Vlny horka, které v posledních týdnech sužují planetu, si stále častěji vybírají daň v podobě úmrtí lidí. Přibývá požárů, automobilových nehod i kolapsů z přehřátí organismu. Jedny z nejrozsáhlejších požárů zasáhly Švédsko a Řecko, kde měly dohromady za následek přes 100 úmrtí. Rekordní počet požárů zaznamenalo v červenci i Česko, zemřelo při nich osm lidí. Extrémní horka v kanadském Montrealu si zase vybrala daň v podobě 70 lidských životů. Podle vědců se však jedná spíš o dlouhodobý trend než výjimečnou situaci.

Mezinárodní tým výzkumníků pod vedením Antonia Gasparriniho z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny zveřejnil zatím největší epidemiologickou studii předpokládaných dopadů klimatických změn v důsledku globálního oteplování. Výzkum nastiňuje, jak stále častější a silnější vlny horka ovlivňují míru úmrtnosti. V některých oblastech by tropické vlny mohly v budoucnu zvýšit počet úmrtí souvisejících s horkem až o dva tisíce procent.

Horko s sebou nenese pouze riziko přehřátí a dehydratace organismu. Se stoupající teplotou se zvyšuje i pravděpodobnost požárů, výskytu smogu a dalších zhoršených klimatických podmínek. Méně bezpečno je také na silnicích. "V tragických letních dopravních nehodách hraje velmi často roli teplé počasí, ovlivnění sluníčkem nebo únava řidiče. To může způsobit přejetí do protisměru, kde pak má nehoda častěji fatální následky pro celou osádku vozidla," uvedl ředitel dopravní policie Tomáš Lerch.

Gasparrini s týmem vědců z celého světa srovnal databáze denních měření teplot a statistiky úmrtnosti od počátku roku 1984 do konce roku 2015 pro 412 komunit po celém světě. Čísla pak využil k předpovědi míry úmrtnosti, kterou dopočítal od roku 1977 až do konce 21. století.

"Závěry výzkumu jsou znepokojivé, protože ukazují, jak moc je pravděpodobné, že s měnícím se klimatem bude přibývat frekvence i závažnost teplotních vln," říká podle serveru Science Alert Gasparrini. Zároveň dodává, že důkazy o dopadech na úmrtnost v globálním měřítku jsou omezené.

"Studie naznačuje, že by se mohla dramaticky zvýšit úmrtnost v souvislosti s teplotou zejména v hustě zalidněných oblastech tropických a subtropických zemí," říká Gasparrini.

Jeden z nejhorších, ale zároveň méně pravděpodobných scénářů předpovídá v Kolumbii do roku 2080 více než třicetinásobný nárůst úmrtí vlivem horka. V Brazílii a na Filipínách jsou tyto odhady o něco nižší, přibližně jde o deseti- až dvacetinásobek současných statistik. Na jihu Evropy jde o stovky procent.

Velká města v USA a Austrálii by se mohla dočkat nejméně čtyřnásobného zvýšení počtu úmrtí souvisejících se stoupajícími teplotami.

Závěry výzkumu jsou znepokojující. Zároveň ovšem platí, že čísla jsou hypotetická a nemusí nutně být až tak vysoká. "Dobrou zprávou je, že pokud snížíme emise skleníkových plynů v souladu s Pařížskou dohodou, tak se předpokládaný dopad výrazně sníží," říká Gasparrini.

Související

Navíc se lidstvo může rostoucím teplotám alespoň částečně přizpůsobit. Na udržení chladnějších podmínek pro práci i život ve městech by se mělo zaměřit například urbanistické plánování. Zdravotní péče by se mohla naučit rychleji a efektivněji reagovat na rizika, která s sebou vysoké teploty přinášejí. Každý sám za sebe by si měl více uvědomit nebezpečí přehřátí organismu a přizpůsobit tomu své chování. Podobná opatření by mohla podle vědců významně omezit ztráty na životech.

I ten nejlepší scénář, ve kterém se dodržuje Pařížská dohoda a lidstvo se na vysoké teploty začne systematicky připravovat, však odhaduje v některých tropických zemích minimálně dvojnásobný počet úmrtí. V každém případě je jasné, že podobných extrémních teplot, jichž jsme byli svědky letos, se dočkáme i v budoucnu. Vše nasvědčuje tomu, že překonávání teplotních rekordů zdaleka není u konce.

Realistický odhad je navíc takový, že programy zdravotní péče a změny městské infrastruktury nebudou samospásné. Nelze očekávat ani sjednocený postoj světových mocností ke globálnímu oteplování. A u rozvojových zemí, které jsou často nejohroženější, je zároveň nejméně pravděpodobné, že budou své omezené zdroje investovat do snižování dopadu klimatických změn.

Jedny z nejhorších vyhlídek do budoucna má Čína. Tentokrát studie vědců z MIT naznačuje, že severní čínská planina by se mohla časem stát zcela neobyvatelnou. Zemědělská produkce v této oblasti přidává velké množství vody do atmosféry, čímž vytváří přikrývku z páry, která zhoršuje místní skleníkový efekt a zvyšuje teplotu až o půl stupně.

Vysoká vlhkost vzduchu v kombinaci s vysokou teplotou způsobuje, že přirozená termoregulace lidského těla přestává fungovat. V těchto podmínkách se pot už nemůže odpařovat. Pro 400 milionů lidí, kteří zde žijí, to může znamenat katastrofu. "Tuto oblast budou v budoucnu nejhůř zasahovat smrtelné vlny horka, zvláště kvůli změnám klimatu," říká hlavní autor studie Elfatih Eltahir.

Související