Podle Johnsona to znamená, že Británie „směřuje ke statusu kolonie“.

Navzdory této zdrcující kritice ale premiérka Mayová útok tvrdých euroskeptiků ustála, tedy aspoň prozatím. Je sice možné, že část poslanců za její konzervativní stranu, kteří si přejí co nejúplnější rozchod s unií, vyvolá hlasování o jejím odvolání. Mezi komentátory ale panuje shoda, že vnitrostranická opozice nemá dost hlasů na to, aby premiérku svrhla. „Myslím si, že Mayová pro tuto chvíli premiérkou zůstane,“ odhaduje Charles Grant, šéf think-tanku Centre for European Reform.

Mayová je každopádně velmi oslabená – server Politico ji nazval „zombie premiérkou“. Ve vládě se jí sice podařilo prosadit takovou podobu brexitu, který by ekonomiku poškodil výrazně méně než „rozvod“ bez jakékoliv dohody. Je ale otázkou, jestli budou ostatní země EU s jejím plánem souhlasit.

Mayová po nich žádá přístup na jednotný evropský trh se zbožím a zemědělskými produkty, odmítá ale plnit všechny podmínky fungování tohoto trhu, například umožňovat volný pohyb osob nebo plně respektovat rozhodnutí evropských soudů.

Je tak pravděpodobné, že EU bude po Mayové žádat další změkčení její vyjednávací pozice. Jenže to může být okamžik, kdy premiérka u svých konzervativců definitivně narazí. Britská média se shodují, že strana už k dalším ústupkům nemá chuť – pro ekonomiku by sice zachování co nejbližších vztahů mezi Spojeným královstvím a unií bylo pozitivní, nemalá část konzervativců ale nechce připustit stav, kdy by se Londýn musel řídit evropskými pravidly a přitom by ohledně jejich podoby neměl vůbec žádné slovo.

Mayová tak zatím pouze „získala víc bodů v prvním kole zápasu, který bude velmi dlouhý“, napsal Anand Menon, profesor na londýnské King‘s College. Jde přitom o zápas, který Mayovou čeká jak se svými kritiky doma, tak s ostatními státy unie.

Související